Martrix

Představte si díru kdesi v Australii, kde máte sousedy tak blízko, že byste k nim dostřelili golfovým míčkem. A skoro všichni vás tam nechtějí a ve skutečnosti je ani vy nemáte zrovna rádi, protože se kdysi odehrála nějaká křivda, nebo dokonce vražda... . Hned od úvodních minut jsem měl pocit, že tohle bude můj šálek kávy. Kdo by to byl řekl, že ten podvratňoučký humor, který na vás od první minuty jukne, mají na svědomí ženy? Říkal jsem si. Jenže to nevydrží dlouho. Humorno začalo dostávat na frak od dramatična a taky trochu nudy...to když se do popředí dralo romantično. Najednou tady máme příběh o pravdě, která se po desítkach let prodrala na povrch. A s ní i další odhalení... . Humor zmizel. Už takhle to bylo zklamání, ale děvčata přitvrdila a postavě Tilly naložila ještě víc. A za pár dalších minut zase... . Takže i přes snahu tvůrců zabalit tenhle papříběh do bizáru...tohle je fakt hodně velká dradivočina. A ten závěr? Ten je i na divné Australany pôb. Je to dramaturgicky mizerný slepenec zajímavých momentů, který nespasí ani dobří herci. Rozčarování.

V první řadě potěším fanouchy ...ne, tahle epizoda nemá 24 minut, ale 2x tolik. Však se toho taky vcelku dost stane. Monumentálně znějící hudba měla už od prvních vteřin navodit pocit důležitosti a závažnosti tohoto finále pro...pro co vlastně? Všichni víme, že jde o spin-off, jiného spin-offu ...spíš o jakousi slepou uličku, abychom lépe poznali fajn postavy a zároveň umožňující dodávat fanservice v podobě setkání se starými známými. Chvíli to sice vypadalo, že Filoni opět příjde s něčím rozsáhlejším a výrazně rozšíří SW univerzum o novou silnou linku, ale s každou další filler epizodou bylo zřejmé, že půjde "jen" o uzavření osudů Bad Batch. Což ovšem po této epce, nemusí být pravda. Stejně jako "ožila" Ahsoka, věřím, že se ještě setkáme i s Omegou. Závěr k tomu vysloveně vybízí. Byla by velká škoda nechat ladem postavu s tak propracovanou historií. Možná z toho skautíkovství aspoň trochu vyrostla a sehraje nějakou zásadní roli v nových SW filmech. Pokud je definitivně doskywallkerováno, je potřeba dodat nové postavy. A Omega má stále velký potenciál i do filmů pro dospělejší fanany. Takže za mě...konec dobrý, všechno dobré. A to přestože je i tato epizoda důležitá jen proto, abysme věděli, že příběh Omegy nekončí.

Na tom chtít víc, není vůbec nic špatného. Zazní z úst Alice. Jenže nic není zadarmo. Můžete to brát jen jako odlehčenou komedii s fantasy prvkem v podobě kouzelné konvice, nebo také jako studii lidské hamižnosti. Tvůrci byli vcelku vynalézaví, když ukazovali kam jsou někteří lidé schopní zajít kvůli pár dolarům. A že je takových jako Alice spousta. Štěstí podle nich přichází s finanční nezávislostí. Přitom vše je jen o tom, jak si vnitřně nastavíte svoje potřeby. Hamižnost je touha mít víc, bez ohledu na to, kolik vám stačí pro spokojený život. Pro mnohé začarovaný kruh. Tvůrci Mosazné konvice něco takového sice naznačují, ale nemají přímou ambici moralizovat. Někteří diváci v tom materiál pro poučení najdou...je ho tam nemálo, ale asi je lepší jen se bavit. Byť tedy o vyslovenou taškařici nejde. Hodně ale pomáhá sympatický manželský pár a zmiňovaná odlehčenost. Kdyby to bylo aspoň o deset minut kratší, tak asi slabší 4* dám. A kdyby šlo o ostřejší satiru, dal bych nejspíš 4* plnotučné. PS: Juno Temple už tady ukazuje, že není jen pěkná blondýnečka. Ostatně co v ní je, ukázala ve Fargu.

Tak nejdřív k této epizodě. Na jednu stranu fajn, že se vše uzavřelo, na druhou ...moc nápaditě provedeno to nebylo. A poslední pasáž s Moonkem? WTF? Ty mystické žvásty byly hodně mimo. V kontextu prvních tří řad Farga, je tahle spíš zklamáním. Skvělý rozjezd, vynikající obsazení, parádně napsané figury, základní příběh ok...jenže deset epizod je zbytečně moc. Stačilo zredukovat na šest opravdu výživných.

Nízká hodnocení chápu....většina mužů není schopná pochopit, že je týrání žen velký a reálný problém. Někteří proto, že je jim to opravdu zcela cizí, ale mnoho z nich prostě nerozezná tu hranici... . Nejsou vybaveni empatií, která by jim umožnila aspoň akceptovat, že je kolem nás spousta traumatizovaných žen.

Juno Temple je úžasný ženský šprček, kterému uvěříte, že je tygřice bránící své blízké a svůj nový život. Stejně jako uvěříte Jennifer Jason Leigh její postavu mrchy mrchovité. Čemu se už věří hůř je tvrzení, že se něco takového opravdu stalo. Protože tohle je místy jako Kill Bill pro neretardy.

Vlastně se mi moc nelíbí, že se pod tou fargo vrstvou ztrácí, jak smutný příběh to je. Ve skutečnosti to jistě nebylo divácky vděčné home invasion, nebylo to stylizované a zábavně prozvučené. Přesto...tohle není průměrný seriál.

Sice se mi líbí, jak si tvůrci hrají s hudebními motivy, je to další level potměšilosti, ale trochu shazuje dramatické jádro příběhu. A ta mystická část....ta už je vysloveně navíc. Přestože je to spíš "schylovací" epka, jsem vcelku spokojený. Což je ale od nadšený, skoro stejně daleko, jako k zklamaný.

Původně jsem žádný seriál ani rozkoukávat nechtěl, prostě jsem proklikával složkou "chci vidět" a spoléhal, že mě něco "cvrnkne do nosu". Páté Fargo jsem si šetřil na horší časy. Jenže jsem kliknul na první epku a vykoukla na mě Juno Temple. A navíc hned od první chvíle v Hawleyovsky poťouchlých, potměšilých a vtipně absurdních scénách. Jak bych tohle mohl vypnout? Postava Dorothy je zábavná a zajímavá, únosci, matka...bizarní fargonauti v příběhu, který bude cokoliv, jen ne všední a nudný. A to přestože na začátku zazní, že je podle skutečných událostí. Už není cesty zpět, jde se fargovat. Minnesota volá.

Patel je nepochybně vynikající herec a tímto kouskem se navíc etabloval i mezi velmi schopné režiséry a zajímavě smýšlející scénáristy. Přestože v Indii nevyrůstal a jistě nejde o jeho osobní zkušenost, propašoval do akčňůvky wickovského typu poměrně silný přesah v podobě náboženského podobenství a boje proti útlaku menšin a chudých v Indii. Takže hodnocení typu...forma má výrazně navrch před obsahem(tak, jako je tomu v případě zmiňované plytkárny), platí v určité míře jen pro první a poslední třetinu filmu. On by to taky byl hřích, nevyužít indické reálie, které jsou pro západní diváky i dnes exotické a přitažlivé. Špína, násilí a krutost vs náboženství, odolnost a odhodlanost. Útlak mocných vs síla bezejmenných. Vzít si z toho všeho jen americky nahlouplou šablonu o pomstě by byla škoda. I když... v takto audiovizuálně atraktivní formě, by i pouhá revenge prostoduchost fungovala 100% lépe, než třeba poslední Wick. Patel je bourák a přestože bylo natáčení plné překážek a nabral si toho na sebe tolik, výsledek je parádní. Z despektu jakým se zmiňuji o amerických vytloukačkách je ale jasné, že příběh o pomstě vykonaný jakkoliv atraktivním stylem, není zrovna můj šálek kávy. Takže ano, nejvíc mě zaujala ta omáčka kolem...i když vlastně ani tady nemůže být řeč o nějaké originalitě. Ale zase...ta forma. Hanuman a obecně indická mytologie je protkaná smrtí a zrozením...a samozřejmě tím, co je mezi, tzn. násilím, bolestí, útlakem. Pro Indy je náboženství životně důležité. Zčásti pomáhá různým chytrákům řídit ovce, ale stejnou měrou pomáhá ovcím přežít. A pak je tady ta část, která chytrákům řídící ovce říká...bacha, občas se najde někdo, kdo ti šlápne za krk. S hrdiny a nadějí, se útlak snáší lépe...bez nich ovce sotva živoří a chytráci si moc dovolují. O tomhle vlastně Monkey Man je. Příběh starý tisíce let, neustále se opakující šablona... . Tentokrát s velmi pěknou formou a ve vysoké kvalitě.