ClintEastwood

„Tenhle film vyvolává úplně jiné duševní pocity, než Nesmiřitelní (1992). Ti pojednávají o zápasu člověka s jeho vlastní duší a minulostí. V tomto filmu ale nevíte, jestli je hlavní postava kněz nebo jen jakýsi přízrak,“ popsal svůj temný western Clint Eastwood.

Honkytonk Man je dost možná ten nejskromnější a nejméně nákladný film, který Eastwood pro studio Warner Bros natočil. Zároveň jde o jistý projev shovívavosti ze strany vedení studia vůči Eastwoodovi, který tak dostal šanci natočit tento neobvyklý opus, který dopředu neměl příliš velké preference na kasovní trhák. Vedení studia se však jejich trpělivost a prozíravost vyplatily a Eastwood jim svými filmy přinesl do budoucna obrovské zisky.

„Postava Reda Stovalla je jakási koláž. Je to směsice Hanka Williamse, Reda Foleyho, Boba Willse a všech dalších country zpěváků, kteří se rádi napili whiskey, život trávili na cestách a nakonec sami sebe zničili,“ popsal jednu ze svých nejzajímavějších rolí Clint Eastwood.

Eastwood má jako tvůrce rád filmy, jejichž konec nutí diváky o snímcích i nadále přemýšlet, proto chtěl, aby měl Útěk z Alcatrazu otevřený konec a budil v divácích otázky, zda se uprchlíkům podařilo překonat ledové vody Sanfranciského zálivu či nikoliv. A tak vznikla ještě dodatečná závěrečná scéna, kdy dozorci najdou na pobřeží ostrova chryzantému. Tato scéna byla nápadem režiséra Siegela.

Velmi chladné a nevlídné počasí, které při natáčení panovalo, vneslo do snímku onu specifickou atmosféru. Don Siegel se později nechal slyšet, že Útěk z Alcatrazu režíroval způsobem, jako by šlo o černobílý snímek, natočený na barevný film.

Ač byli Eastwood s režisérem Siegelem dlouholetí přátelé, kteří spolu navíc v minulosti natočili již několik filmů, v době před vznikem tohoto snímku spolu měli velmi ochladlé vztahy. Režisér byl navíc rozhodnut, že film natočí u společnosti Paramount, Eastwood prosazoval Warner Bros. Všechna úskalí se nakonec podařilo překonat a i když snímek produkoval Paramount, Eastwood ztvárnil hlavní roli.

Scénář byl dílem Richarda Tugglea, novináře ze San Francisca, kterého zaujala kniha na toto téma. Tuggle si obstaral práva na zfilmování a poté začal svůj scénář nabízet v Hollywoodu, kde jím nakonec zaujal režiséra Dona Siegela.

Scénář se ke Clintovi dostal přes manažera jedné z jeho sekretářek, který doufal, že bude moci film produkovat a že si hlavní roli zahraje Burt Reynolds, kterému jeho přítel Eastwood snímek doporučí. K tomu však nakonec nedošlo, protože Eastwood si jej uzurpoval pro sebe.

„Všichni mí poradci mi říkali, ať netočím film s orangutanem, ať netočím Nikdy neprohrát, ať to prostě nedělám, že tohle není pro mě. Ale co potom je pro mě? Potom na mně přeci není nic zajímavého,“ prozradil Eastwood, který chtěl naplno využít šanci zahrát si v komediálním filmu a parodicky se strefovat do svých starších rolí velkých drsňáků.

Eastwoodovu partnerku v tomto filmu hraje jeho tehdejší skutečná přítelkyně Sondra Locke. K její roli v tomto filmu měl Clint jen slova uznání: „Ta holka hraje v tomto filmu úžasnou roli. Nejde jen o nějaké symbolické mihnutí se před kamerou, jako je tomu v mnoha akčních filmech. Tady je ženská role stejně důležitá jako ta mužská, ne-li důležitější.“

Film přišel do kin v době, kdy USA stahovaly své vojáky z Vietnamu a snímek má tak pro zámořské fanoušky ještě další rozměr. Eastwood sám k pointě snímku poznamenal: „V té době zosobňoval tento film můj pocit, že lidstvo by místo zabíjení se navzájem, mělo přijít na jiný způsob řešení konfliktů.“

„Dělám všechno to, co by John Wayne nikdy neudělal. Hraji velice komplikované postavy, které se nerozpakují střelit někoho do zad. Řídím se vlastním prospěchem,“ reagoval Eastwood na svého slavného hereckého kolegu, který Clintovy westerny nejednou kritizoval.

Eastwoodův producent Robert Daley, našel útlou a nepřilíš kvalitně vytištěnou knihu „The Rebel Outlaw Josey Wales“ ve své kanceláři a přečetl ji na jeden zátah. Byl jí doslova nadšen a hned následující den tento román poslal leteckou poštou Eastwoodovi. Krátce poté společně získali práva na zfilmování.

„Daleko pod sebou jsem viděl pastvinu, slyšel řinčení kravských zvonců a v tu chvíli jsem si pomyslel, proč se raději tam dole s těmi kravami neopaluju,“ okomentoval natáčení Clint Eastwood, který si ve filmu na vlastní kůži vyzkoušel vysokohorské horolezectví, aniž by měl i při nejnáročnějších scénách dubléra.

Hlavní postavou jak předlohy, tak filmu, je historik umění Hemlock (Clint Eastwood), který se po nocích živí jako nájemný vrah. Autoři snímku s nadsázkou zamýšleli Vraždu na Eigeru stylizovat jako jakousi satiru na „bondovky“, ovšem tento záměr nakonec z filmu není příliš patrný.

„Líbilo se mi, jak je ten film podivný a plný šílených postav. Michael Cimino ho musel napsat v nějakém rauši,“ okomentoval snímek Eastwood.

Magnum Force měl podle Eastwooda ukázat, že Callahan není policista, který má averzi na americké zákony a systém jako takový, což mu bylo po prvním filmu (Drsný Harry, 1971) často vyčítáno. „Prostě se mu jen nelíbí, že se z tohoto systému stala byrokratická noční můra a já jsem to považoval za dobrý nápad,“ vysvětlil Callahannovu „proměnu“ Eastwood.

„Tulák z širých plání se Johnu Waynovi nezamlouval a dal mi to najevo. Dokonce mi napsal dopis, ve kterém film hanil za to, že Divoký západ nezobrazuje pravdivě. Já jsem se však snažil oprostit od postav, které dříve představoval on, Gary Cooper a jim podobní,“ reagoval Clint Eastwood na kritiku svého kontroverzního snímku.

Filmové městečko Lago, ve kterém se film odehrává, postavili tvůrci na břehu jezera Mono. To je ve skutečnosti jakýmsi mrtvým mořem, jehož voda byla odvedena, aby napájela pitnou vodou neukojitelné Los Angeles. Na stavbě městečka pracovala 46členná posádka techniků a deseti dělníků deset hodin denně po dobu osmnácti dnů na stavbě čtrnácti domů a dvoupatrového hotelu.

„Natáčet film a přitom stále nemít jeho konec, něco takového jsem nikdy předtím nezažil. Ale Johna Sturgese jsem měl rád a studio mi udělalo dobrou nabídku,“ ohlíží se za natáčením filmu Eastwood.