Blizzard

Okouzlující bohatýr Aljoša Popovič a jeho otec kněz se díky nevydařené pasti na tatarské nájezdníky, v čele s obrem Tugarinem, který svou podobou připomíná přerostlého Obelixe, vydávají získat zpět jejich zlato patřící městečku Rostově. Jeho stopy následuje i milá nevěsta Ljubava, kterou zas doprovází její babička. Jak už to tak na dobrodružných výpravách v pohádkovém světě bývá, potkají i kouzelného mluvícího koně, který si svou ironií a drzostí nezadá s oslíkem ze Shreka. Vše je zasazeno do klasického kresleného a bohatě barevně podaného prostředí vyobrazeného v 2D animaci. Trochu nadprůměrná oddychová pohádka s provařeným námětem, která ale rychle uběhne a díky několika podařeným pasážím, především zásluhou vtipného mluvícího koně, je příjemným zpestřením v dnešní době komerčních 3D animáků. (7/10)

Pokračování se nese v trochu jiném duchu než předešlý díl, vtipné scény jsou však vidět již v samotném traileru. Celý snímek o útěku před národní bezpečností pronásledující Harolda a Kumara křivě nařčených z terorismu se motá spíše kolem situací, které je postihnout na cestě za svou milovanou Vanessou, kterou chce Kumar získat zpět, než se vdá. A možná právě proto, že to není jen ujetá zhulená komedie o jídle, celkem dobře se na to kouká a vtipné scény jsou už bonus navíc. (6/10)

Jedině snad pro zoofily, kteří chtějí spatřit obcující slony na hřišti ledního hokeje, jinak ve filmu nic zajímavého nebo zábavného neuvidíte. WTF prostě... (1/10)

Už od prvních kladných ohlasů a počátku filmu jsem byl zvědavý, co nám Tomas Alfredson po trochu výstředním Fyra nyanser av brunt přichystal. Filmů s upíří tématikou je sice nepřeberné množství, ne každý je však stylizován v takové formě jako je právě švédský snímek Låt den rätte komma in. Na první pohled zaujme skandinávská vizuální stránka, především brilantní souhra světel a stínů nebo kontrast krve a sněhu. V místě zasněženého sídliště vznikne neobyčejné přátelství mezi osamělým a šikanovaným dvanáctiletým Oskarem s přezdívkou “piggy” a novou sousedkou Eli, která se na scéně objevuje pouze v noci neboť je bytostí živící se krví ostatních lidí. Vše je natočeno s takovou grácií, že je výsledný dojem syrově realistický a ve filmu neuvidíte ani žádné nebušené speciální efekty dnešního předigitalizovaného světa a za to patří snímku mé velké díky. Zajímavá je také implementace nových upírských vlastností, jako je např. svolení pozvat upíra do svého bytu nebo útočící kočky, které jej vycítí. Hlavní zápletka se sice odvíjí kolem vztahu mladých bytostí a film není přímo zaměřen na akční či hororovou stránku věci, ale kombinuje prvky lásky, hororu a komedie zároveň. Postupně však nabývá na intenzitě a tak i na krvavosti a jeho výborné vizuální zpracování je doplněno o neméně kvalitní a ponurý hudební doprovod. Na závěr bych podtrhl skvělé herecké výkony obou mladých představitelů, které zaslouží pochvalu. (8/10) [MFFKV 2008]

(6/10) [MFFKV 2008]

Diagnóza nevyléčitelné rakoviny je pro člověka vždy tvrdou ránou a o to větší v kombinaci s vyhazovem z práce a opuštěním přítele. Hlavní hrdinka příběhu jménem Melody, ale z mostu neskočí, jak by divák předpokládal, ale vzepře se osudu a změní od základů svůj život. S maximálně dvěma měsíci života si pronajme velké, avšak zcela prázdné podkroví s výhledem na město. Smlouva ale platí jen na krátké časové období, což jí vůbec nevadí a rozhodne se v něm usadit, nevycházet ven a postupně jej prostřednictvím telefonních objednávek a donáškové služby hezky zkrášlit všemi těmi high-end věcmi, které lze dnes jen sehnat. A právě tato část filmu je asi tou nejzábavnější, pro ženy dvojnásob. Času je málo, peníze nehrají roli a Melody si užívá nakupovací orgie, objednává vše od základního oblečení, přes nábytek, dekorace, až po červenou elektrickou kytaru, o které sní již od útlého dětství. I když je odříznuta od světa, objeví se menší twin románek. Podle mě zbytečná pasáž, která ale zase uspokojí milovníky nahé Saffron Burrows. Když se nad tím vším člověk zamyslí, je celkem nepravděpodobné aby se člověk, který má do dvou měsíců umřít, zachoval jako Melody a jen se izoloval v bytě od okolního světa. Každému dle libosti, ale nechtějte po mně, abych souhlasil. Závěr filmu navíc celý snímek ještě více pohřbil a tak to, co stojí za pozornost je jen senzačním herecký výkon Saffron Burrows. (5/10) [MFFKV 2008]

Tento dojemný film není jen dalším dokumentem o válce, ale netradičně podaný snímek ve vydařené detailní animaci se skvělou hudební podporou skladatele Maxe Richtera. Ari Folman se po 20 letech rozhodne vyhledat své bývalé spolubojovníky a prostřednictvím kolektivních útržků vzpomínek jednotlivých osob tak oživit ty své. Na rozdíl od syrových záběrů, které máme možnost zhlédnout na konci filmu, kreativní animované zpracování vzpomínek, umožnilo Bashirovi ukázat divákům válečné hrůzy bez větší újmy na zdraví. Kombinace vizuálního podání od klasicky ručně kresleného zobrazení až po 3D animaci tak dostává nový rozměr a scéna vylodění vojáků za hudebního doprovodu skladby "The Haunted ocean" byla pro mě silným emocionálním zážitkem. Bashir je ale především protiválečným tahem o invazi a následném masakru palestinských civilistů, který se odehrál v září roku 1982. Jedná o surrealistický snímkem plný emocí, vyprávějící příběh skutečných událostí našeho světa, kde hlavní roli hraje smrt, smutek a snové představy. (9/10) [MFFKV 2008]

Po Intermission milé překvapení v podobě postupně gradujícího britského dramatu na základě novely Jonathana Trigella. Příběh o mladíkovi, který se po 14 letech strávených ve vězení pro mladistvé snaží opět zapadnout do společnosti. Znovu "prvními krůčky" objevuje svět kolem sebe a to se mu ze začátku i úspěšně daří, získává prací, navazuje nová přátelství i známost, stane se dokonce místním hrdinou, ale jeho minulost je jako jeho stín a pronásleduje ho na každém kroku. Film mě velmi potěšil a nebudu zde ani skrývat své sympatie, které si u mě mladý Jack získal díky působivému hereckému výkonu Andrewa Garfielda. Příběh jeho minulosti je postupně odhalován v průběhu filmu a dává odpověď na otázku co bylo jeho zločinem. Jack po svém návratu působí jako napravený jedinec konající dobré skutky, puncem monstra byl však neodmyslitelně označen již v deseti letech a většinou společnosti je tak vnímán jako špatný člověk. (9/10) [MFFKV 2008]

(6/10) [MFFKV 2008]

Film začíná záběry na výbuch a poté pád velké sochy Buddhy, následně se kamera přesune do malé jeskyně, kde žije Bakhtay spolu s její matkou a miminem. Snímek je především o okouzlující afghánské holčičce, který v časovém úseku jednoho dne vypráví její příběh. Po setkání s chlapcem chodícím do školy, který vedle ní předčítá text pod obrázky školní učebnice, zatouží i ona po vzdělání. Potřebuje však blok a tužku na psaní. Zdánlivě triviální problém sehnat tyto základní věci se pro malou Bakhtay v afgánském prostředí ukazuje velkou překážkou. Scéna s prodejem vajíček na získání peněz ke koupi školních pomůcek je pak naturalistická a komická zároveň. Cestou potká i partu válečně laděných hochů hrajících si na Taliban, kteří ji i ostatní kolemjdoucí děti "uvězní", a přinutí je hrát si společně s nimi. V této scéně lze také nalézt protiválečný podtext a vůbec celé drama je vlastně takovou symbolikou o chaotickém uspořádání mysli mladých afgánských dětí ovlivněných post válečným efektem, ale zároveň i příběhem o naději a vytrvalosti. Emocionální film je ve výsledku působivým snímkem, kde bych vyzdvihl přirozené herecké výkony a to především hlavní představitelky Nikbakht Noruz. (7/10) [MFFKV 2008]