honajz

Subtilní a emotivní film o vraždě polského kněze Jerzy Popieluszky, v režii Agnieszky Holland. Christophe Lambert dokázal, že umí hrát i psychologické role, Ed Harris jako vyšetřovatel má potřebné kladné i záporné vlastnosti, vše umocňuje dokonalá hudba a kamera.

Pan režisér tvrdí, že to měl být film noir ze San Francisca, ale nějak se mu to nepovedlo. Příběh ženy - policajtky, která se ráda vyspí s náhodnou známostí a její milenci jsou pak nalezeni brutálně zavražděni, není ani moc originální - kdo zná hollywoodská klišé, je mu vrah jasný asi po 20 minutách včetně motivu. Navíc z policistky dělají superagentku, která si pamatuje i náhodně zahlédnutého chlápka u baru, ale už jí vůbec nepřijde divné, že sotva smočí rty ve sklence s vínem, upadne na 12 hodin do bezvědomí.

Tohle je spíš film, který líp rozlouskne mj syn Honzík, který dokázal najít paralely i v Lynchových filmech a logicky je dát dohromady. Podle mne je film o tom, jestli se máme při setkání s nějakou záhadou zajímat, oč jde nebo šlo, nebo dát na rady a raději se do věcí, kterým nerozumíme, nemontovat? Jsou místa, lidi, věci, které potkáváme, jen náhodní lidé, nebo se k nim nějak může vztahovat náš osud? Film drží v napětí od prvních okamžiků, a i když se polopatického vysvětlení nedočkáme, náznaky během celého děje zde jsou. A určité nejasnosti. Každopádně výborný surrealistický film s prvky detektivky a hlavně výbornou filmařinou, který má i super atmosféru. Hodně děje probíhá totiž na rušných místech města a z Barcelony uvidíme snad jen jednu turistickou památku, jinak všechny ty obyčejné budovy. A do toho hraje saxík...

No, dobrý. Trochu soft porna, místo psychologie pět nic nenaznačujících scén, a aby to bylo cool artové, tak to povyprávíme pozpátku. Fakt netuším, proč jsou z Ozona všichni hin, nebýt hlavní herečky (myslím herecky, ne že je nahá), tak nemá ten film lautr žádný důvod k existenci.

Film vystaveny na atmosfere a dialozich, ktere postupne odkryvaji tajemstvi vrazd, k nimz doslo v pristavnim meste. Vse zkombinovano s festivalovym ruchem v ulicich a se skvelymi hereckymi vykony. Film je však zbytečně dlouhý, skoro dvě hodiny, na to málo možností a odhalení, které nabízí. Zvrat přijde jen jeden, a spíše očekávaný. Více bych třeba ocenil, kdyby vraždil ten mladý polda, a to jen proto,. aby se dostal Monice do kalhotek a případně jí i sobě finančně přilepšil. Takhle je to jen who-done-it rozhovor s nijak velkou gradací, trochou sociálního podtextu a trochou zamyšlení nad manželstvími a ženami.

Škoda, že pan režisér nezkouknul nejdřív Hitchcockův film Záchranný člun, aby viděl, co se dá vytěžit z tématu lidí ztracených na moři. Takhle natočil selanku, kde na nějakou milenecko-manželskou hádku dojde někdy po hodině filmu, žena kupodivu nereaguje hystericky, nikoho z nich nenapadne podle Slunce a hodinek určit azimut a aspoň zkusit plavat k pobřeží, nic. Konec se také dal podat alespoň částečně dramaticky, takto vyšumí zcela do ztracena.

Na malé české poměry a nízký rozpočet docela slušný seriál, který nejde srovnávat s Akty X už právě kvůli malému rozpočtu. Někteří herci, pravda, hrají poněkud koženě, ale ve všech těch českých sitcomech a rodinných seriálech se Strážci duší příjemně vymykají a díl od dílu nabízejí kvalitnější podívanou.

Taková malá česká sci-fi s milostnou zápletkou, kdy mladík cestuje časem, aby se setkal se svou babičkou, když byla mladá. A krásná. Jedna z prvních rolí i tehdejšího sexyidolu Zlaty Adamovské. Na Rážu překvapivě bez atmosféry a děj utahaný.

Zajímavý pokus zmapovat hispánské nepokoje v LA v průběhu několika desítek let, ale celkově tomu filmu chybí nějaký ústřední děj. Navíc depky z vězení, to je teď až moc časté. Lepší jsou Páskové z Los Angeles, pojednávající o stejném problému.

Zvláštní muzikálově-divadelní příběh, pojatý filmovými prostředky o mladíkovi z tradiční hispánské rodiny, který se snaží přežít v ulicích LA stejně jako mnozí další mladí Hispánci, ale místní "bílá" policie, kterým je trnem v oku jejich podivný způsob oblékání, na ně najde udání a zatkne je.