honajz

Vrtalo mi celou dobu hlavou, proč ten asketa vůbec do té hospody šel (na záchod, já vím, ale i tak) a hlavně proč tam potom zůstával, když viděl, že si z něho dělají srandu. Celou dobu tam jen seděl a koukal. A nakonec zas chybí dořečení, a to, jak dopadlo to pivo ochucené vodkou, co s tím se stalo? Nejlepší je u tohoto dílu sledovat Kanyzovy hlášky, a to i ty mimo obraz a jako mimochodem.

Takový nedořečený díl, kdy se vlastně nedozvíme, jak to se skutečnými vyděrači dopadlo. Navíc Zindulka zde hodně tlačí na pilu, i když jinak jako guma je dokonalý. A jeho proslov je zbytečně dlouhý. Jediná dobrá scéna je, když přijdou měšťáci a s anglickým klidem glosují situaci a spoutané kolegy.

Ta zápletka je myslím až moc přitažená za vlasy a navíc určitým způsobem kopíruje nedávný díl Koncert. Nepravděpodobné je Babulovo jednání (včetně jeho romantického dopisu), fakt, že si hospodský splete růžičku kytku s růžičkou přívěškem (ten by asi jako znamení nenapadlo dát ani idiota), a nakonec i ty uřvané scény rádoby esoteričky. Ale ty aspoň chápu, tvůrci chtěli poukázat na kontrast proklamovaných duchovních kladů s častou buranskou realitou. Nakonec díl zachraňuje roztomilá Simona Postlerová.

Na začátek 90. let ten film působí strašně staře, jako by vznikl o deset patnáct let dřív. Strašně mne štvala ta amatérská režie, ty střihy přes osu, teatrální pohledy herců do kamery, špatně střižená akce... prostě mne to nebavilo. A Cheryl Lawson (v době natáčení 33letá) tam sice běhá v sexy prádelku a tričičku a režisér si najde důvod i ukázat její kozy, ale popravdě ty široké boky a tlustá stehna a neustále zatahované břicho na mne zas ak nepůsobily.Samotné prostředí léčebny ale potenciál mělo a pár záběrů je skutečně dobrých a i děsivých, ale fakt jen pár.

Skutečně dokonalá filmařina, kdy tohle natočit jakoby dokumentárním stylem, aby to navíc mělo hlavu a patu, muselo dát velkou fušku. Každopádně přes nesporné kvality filmu podruhé bych jej vidět nechtěl a rozhodně jej nedoporučuju nikomu, kdo už nějakou tu zkušenost se zdravotnictvím včetně českého měl. Protože jak se nejedná o nějakou mimořádku typu koronaviru, resp. ve filmu havárie autobusu (s níž se hraje už od začátku při sledování televize, aniž bychom dopředu tušili, jak osudový to bude mít význam), tak jste pro nemocnice jen kus masa nebo další stěžující si otrava, co je přetěžuje. Na druhou stanu říkám, pokud je doktorů a sester skutečně málo, tak bych to taky dělat nechtěl a asi bych se choval stejně. Film vlastně nijak nesoudí, jen konstatuje stav, který je tristní a kde soucitných osob moc nenajdete (kromě jedné záchranářky a potom jedné žadonící sestry). Líbí se mi i to, že navzdory názvu filmu nevíme, kdy skutečná smrt pana Lazaresca nastane - koneckonců může zemřít pár let po operaci, a spíš si myslím, že to slovo "smrt" zde odkazuje k jakési virtuální smrti, kdy - jak už jsem psal - jste jen kus masa, ne bývalý univerzitní profesor, který měl nějaký život, má děti, má jisté myšlenky, smysl pro humor... jste pro ty nutně lhostejné nemocniční pracovníky v podstatě mrtvý, ačkoliv jste živý. A může to odkazovat i k určité smrti zdravotnictví obecně. Jinak k filmu - scénář, režie, kamera a především herecké výkony jsou na vysoké úrovni (vůbec si nedovedu představit, že by takový silný a propracovaný film vznikl u nás), jen mi vadila zbytečně dlouhá stopáž, kdy některé scény už se zbytečně opakovaly a protahovaly, aniž by to mělo ústrojný význam pro sdělení a děj.

Kurnik, to už nikdo neumí natočit pořádný, smysluplný horor? Kde jsou doby Mlhy, Evil Dead, Don't Look Now, ale klidně i Vlčí boudy? Celou polovinu filmu sleduju oplácanou babu režírovanou režisérem taky se zálibou ve foot fetišismu jako Tarantino, jak se jí dějí divné věci z ranku seriálu Ztraceni, abych pak dostal tuctový hamburger o sériovém vrahovi, který není ani pořádně dopečený? To už by se mi víc líbil horor ve kterém na ty okurky do ledničky chodí duch matky. Všechny ty náznaky tady jsou zcela zbytečné, médium toho až tak moc nepředvede, a i když si myslíte, že policajti nejsou až zas tak totální debilové a "dole" to fakt pořádně prohledali, minimálně kvůli obětem, tak jako že byl ještě jeden bratr, nebo co? Či začne vraždit hlavní hrdinka? Přijde i to celé nedomyšlené, nevymyšlené a samoúčelné.

Takhle to dopadne, když scénář píše víc lidí a mezi sebou se nedohodnou. U nekonečných seriálů je to jedno, ale v takhle krátkém filmu (který ale i tak působí zdlouhavě a nudně) jsou všechny ty neshody znát. Protože třeba tam, kde v Šestém smyslu si Shyalaman dával majzla na to, aby to dávalo i zpětně jistou logiku, tady se prostě jen mate divák tím, že se mu podsouvají fakeové výpovědi i okolních postav (otec v autě když mluví o sestře třeba), matou tělem, ani nenaznačí důležité detaily (divné, že psychoterapeut sestru vůbec neřešil, že?, jako by o nic nešlo; a ostatně to byl terapeut na prd, když za skoro rok nezjistil, že... no, nechci prozrazovat pointu, ale prostě to nedává smysl, ani ten šestý, natož třetí) nebo ta ptákovina se změněným jménem prozrazená úplně nakonec... Jako chápu, účelem bylo šokovat strašně nečekanou pointou, ale když film stojí jen na tom hapruje v detailech průběžného dosavadního příběhu - proto se mi nelíbí Obvyklí podezřelí, protože to je nuda až na půdu postavená jen a jen na té konečné pointě. Sice tu hraje můj oblíbený herec David Strathairn, ale jinak jsem měl pocit, že koukám na libovolný TV thriller pro ženy, jaké dávají o víkendu na Prima Love v osm večer. Jo, a hlavní herečka mi přišla že přehrává, a když jí nová macecha řekne, že zhubla, zato tátu vykrmila, musel jsem se smát, protože oba herci působí přesně naopak.

Zbytečně a přehnaně dlouhá LGBTQ (a kdovíjaká písmena ještě) agitka, která výtvarnou stylizací a hudbou vykrádá Jeuneta a příběhem všechny ty malé, černobíé horory z 50. a 60., které si ale aspoň na nic nehrály a trvaly jen něco přes hodinu, plus třeba americký seriál Kráska a zvíře s Lindou Hamilton. Kromě těch nechutných agitačních prvků v tom filmu tedy neshledávám nic veskrze originálního.

Dnešní večer ale mám smůlu na pitomé horory. Jedna hvězda za úvodní půlhodinku, kdy jsem si myslel, že půjde o originální námět, jak z pitvy kousek po kousku oba pánové odhalí nějaký zajímavý zločin (ale nestalo se), druhá za Briana Coxe, který mi strašně připomínal oživlého Vittorio Gassmana (ha ha ha, vzhledem k námětu filmu). Po půl hodině to ale začne vypadat, že tvůrcům došly nápady, tak si vypomáhají berličkami hororových klišé, spousta scén se dá předvídat dopředu, jen jediné nakonec nevíme, co tu holku nevinnou, za čarodějnici v 17. století považovanou a divně mučenou (až tak, že to nedává smysl, leda by měli v 17. století v Salemu technologie Star Treku), co ji donutí přestat se furt dokolečka mstít na jiných nevinných obětech. Jinak těch nelogičností na tak malém prostoru bylo nakonec tolik, až mne t zhnusilo víc, než nějaká pitva. Fakt by mě třeba zajímalo, když se pánové ne a ne dostat ven, jak se kurnik ta jeho přítelkyně dostala dovnitř?

To byla blbost. Parta nesympatických, věčně ožralých debilů, z nichž hlavní hrdina vypadá, že má po mrtvici nebo se tak alespoň celou dobu tváří, případně, že se co chvíli rozbrečí, se vydává na pochod švédskou přírodou (za tu palec nahoru) a setká se přitom s nějakými bohy, resp. bohem severských mýtů. Nakonec zjistíme, že stačilo vyběhnout z lesa a zařvat. A na to jsem měl čekat hodinu a půl? Sorry jako.