Big Bear

Na Akta X ze socíku jsem se těšil. Zatím je to ale poněkud rozpačité a hodně kostrbaté. Každopádně je to první díl a tak přimhuřuji oko, třeba to dostane jak se říká švunk v dalších dílech. Zatím je to za tři lunchmeaty z JZD. * * *

O tenhle po hříchu zapomenutý seriál jsem zakopl úplnou náhodou a je neskutečná škoda, že se o něm prakticky neví. Koneckonců těch pár recenzí zde to jen potvrzuje. Příběh se odehrává ve Slezské Ostravě v jednom činžovním domě ve kterém vyrůstá i jeho hlavní hrdina a vypravěč. Nájemníci tvoří širokospektrovou plejádu figur, tak jak tomu bylo tehdy běžné. Všichni se tam znají a všichni spolu vychází dobře. Každý si žije své životy, provozuje svoji živnost, ale dvorek a pavlače jsou místem, kde se všichni potkávají a jednotlivé osudy protínají. Bohužel jak plynul tok dějin dvacátého století, nesel sebou časy zlé a časy dynamických změn. A jelikož Slezská Ostrava je místem, kde žili Němci, Poláci, Češi, čestí občané s židovskou vírou ad. je jasné, že dějiny mocně zahýbaly s nejedním osudem hrdinů z tohoto domu. Seriál je vlastně smutnou ukázkou toho, čím si museli projít naši prarodiče a rodiče. První válka, druhá světová, nástup komunistů, rok 1968...  Co dvacet let nějaké zemětřesení během nějž se musel člověk chtě nechtě rozhodovat na čí stranu se přidá, zda si zachová čistý morální štít, zda přežije či nikoliv... A vrámci toho mnohdy musel živit rodinu, vychovávat děti... Někoho to semlelo aniž by měl na události jakýkoliv vliv, protože měl zkrátka smůlu. Jiný měl možnosti manévrovat a rozhodovat se. Nečekejte nějaké polopatické vysvětlování toho či onoho v těch pohnutých časech. Autoři předpokládají, že divák se v tom co bylo orientuje a tak řada věcí je zmíněna jen náznakem. Někdy se v čase dokonce dost skokově přeskakuje o celé dekády let. Pro místní seriál může mít příchuť ještě něčeho víc, protože je tam snaha ukázat starou Ostravu tehdy (svým způsobem) zcela jistě stejně malebnou jako bylo třeba Staré město v Praze. Samozřejmě chudou, zakouřenou, plnou havířů a lidiček spjatých hlavně s prací hluboko pod zemí.  Jestli mi na seriálu jako jediné něco málo vadilo, pak to byla účast některých neherců, zejména dětských. Hlavní role, ale naštěstí hrála herecká esa a je to na seriálu vidět. Musím zmínit skvělou nesmrtelnou babičku paní Ivu Janžurovou, Stanislava Zindulku, smutně krásnou Janu Janěkovou, Tomáše Jirmana, výborného Zdeňka Žáka a další. Mimochodem, zde jsem ho asi poprvé a naposledy viděl v uniformě wermachtu! :-). Ve filmu se jako mladí mihnou třeba i pan Norbert Lichý, Tereza Pergnerová či ,,soudkyně Barbara'' Pavlína Kafková, které to tehdy moc slušelo. Výborní byli i pan Vašut a Etzler v rolých fanatických komunistů. Takhle Marka vašuta fakt neznáte! :-) .Způsob jakým byl příběh vyprávěn mi moc sedl. Po jeho dokoukání ve mne zůstal smutek, že to skončilo - což je myslím ta nejlepší vizitka každého seriálu a pak jistá meloncholie. Melancholie nad tím jak totalita a válka zničily mnoho skvělých lidí, jak jsme nepoučitelní i dnes. Jak i dnes zase mnozí vzpomínají na to jak za Husáka bylo lépe... Ale také zcela jistě i melancholie daná stářím, kdy se čím dál častěji ohlížíme zpět do mládí, do dětství. Vzpomínáme na ty, kteří zde již nejsou a někdy skoro až směšně se vracíme na ta dávná místa kde jsme vyrůstali abychom tam hledali něco co už tam není. Co nám jen zůstalo hluboko v našich srdcích a vzpomínkách. Ale já tomuto rozumím, sám to podlední dobou čím dál častěji dělám sám.  Seriál je zatím k vidění na YTB (tímto děkuji dobrodinci, který jej tam vložil) a určitě jej doporučuji k vidění. Devadesátky byly úžasným obdobím, kdy vznikala skvělá díla. Filmy které velmi často reflektovaly dění z dob komunismu a je obrovskou škodou, že je naše ČT zase nepouští. Dávám za 5 gólů ! * * * * *

Poslední díl. Zajímalo mne jak se to nakec celé vyvrbí a závěr lehce překvapil. Každopádně to vysvětluje, proč i dnes můžeme pana Lábuse klidně potkat na ulici nebo v tramvaji. - HUBERO KORORO! - * * *

Tenhle díl se docela povedl, ten polský fiátek s křížen na střeše byl dobrej i samotnej exorcista. A  Satan v těsném tílku a v červených kalhotkách v podobě Anny Marie Kupcové opravdu sváděl k hříšným myšlenkám :-) a to jsem ještě viděl jen cenzurovanou verzi... * * * *

Nevím, nevím, ale docela zírám čemu propůjčila Pohřební služba Ostrava obřadní síň svého krematoria. Jasně, je to jen místnost s lavicema a katafalkem, ale to je vlastně třeba i kostel... Přesto jsem si nevšiml, že by si někdo tohle lajznul. Holt Ostrava a divadlo Mír jsou jiný šálek kávy než na jakou jsme zvyklí. Trochu mi to už přestává bavit, ale musím uznat Marie Anna Kupcová je kus krásný ženský.  * *

Zápletka kterak se dostane rozhádaný manželský pár z civilizace do úplné divočiny byla docela vtipná, ale zas tak moc se smát u této komedie nebudete. Takový americký průměr. Sarah jessice Parker to tam ale sekne, o tom žádná.   * *

U některých filmů mne fakt mrzí, že jsem je neviděl v mládí. Ano možná je to i ostuda, ale film jsem viděl až nyní. Ačkoliv i po letech je film natočený řemeslně velmi zručně, úžasná je kamera i herectví Nicholsona, přeci jen to už trochu vyčpělo. A z hororovitosti to nemá vůbec nic. Samozřejmě je to dáno nánosem mnoha hororů natočených následně a mnou viděných, z nichž některé opravdu byly strašidelné a jiné nikoliv. Na mne nikdy nefungovaly bubáci v hororech, ale opuštěný hotel během zimy s ponurou historií, to lehounce fungovalo. Čekal jsem z hlediska děje víc, ale alespoň se mi dostalo vrchovatě porce parádní filmařiny. * * * *

Musím říci, že tohle mne od Míráků velmi překvapilo. A předvedli tu, že i klasické herectví jim není cizí. Celé je to vlastně taková parodie, protože způsob hraní i mluva mají připomínat filmy ze třicátých let. A to seopravdu povedlo. A nejen to, všímal jsem si samotného hraní jednotlivých postav a jejich gestikulace při dialozích. Fakt jsem se u toho musel celou dobu culit. Ne jen kvůli vtipné zápletce, ale právě kvůli tomu podání. Tohle se Albertu Čubovi vážně povedlo. Tleskám a dávám za 4 bonbony s likérem. * * * *

Možná hůře uvěřitelný příběh, nicméně ženy před porodem jsou doslova koktejlem poblázněných hormonů mnohdy připomínají odjištěnou atomovou pumu s velmi nestabilní roznětkou a jsou schopny čehokoliv. Kratina se pro tyhle role snad narodil a tady mu to sedlo skvěle. Stejně tak mám rád Oldřicha Navrátila, který  také do tohoto filmu skvěle zapadl. S Kolevskou jsem moc filmů neviděl, vlstně si ji vybavuji jen z CHlapců a chlapů, kde byla také těhotná! :-). Holt někdo hraje princezny, některé herečky zase těhulky... Překvapilo mne jak se ve filmu chlastá. Jasně, zima na samotách kdesi na kopcích k frťanu na zahřátí docela vybízí, ale tady se lemtalo docela více než dost :-). Námět se mi líbil a z filmu na mne dýchla ta vůvě horských chalup. To teplo když se vstoupilo dovnitř, praskající ohýnek v kamnech a voňavý čajík v kouřícím hrnku... Dávám za 3 krále! * * *

Svatopluk Matyáš se v normalizačních filmech etabloval většinou do chlapských rolí, případně rolí vedoucích pracovníků a nejinak je tomu i v tomto filmu. Ačkoliv tyto profesní filmy vyhledávám spíše pro zábavu, protože tehdy každé řemeslo muselo mít nějaký film ideálně seriál, tady toho není moc co by způsobovalo nechtěně dnešnímu divákovi zábavu. Asi to bude tím, že k silničařině mám blízko a tak dobře vím jan náročné a složité je udržovat komunikace sjízdné po celý rok. Na horách v zimě je to o další levely náročnější. Proto nerad slýchávám klasické zimní bláboly vyspinkaných řidičů o tom  - jak silničáři zase zaspali -. Oni to tiž většinou nezaspali, ale někde se rvou s počasím, nebo úsek který projeli znovu zapadal a proto je opět nesjízdný. Zde zápletka filmu je okořeněna tím, že četa má zprovoznit úseky silnice po které má jet speciální náklad jehož doručení je časově omezeno a proti tomu na jiné straně je třeba zprovoznit vedlejší nevýznamnou cestu pro rodičku, která potřebuje do nemocnice. Vedoucí okresní správy  se rozhodne tak jak se rozhodne a nese za to následně následky. Kdo chce, může si z filmu udělat komunistickou agitku o tom jak se tehdy soudruzi starali o silnice a drželi kolektiv. Zamyslíme -li se však více nad všemi aspekty tohoto náročného řemesla, pak je film slušným dramatem o každoročním boji člověka se zimní přírodou. Mimochodem ono je to náročné i dnes s nejmodernější technikou, kdy sůl či posyp jsou distribuovány na vozovku automaticky a v klimatizovaných kabinách je osádkám relativně příjemně. Dřepět tehdy několik hodin v Zetoru do kterého táhlo každou škvírou a koukat na frézu před strojem jak si probíjí cestu metry sněhu  muselo být fakt náročné obzvláště v noci! Dávám tedy za 3 hodiny spánku. * * *