duddek

Přesně padnoucí herecké obsazení. A pěkně nehollywoodské vyústění. "Ale vy nemusíte chodit, když nechcete, to můžete klidně zůstat." -"Jak to, na noc?" :)

Souhlasím s Amper01. Na tu upřímnou radost z poschovávání jídla je veselý pohled, ale pak přijde na scénu nesnesitelný Honzík, který všechno vyslepičí a při závěrečné mravokárné písni byste mu nejraději dali do zubů.

Vtipná minipohádka s Budínovou a Filipovským, který se kvůli sázce má vzdát oběda a mistrně předvádí, jak to vypadá, když člověka stále víc přemáhá touha, včetně všeho ospravedlňování, které k tomu patří. "A nemohl bych si tu prohru přeložit na někdy jindy, až bude třeba oukrop nebo škubánky?" :)

Kratičká pohádka, na jejímž začátku hrnčířova žena schválně porozbíjí většinu hrnců na prodej, neboť odmítají uvolnit místo pro ten nejmenší. Už už se jí hrnčíř chystá napráskat, když vtom dostane nápad... Je alarmující, že ženy jsou tu vyobrazeny jako nějaká podřadná tupá rasa, kterou je třeba udržovat pravidelným bitím. (Když jde hrnčíř hledat někoho hloupějšího, evidentně mu to nečiní potíž - a jde najisto opět za ženou.)

Aby byl Jandák nejrozumnější postavou na plátně, to se jen tak nevidí (i když konkurence ve formě zahálčivé Bětky a odporného Přeučilova Jíry je poněkud slabá). Z životních postřehů, kterými je tato ještě černobílá pohádka orámována, by na tento příběh nejvíce sedělo: "Zatímco někdo přijde ke štěstí jako slepý k houslím (Bětka), jiný ho nedosáhne, ať se snaží sebevíc (Přeučil)." Pro děti je přínosem vidět, že na materiálnu tolik nesejde ("Vítek ti takovou kytku nikdy nepřinese." - "Vítek mi nemusí nic nosit!" - anebo když potenciální koš plný zlaťáků Bětka znehodnotí podíváním). Na druhou stranu, zábava (tanec) je v této pohádce odměňována a práce odsouvána a hlavní hrdinka vůbec nectí autority (maminka, víla...).

Takový idylický začátek... a neveselý konec. *spoiler* Ošklivé káčátko v mračím provedení do dokonalosti nevyroste. Jenom, vědomo si vlastních vad (které máme každý), přijde na to, jak důležité a krásné je mít při sobě někoho věrného, jehož vztah k nám nezáleží na našich tvůrčích nezdarech, špatných náladách apod.

Hlavní předností filmu je pro mě objevení Judit Bárdos (Andula), do které jsem se tak trochu zakoukal už v propagačních materiálech. Jinak jsem se při sledování trochu nudil, možná bych uvítal trochu víc akce. Ale dobře je zobrazen těžký život sportovce – včetně toho, že na vrcholové úrovni je holt zapotřebí každodenních injekcí, ať už je v nich doping, nebo jen béčko. Doktor Ondřeje Malého je další jeho slizkou minulorežimní rolí, až si začínám myslet, že takový opravdu je... :) A konečně, přemýšlím, jestli jsme schopni natočit dobré drama bez využití návratu do těžkých dob socialismu. Protože to je taková sázka na jistotu. *spoiler* Ten rentgen plic je sice vysvětlen divákovi, ale jak takové ne úplně obvyklé vyšetření objasnili té sportovkyni?

Parádní nechuťárna na dobrou noc.

Positivní film s dobrou hudbou, severskou přírodou (vč. nedávno vybuchlé sopky Eyjafjallajökull) a 79letou Shirley MacLaine. Stillerovi tady budete fandit, i kdybyste ho jinak v lásce neměli. Mimochodem, Adam Scott je největší slizoun, jakého jsem v posledních letech viděl.

Film má trochu volnější rozjezd a zaujme spíš animace (podobná Panice v městečku, zvlášť např. při ranní hygieně) než nějaké vtípky. Asi nemůžete čekat, že byste se celou dobu řezali smíchy... ale překvapivě to vynahrazuje akce. Pořád se něco děje, často tak rychle, že je to až nepřehledné. Povedla se "intertextualita", tzn. odkazy na všechno možné od renesančního i želvího Michelangela přes Milhouse nebo Hvězdné války až po nejrůznější druhy lega. Hvězdu navíc ale dávám za poselství, jako vystřižené z Nekonečného příběhu. Musím potupně přiznat, že já jsem měl vždycky sklony být oním lordem Byznysem. Všechno hezky podle návodu, na svém místě, a běda, jak by si chtěl někdo postavit něco vlastního. A když už jsme něco svého stavěli, opět bylo nutné pečlivě zdokumentovat stavební postup. No jo, tak v příštím životě napravím. :) "K neviditelnému letadlu!" :)