Gilmour93

Tak a teď aspoň vidíš, Jirko, že ještě těžší, než zvolit MISS Moskva, je rozesmát nafoukanou slepici, nedej bože princeznu.. Dnes Honza málem králem, zítra Troškovy ušišlané báchorky aneb Poctivá sekyrková od Vitany s jemnými kousky rzi plovoucími na povrchu - kuchařky a kuchaři s fantazií tomu klidně mohou říkat mletá červená paprika..

Pokud pojedete do Mexika na pláž, dejte pozor, ať neroztáhnete deku na benzince patřící jedné nejmenované ropné společnosti.. Cestovat z bodu A do bodu B to je navazování nových přátelství, vzdáleností od domova způsobená anonymita podporující uvolněnost k nekalé činnosti, související nedbání na důsledky a získávání doživotních zážitků. Zkrátka road movie. Vděčné to téma pro T.Phillipse, který v crazy/civilním hybridu Due Date i přes pár úliteb pro pubescentní mládež dozrál a dokázal v rámci žánru využít herce, kteří jsou zrovna v kurzu. Tzn. Tony Stark bez brnění vs. ganja Grizzly se záluskem na pupeční šňůru, který by jinak v méně tolerantním nefilmovém světě letěl obloukem hned z prvního mostu směr Mississippi a za ním plechovka s instantním tátou..

Smutek poldy netrvá nikdy dlouho, obzvláště, když drží v ruce brokovnici.. Belmondo s tváří ozdobenou vráskami se už nepouští do žádných velkých kaskadérských akcí, avšak mrštnost jazyka zůstává zachována. Ať už k troušení sarkastických hlášek, či polaskání vnadných dam, i když v tomhle směru mu dovedně zatíná tipec jeho malý kmotřenec z rodu cockblockerů. Ostatně, na nějaké muchlování není čas, když si Schneider běhá po svobodě.. Není pochyb, že se Bébel s rolemi neúprosných komisařů, co pro ránu a vtipnou hlášku nejdou daleko, rozloučil navýsost důstojně.

„Try the cock, Albert. It's a delicacy, and you know where it's been..“ Vytříbenou formou se pyšnící Mechanický pomeranč pro gourmety se zálibou v těžkých jídlech, jenž si můžete vyložit na sto způsobů a na každém z nich asi bude kousek pravdy. Třeba, že zloděj (dokonalé uřvané prase M.Gambon) zosobňuje aroganci vlády Margaret Thatcher a kusem milence jeho ženy, jakožto levicového intelektuála, na němž lze štípat dříví, mu to rozčarovaná společnost dává nakonec "sežrat" a nebo, že kdyby psi káleli čokoládovou pěnu, sbírali by pak jejich páni exkrementy mnohem zodpovědněji a možná by k tomu ani nepotřebovali sáček.. Každopádně Zdenda Pohlreich by měl z dění v restauraci Le Hollandais radost, i když by možná poznamenal, že se to místy táhne jak babí léto podzimem..

Pod tou Skálou kde se Cage s Bondem krčí, tam kde čpí kuličky zelený, točí ten, kdo mi jen srdce ničí, koho já nemám rád k zbláznění… Americká vlajka, zpomalené záběry, zběsilý střih, výbuch, homofobie, zpomalené záběry s patetickou hudbou, větší výbuch, větší americká vlajka.. Poznávací znamení baviče Michaela vybalena na ostrově Alcatraz v plné parádě! Když jsem viděl Skálu kdysi poprvé, docela se mi pro svou neotřelost líbila, ale teď zjišťuji, že vlastně obsahuje to samé, co mě na díle toho infantilního megalomana tak neskonale irituje - snad akorát v přiměřenějších dávkách. Možná proto je to můj nejoblíbenější Bayův film, což je ovšem prvenství srovnatelné s vítězstvím v soutěži krásy "Skřet roku" v Mordoru nebo pozicí nejvlídnějšího dozorce v koncentračním táboře Mathausen..

Siciliáni Ira do rodiny zkrátka nikdy nepřijmou.. Zkušený stařec Huston hodlal nabídnout odlehčený pohled na specifické "rodinné hodnoty", ale právě onu potřebnou lehkost, i díky dějové překombinovanosti, do svého snímku bohužel nevnesl. Po hříchu tak zůstal jedinou zajímavou věcí (po ukázkové harpyji A.Huston) ten červený bourák 1980 Excalibur Series IV Phaeton, neboť přehrávající Jack mi chvílemi připadal, že si bez bílého líčidla odskočil z Gothamu..

„This is the business we´ve chosen.“ Rodina, moc, loajalita, tahání za nitky a všudypřítomná smrt aneb Coppola pokračuje v precizní filmařině, byť se z jeho díla s honosnou výpravou kamsi vytratily potřebné emoce a střihači učinil nabídku, kterou nelze odmítnout („Jdi domů, chlapče, nebudu tě potřebovat.“). Naštěstí však filmařský štětec Maria Puza vše vynahradil nabitou poslední půlhodinou, kde především don Pacino exceluje (u scény s oznámením interrupce vypadají jeho oči jak Etna vteřinu před výbuchem), aby jako z vlaku mávající loutka voděná od dětství otcem trpce přemítal, jak vše, po čem toužil, získal, ale při tom toho ještě více ztratil. Mimochodem, teď už chápu, proč Vít Bárta z naší Cosa Pubblico Nostra nosí ten šátek kolem krku, ale tam veškeré chtění o podobnost s Michaelem Corleonem končí. A nebo se mýlím..?

Milosrdná Nemesis s rukama jak lopaty na sníh a rameny o šířce automatu na bagety chce svoji pomstu a taky ji systematičností ve stylu T-800 (dokonce i části lebky mají ze stejných materiálů) dostane.. Čekat od pana Johnsona nějaké herectví je asi stejná pošetilost, jako stoupnout si nyní do newyorkských doků a vyhlížet připlutí Titanicu, nicméně vítám jeho návrat do akčních vod a snad tímto definitivně poslal vílu Zubničku na prohlídku k doktoru Szellovi z Maratónce. Bob Cop Thornton ve své typické roli losera odvádí rutinní výkon z povinnosti a O.Jackson-Cohen, jakožto narcis-zabiják, dokonale zhmotnil nesympatično - pokud to byl úmysl, patří mu poklona. Faster rozhodně není čistokrevný akční film, spíše povrchně hloubavá pocta 70. létům zabalená do nablýskaného moderního obalu a s na žánr ne zcela obvyklou hudbou C.Mansella, která však právě svou nekonfekčností vnáší do filmu potřebný punc osudovosti a umožňuje snadnější toleranci místy dosti skřípajícího scénáře. Ty, co bědují nad absencí létajících vozů z traileru, musím odkázat formou decentního spoileru na alternativní konec: Nejdříve souboj aut, potom duel na silnici ve stylu spaghetti westernů, kdy se ukáže, že DRIVER je FASTER než KILLER, načež naštvaná nevěsta bude v černém a Dwayne odjíždí směr západ slunce s kolonou fízlů za zády. Vážení, já se bavil..

„I couldn't hear my own footsteps. It was the walk of a dead man.“ Když se muži přestěhuje krev z mozku do dolní poloviny těla a jako pojišťovací agent hodlá pokrýt nejen škodu na blatníku, ale i manželku pana majitele, ztrácí schopnost racionálního myšlení. A když pak spolu zosnují vraždu, nemůže to pro ně v takových typech filmů skončit dobře.. Wilder válí prostřednictvím brilantně napsaných kulometných dialogů a na detaily dbajícího stylu vyprávění s důrazem na dějové zvraty a měnící se vztahy postav, v čemž si báječně pomáhá voiceoverem hryzajícího svědomí Waltera Neffa. Závěr s o dvě míle dál posunutým výtahem je pak přesně dle intencí těch nejlepších kousků žánru noir, tzn., že poslední záběr a poslední slova jsou vždy absolutním vrcholem a vše shrnující tečkou. Holt, ne nadarmo se říká, že každá úkladná vražda je dokonalá, dokud se v ní neobjeví chyba..

Smrtící atak fekálií z odpadních trubek? Tak to tu ještě vskutku nebylo a dokonce ve stejném járu, jako další autorovo opus magnum Black Swarm. Holt, plodný rok.. Občas si u podobných filmů milerád pročistím hlavu, ale tohle Winningovo eko-zvěrstvo jako by počítalo s předpokladem, že má divák už dávno kompletně vysátý mozek agresivní mimozemskou entitou s dlouhým brčkem. Chápu, že to je natočeno za málo peněz, ale to je mohli zrovna spálit nebo věnovat na volební kampaň libovolné české politické strany. A Sorbent Kevin s kolárkem kolem krku? Ten tímto porušil jedenácté přikázání "Nezesměšníš sebe sama ještě více"..