Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Animovaný

Zajímavosti k filmům (91)

Věc

Věc (1982)

Televizní stanice Sci-Fi Channel plánovala v roce 2003 uvést čtyřhodinovou minisérii coby sequel k filmu Věc. V projektu figurovalo i jméno Johna Carpentera, avšak nápad nakonec nebyl uskutečněn.

Věc

Věc (1982)

Nakladatelství Dark Horse vydalo v roce 1992 dvoudílný komiks nazvaný stejně jako Hawksova verze (1951), jehož děj se odehrává den po konci tohoto filmu.

Lovec trolů

Lovec trolů (2010)

Nedlouho po uvedení filmu v USA zakoupily společnosti CJ Entertainment & Media a 1492 práva pro vytvoření remaku. Na scénáři začal rok po uvedení originální verze pracovat Marc Haimes a prvním stanoveným termínem premiéry byl rok 2014.

Lovci lvů

Lovci lvů (1996)

Příběh se měl odehrát v Keňa, avšak kvůli vysokým daním proběhlo natáčení v Jižní Africe.

Ocelová pěst

Ocelová pěst (2011)

Natáčení probíhalo převážně v Detroitu, ve státě Michigan.

Ocelová pěst

Ocelová pěst (2011)

Původní scénář, který vznikl z pera Dana Gilroye, odkoupilo studio DreamWorks v roce 2005 za 850 000 amerických dolarů.

Bitevní loď

Bitevní loď (2012)

Natáčení začalo na Zlatém pobřeží v Austrálii, odkud se ale kvůli vysokým poplatkům přesunulo zpět do USA, kde se filmovalo v Kalifornii, Louisianě a na Havaji.

Útok na věžák

Útok na věžák (2011)

Wyndham Block, ve kterém se příběh odehrával, byl pojmenován podle spisovatele Johna Wyndhama, autora několika sci-fi románů pojednávajících o mimozemské invazi.

Cyborg

Cyborg (1989)

Slovo Kyborg, které bylo poprvé použito v roce 1960, vzniklo sloučením slov kybernetický organismus. Představuje tak syntézu organických a mechanických částí. „Klasičtí“ kyborgové, u nichž elektronické či mechanické součástky tvoří jejich významnou část, se vyskytují pouze ve sci-fi, nicméně technicky je kyborgem i člověk s endoprotézou, naslouchátkem nebo srdečním stimulátorem.

Nic než pravda

Nic než pravda (2008)

Ve skutečnosti byl film inspirován skutečností velmi, velmi volně. Novinářka Judith Miller strávila ve vězení pouhých 85 dní a Pulitzerovu cenu ve skutečnosti opravdu dostala. Ovšem ta neměla s touto kauzou nic společného. Získala ji totiž před tímto incidentem.

Reklama