Big Bear

Nápad s pecí je docela zajímavě vymyšlen a nabízí díky postavám zepřelých nepřeberné množství příběhů a zápletek. Zatím to baví, ale chtělo by to přidat na humoru v dalších dílech. * * *

,,Dal bych si kafe, sem nějakej mrtvej''  --- Mír není pro každého, ale já ty kluky mám docela rád. Pravda v době kovidu i díky úspěchu ze Skoro na mizině došlo k přesycení zábavního trhu tohle partou a myslím si, že to celé i katapultovalo Štěpána Kozuba ještě výš, protože on kolegy krapet přesahuje. Byl jsem tedy zvědav na tento seroš z prostředí, které běžnému divákovi není zas až tak blízké a které je obehnané strachem, řadou púověr i pocitem jisté tísně. Ale v tom právě může dobře napsaná komedie fungovat. Líbí se mi, že na to kývnul i pan Lábus a po prvním dílu jsem docela zvědav jak to bude dál. * * *

Jestli někdo od tohoto filmu čeká něco jako Greyhound, bude zklamán. Spíše než válečný je film psychologickým dramatem. Vzdát se nepříteli a ztratit tak čest a porušit přísahu námořníka, nebo vzdorovat dokud to má alespoň nějaký smysl? Toť otázka. Nechtěl bych být v kůži kapitána minolovky Čerkasy, každopádně před každým námořníkem, co tam zůstal až do konce smekám. Je to už třetí rok, co trvá tří denní ,,speciální vojenská operace'' jednoho válečného zločinnce a masového vraha. Už třetí rok zuří válka na Ukrajině. V zemi, která nikoho nenapadla a jen brání své hranice, které jí garantovalo samo RuSSko, výměnou za vzdání se jaderných zbraní. Ale věřte té odporné zemi, kde nevzniká nic lidstvu prospěšného. Kde se přes stodvacet let lže v kuse, zemi, která napadá sousedy, vraždí , znásilňuje,  rabuje a krade. Zemi, která si připojuje území sousedů aby tam, kde byla prosperita došlo k naprostému úpadku a zmaru všeho. RuSSové jsou slepá vývojová větev lidstva a jejich stát je úplně zbytečný. Přeji Ukrajině, aby získala zpět svá území, včetně Krymu i když bez pomoci západu, který stále čím dál více váhá to půjde těžko. Od filmu jsem asi čekal něco jiného. Myslel jsem si, že tam bude  více akce, ale i tak jsem od něj něco dostal. Dávám tedy za 3 kýble cementu. * * *

Snímek řeší námětově zajímavé a stále aktuálnější téma umělé inteligence. Jsme teď někde ve fázi, kdy se dá ještě říci stop. Kdy jsme to zatím my, lidé komu AI slouží. Zatím nepřevzala kontrolu, byť už občas čteme zprávy jak někoho zamkl dům či auto, či jak s někým autonomní vůz napálil do zdi. Zároveň je to i téma života v moderní civilizaci, kde je v podstatě bez pravidelné externí podpory  je samotné přežití nemožné. Přitom dotyčný není nikde na poušti, ale je obklopen pulzujícícm tepem milionového města. U tohohle filmu jsem si vzpomněl na román J. G. Ballarda. Ano, modří už vědí - napsal Říši slunce. Jenže on se v knihách velmi věnoval právě i tématu ekologie a možnostem lidského přežití v betonové džingli. Skvělá byla kniha Betonový ostrov, kde hrdina spadne při nehodě vozem z dálnice na území nikoho mezi betonové nadjezdy, odkud se nemůže dostat. Podobnou roli si v tomto filmu zahrál W. Dafoe. A ač se snažil seč mohl, jeho snaha o únik opravdu velmi rychle začala nudit. To, co on předvedl za několik dní, by předpokládám každý z nás udělal za den. Až pak by sledovat TV či uléhal do luxusní postele. Naprosto jsem nechápal ty umělecké vsuvky... Nelogičností je tam spousta. Žádná služba aktivovganá alarmem, hasiči nula, voda nikoho nevytopila,  ryby by nikdo celé dny nekrmil, ale kytky se zavlažovaly??? Ke konci jsem doufal v nějaký zajímavý zvrat, třeba náhlý příchod někoho, či zjištění, že to celé je jen past... Ale kdepak. Spoilerovat nebudu, ale milej Vasilisi Katsoupisi  - dlužíš mi 105 minut času mého života! :-( . Dávám tedy za 2 dřevěné klíče vysoustružené  z noh židle. * *

Jako malý jsem míval rád tyhle dětské filmy, kdy kluci nebo parta dětí vlastním pátráním dopadnou zločince či na něj alespoň nasměrují VB. Akci totiž většinou vždy zakončovaly žluto-bílé Volhy nebo Žígulíky, velmi často se soudruhem Moučkou v roli bodrého vyšetřovatele a přítele všech dětí :-). Tady je ale zápletka značně dementní a od začátku si dnešní divák musí klást otázku co se asi následně z těch dvou hrdinů filmu stalo. Minimálně svazáci, spíše pomocná stráž VB nebo tak něco a zcela jistě komunisté. Prostě takoví ti bonzáci co za pár výhod a mnohdy jen odznáček a dojem, že jsou něco více než ostatní, pomáhali v roli užitečných blbů totalitnímu režimu více než si mohl sám přát. Chápu příběh, kdy děti pátrají po zloději co vykradl státní zámek... Ale aby dva pubescenti pronásledovali jak diví Rakušáka, protože mají dojem, že je diverzant, to už je silná káva i na dětský film. Z ideového hlediska je to opravdu sračka. Zaujme jen pár zajímavých záběrů na tehdejší opršelé neudržované Budějky, Trhové Sviny a mladého Vetchého s Mourkovou.  Dávám za jednoho holuba. *

Onehdá jsem kdesi v hospě vedl s kamarádem diskusi na téma krásy žen v rámci jednotlivých zemí. Překvapilo ho, že hned za Slovenkami jsem dal Angličanky. Vždyť jsou šeredné jak noc, podivil se. Tak hele řekl jsem mu. Keira Knightley, Emily Blunt, Rosamude Pike, Emma Watson, Kate Winslet, Audrey Hepburn... a samozřejmě Gemma Arterton. Jasně, je to o vkusu každého chlapa a některé krásky nám už odkvétají či dokonce odkvetly. Přesto nelze jen tak opominout tyto ostrovní růže a samozřejmě jsem jich vyjmenoval jen zlomek. Pod touto salvou krásek mi byl můj názor nakonec uznán. Koho poslední dobou hodně můžu je právě Gemma. A jsem tedy rád, že tohle byl další film s ní.  V podstatě se jedná o válečný snímek a jeho hlavní náplní je propaganda. Dnes to slovo vnímáme hodně negativně, ale za druhé světové uměla dobře použitá propaganda povzbudit válkou unavený národ, či zlepšit výkon pracovníků v továrnách vyrábějících zbraně a munici pro frontu. Dobrá propaganda uměla povzbudit unavené vojáky v poli či letce a námořníky. V první chvilce jsem si enbyl jist, jestli se mi to bude (krom Gemmy ovšem) líbit. Ale pak se to rozjelo a fakt jsem si to užíval. Válečný Londýn byl super i samotné natáčení. Bill Nighty opět prokázal nejen skvělý komediální talent, ale i to, že dokáže krásně zpívat. A z té společné písničky u klavir mi šel až mráz po zádech. Miluji, když lidé někde začnou takhle spontánně zpívat spolu. Je to úžasné. Pořád smát se ale u tohoto filmu nebudete, bohužel. Každopádně já jsem si moc pošmákl a doporučuji jej k vidění! Dávám za 4 namotaná lana na lodní šroub. * * * *

Tak se nám seriál přehoupnul za druhou polovinu a radost z toho věru nemám. Tenhle díl se opět povedl, je skvěle vyvážený. Bohužel je v něm hodně pravdy. I když jste podle Ženevské úmluvy jako sestřelený letec (samozřejmě za předpokladu zajetí v uniformě či bojové výstroji) měli nárok na slušné zacházení, nebylo tomu tak vždy. Je pravdou, že k Britským letcům a Americkým obzvláště se přistupovalo lépe než k sestřelým Rusům, ale záleželo hodně kam vás padák donesl a ke komu jste dopadli. Když to byla složka Wermachtu či ještě lépe Lufrtwaffe kdo vás zajal, byly jste relativně v poho. Ošetřili vás, dali vám cigáro a třeba i kus chleba a kolečko salámu. U SS záleželo na jakého fanatika jste narazili, ale největší průser byli civilisté. Obzvláště pokud jste dopadli někde, kde byli bezprostředně dotčeni vaší činností nebo činností vašich druhů kreslících ty bílé čáry vysoko na obloze. Dnes tomu někteří dementi říkají chemtrails - ale to odbočuji! :-) Je známo, že němečtí civilisté dotčení bombardováním, strádáním z něho plynoucím se k sestřeleným letcům moc dobře nechovali. Mnoho z letců bylo ubito dříve, než se jim podařilo odepnout padákový postroj a vyndat svůj colt na obranu, nebo během toho kdy už měli ruce zvednuté nad hlavou. Že klika nebyla vždy ani když vás zajala armáda o tom svědčí třeba pomníček na zámku Kopiště v místě, kde bylo esesáky sprostě popraveno 9 amerických letců ze dvou sestřelných B-17 nad naším územím :-(. Nebudu spoilerovat, ale ač ze ,,sté'' mnoho mužů z prvních turnusů nezbylo, konec dílu nekončí tak špatně! :-). Děsně se těším na další díly a doufám, že si to u mne tvůrci k závěru nějak nepokazí!  * * * * *

Skvělé, prostě skvělé! Má počáteční ostražitost je pryč. Kluky jsem si oblíbil a každou ztrátu nesu podobně jako hrdinové filmu. S o to těžším vědomím, že tady je to hrané, ale v reálu šlo oskutečné mladé muže. Koneckonců knížku podle které se to točilo mám kousek od sebe na poličce a nejen ji. Dnes se z bombardovacích osádek dělají v rámci novodobého překrucování dějin vrazi hodných německých civilistů Třetí říše, případně hodných Japonců v rámci imperiálního císařského Japonska. Civilisté, co makali v továrnách an zbraně, co jen občas zvedali pravice, dávali syny do wermachtu a hitlerjugend, vytloukali Židům (do nedávna sousedům k nimž chodili nakupovat či dokonce u nichž pracovali) výlohy jejich obchodů, kreslili jim na fasády židovské hvězdy a celkem často vyřvávali heil Hitler. Tedy dokud se německá mašinérie tak nějak nezadrhla v postupu když se civilizovaný svět postavil na odpor.  Zlí vlastně byli jen nacisté a ti ve městech zřejmě  nežili. Takhle nám to teď někteří vysvětlují a už jsem četl i knihu jednoho mladého hysterika, pardon -  historika o tom jak bomber Sir Arthur Travers Harris by měl být dodatečně odsouzen za to velké zabíjení ubohých Němců bombardéry RAF poklidně spících ve svých domech... Tvl.  ----- Coventry, Rotterdam, Londýn, Liveropool, Birmingham... O čem se tu jako bavíme? Vždyť byla válka a jeden magor se zfanatizovaným národem za prdelí chtěl ovládnout Evropu i Anglii?! Vyhladit Židy a pak hned Slovany! A tihle mladí kluci z druhé půlky světa sedali  do svých létajících pevností s hvězdami na křídlech a lámali den co den nacistické válečné mašinérii za svých šílených obětí vaz. Zaslouží za to poděkování a úctu! Je neuvěřitelný s jakou kulervoucí odvahou šli na další mise poté, co viděli padat kamarády kolem sebe ve zmrzačených čtyřmotorových rakvích... Ať si někdo na ulici přede mnou zkusí jen ceknout nějaký blábol o vzdušných teroristech! --- V tomhle díle je akce opravdu hodně a všiml jsem si s potěšením, že stodevítky mají na ocase svatiku. Co je na tom řekl by někdo... No je na tom to, že si tohle dnes troufne málokdo od výrobců plastikových modelů po filmaře. Hákový kříž je totiž eee. Já chápu, že by se neměl vyskytovat na nacistických vlajkách, kterými by někdo třeba rád zase mával atd... Ale na ocasech letadel luftwaffe prostě za války figuroval v rámci jejich markingu a tak když dnes točím válečný film, nebo prodávám model německého letadla z války, očekávám, že tam bude. Ale schválně kolik německých letadel se svastikou na ocase najdete nakreslených na krabičkách modelů! Zkuste dát na FB fotku modelu německého letounu se svastikou :-). Přiletí vám ban dříve, než byste řekli Spitfajr! Proto palec nahoru, že tady je to tak, jak letecký fanda či historik očekává. Za mně čím dál větší spokojenost, byť tedy stovka sakra řídne :-(. Ale tak to holt bylo. Překvapuje absence doprovodů, byť v minulém díle chvilku se P47 až nad La Manche šourali s combat boxy. A také se divím, že peruťmá stále B-17 F, v roce 1943 už do války šla novější a výkonnější verze B-17 G s dálkově ovládanou střeleckou věří pod čumákem . * * * * *

Začíná to být po čertech dobré a opravdu dost se směji u komentářům některých místních znalců letecké války nad Evropou a ,,seriáloznalců'' , kteří tohle dílo neustále srovnávají s Band of Brothers (proč ne s Létajícím Čestmírem? Tam se taky lítá a má to taky několik dílů! :-). Tento díl je tak trochu skrytou poctou Robertu Morganovi (ve filmu se jmenuje jinak) a jeho osádce, která jako první první se svojí B-17 dokončila operační turnus 25 misí nad nepřátelským územím. A utvrzuje mne v tom i ten nízký průlet nad letištěm, velením zakazovaný, se kterým měl Morgan nejeden průser. Ten poslední mu byl ale pochopitelně tolerován. Ano ta B-17 F je slavná Memphis Belle. A takto to nějak reálně vypadalo, když dosedli. Ve filmu  Memphis Belle jejejich Fortress po jejich poslední misi rozsekaný a zralý do šrotu, čímž jen filmaři udělali příběh napínavější. Kluci z osádky Memphis Belle tak ukázali ostatním, že se s obrovskou kupou štěstí, odvahu a profesionalitou ona magická hranice 25 misí jde překonat. Pak bylo na výběr. Jít domů a propagovat letectvo a armádu aby se war bonds jen sypaly a aby další chlapci z farem se hlásili na rekrutovacích místech. Případně s nějakou tou peckou navíc byli uzeměni a dělali instruktory na základnách nováčkům. Jejich zlkušenosti totiž byly neocenitelné, leč nepřenositelné. A ti největší šílenci překecali velení a dali si další operační turnus, kdy statisticky nebylo moc šancí jej dokončit... To byl případ i Roberta Morgana, který po návratu do USA a splnění své povinnosti v rámci propagandy se přeškolil jako pilot na modernější B-29 Superfotress a šel házet bomby na Japonce do Pacifiku. Válku tenhle hrdina (a asi i trochu  šílenec) přežil. Neuvěřitelný! Prostěc borec. V tomto díle se moc nelétá a nebojuje, ale vůbec mi to nevadilo a člověk rád s klukama pobyl na základně. * * * * *

Mám moc rád Burtona a tahle role mu sedla. Navíc ty jeho ledové oči! Brrr.  Jediný důvod proč zde mohu živ a zdráv psát svoji recenzi je, že jsem se díval do zdi! :-). K filmu přistupuji jako k dílu, které vzniklo ve své době a které z hlediska své hororovitosti už poněkud vyčpělo. To se týká i trikových efektů. Na  stranu druhou to zas ale  nebylo provedeno vůbec špatně v rámci tehdejších dobových možností! Nevím jak ostatní, ale já jsem se nebál ani necítil nějaké zásadnější napětí. Chápu ale, že tehdejší divák mohl jít z kina poněkud rozrušený! :-). Já spíše jsem pobaveně sledoval co se zase kde stane. Každopádně jsem byl rád, že se to odehrává během sedmdesátek v Londýně a člověk si ho tak zase mohl prohlédnout v dobovém outfitu.