Double Indemnity
Poistka smrti
Double Indemnity
Double Indemnity
Režie:
Billy WilderKamera:
John F. SeitzHudba:
Miklós RózsaHrají:
Fred MacMurray, Barbara Stanwyck, Edward G. Robinson, Porter Hall, Jean Heather, Tom Powers, Richard Gaines, Fortunio Bonanova, John Philliber (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Vypočítavá Phyllis Dietrichsonová (Barbara Stanwyck) a její milenec - úlisný pojišťovací agent (Fred McMurray) donutí pana Dietrichsona uzavřít životní pojistku na dvojnásobné odškodnění. Phyllisin manžel netuší, že podpisem pojistné smlouvy na svůj život zpečetil svůj další osud. Oba spiklenci naplánují dokonalý zločin a po Dietrichsonově smrti se chystají vyinkasovat pojistku. Vražda je zdánlivě perfektní, jenže nekompromisní vyšetřovatel pojišťovny (Edward G. Robinson) cítí zradu. Napjatá atmosféra ještě zhoustne, když dosavadní milenci a komplici zjistí, že si navzájem nemohou důvěřovat.Temný thriller podle skutečné události patří k mistrovským dílům režiséra Billyho Wildera. Film získal šest nominací na Cenu Akademie včetně kategorie Nejlepší film a Nejlepší herečka pro Barbaru Stanwyck. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (271)
Pokud se v současnosti dívám na černobílý film, jde o snahu filmařů podpořit absencí barev svou vizi; v případě špatných tvůrců jde prakticky o jedinou možnost, jak se mohou pokusit přesvědčit diváka o tom, že sleduje umělecký skvost. Tento snímek nespadá ani do jedné z těchto kategorií. Film je černobílý prostě jen proto, že pamatuje druhou světovou válku a nikdo ho nedobarvil v Technicoloru. Ale ani jeho věk nezabránil tomuto počinu v tom, aby mě převelice bavil. Pravda, byl jsem ochuzen o možnost předvést své dedukční schopnosti; když je vrahem vypravěč, už si člověk nemusí vůbec lámat hlavu, ale o to tady vůbec nešlo. Tady šlo o příběh, a ten byl zajímavý, skvěle natočený i odehraný a plný parádně napsaných dialogů: "Je tu jeden výborný chiropraktik, kterého jsem chtěl před odjezdem navštívit." "Chiropraktik? No, hlavně ji nezahrnujte do nákladů." / Poučení: Máš v hlavě dokonalý plán? Předpokládej, že bude stejně nepotopitelný jako Titanic. ()
"Dobré odpoledne. Prodávám pojištění pro případ nehody manželů. Máte nějakého, který Vás už nudí?" Ano má. Phyllis jednoho takovýho manžela má a pojišťovák Walter jí prokoukl dřív než stačila říct: borůvkovej koláč. Jenže ještě o chvilku dřív začal myslet pinďourem a to je pak dokonalej plán vraždy snadno k mání. Mě by tedy Phyllis neoblafla, protože jako kouřící zhuděná panička není můj typ, ale Walter uvěřil svýmu malýmu Walterovi a tak jsem se mohl pobavit při zajímavým vyšetřování nešťastný náhody. Zejména likvidátor Keyes se svým malým mužíčkem v břichu byl při tom dokonalej, ale já jsem si nejvíc užil Walterovy cynický hlášky, který metal kadencí samopalu vzor 24 a možná ještě rychleji. ()
„Bál jsem se, že by se teď mohla zhroutit, když jsme to provedli, ale byla skvělá. Žádné nervy. Žádná slza. Dokonce ani mrknutí oka...“ Jakožto člověk zatím nepříliš znalý žánru „film-noir“ se omezím jen na označení „brilantní krimi“. Pojistka smrti, snímek s tématem dokonalého zločinu, mě maximálně bavil. Ať už perfektní přípravou (moc se mi líbilo to s tou kartou a zvonky!) a následným provedením „nehody“, neustálým napětím a dusnem, kvalitními dialogovými výměnami (Walter-Phyllis, Walter-Keyes), jiskřením mezi ústřední dvojicí, nenuceným humorem či hereckými výkony. Tady se zastavím, odzbrojovala mě především „femme fatale“ Stanwyck, z jejíchž výrazů mě až mrazilo. Do teď jsem ji viděl jen ve Ztřeštěné a musím uznat, že jak komediální, tak vážnou polohu zvládala na jedničku a určitě ji musím ještě v něčem vidět. Film má v podstatě jenom jedinou menší vadu, a tou je konec, resp. slabších posledních cca 10 minut. Ale za prvé je úplný závěr mile symbolický a za druhé tvůrci mají pro diváka připraveno nejedno překvapení, čímž to publiku vynahrazují, takže ten plný počet Pojistce smrti přece jenom dám. „Kdepak máte ten obývací pokoj?“ – „Támhle, ale alkohol mají pod zámkem.“ – „To je v pořádku. Vždycky si nosím vlastní klíče.“ ()
,,A TEN PODPIS ZNAMENAL...ŽE JE MRTVÝ MUŽ. BYLA TO JEN OTÁZKA ČASU, A TOHO NEZBÝVALO MOC.....“ /// Walter je pojišťovací agent, 35 let, svobodný, žádné viditelné jizvy. Tedy, až do nedávna…. první hoďka - toť takový to vyprávění, kterak Walter na šikmou plochu vstoupil (zase je v tom ženská…ach jo..). Neoslní, ale neublíží, páč příběh je v pohodě. V tý druhý hoďce postupně přituhuje, Walterovi šlapou na paty a má to solidní atmosféru ,,tý doby“, včetně toho závěru, ze kterýho dejchne kouzlo starejch kriminálek. Milovníci starejch filmů – tady si zamast...(kreténe!)! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu, kterou napsal James M. Cain v roce 1943 (ani časopis Liberty - ročník 1936) číst nebudu. 2.) Stará chce za mejma zádáma uzavřít nějaký pojištění. 3.) Thx za titule ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Galerie (90)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (46)
- Film je adaptací knihy Jamese M. Caina založené na skutečném procesu s Ruth Snyder, který se odehrál ve 30. letech 20. století. (liquido26)
- Billy Wilder se nikdy zpětně nekochal svými filmy a nedíval se na ně. Tento přesto považoval za svůj oblíbený, a to pro jeho úsečnost, znepokojivost a staccatový způsob vyprávění – stejně jako je tomu ve stejnojmenné knižní předloze Jamese M. Caina. (thestral)
- V 70. letech plánoval Paramount natočit remake tohoto filmu s Robertem Redfordem v hlavní roli. Z projektu však nakonec sešlo. (liquido26)
„Dvojité odškodnenie” v prípade úrazového poistenia, spadá do úvahy najskôr iba vtedy, ak k tomu súčasne dôjde i ku nejakej tragickej, obzvlášť závažnej udalosti (nehode), trebárs - (ne)šťastného pádu z vlaku...?! Poisťovací agent - Walter Neff, by vám vskutku o tom vedel povedať asi oveľa viac, než práve ja laik, keďže pracuje vo vychýrenej poisťovni Pacific All-Risk, a je expertom nielen na uzatváranie „všetkých životných rizík” , ale kľudne vám tiež predĺži i poistku na váš automobil, ktorá ináč už medzičasom stratila platnosť, a tak priamo kvôli tomu prichádza na bulvár Los Feliz, kde si mimochodom v prepychovom luxuse nažíva nielen pán Dietrichson, ale najmä jeho v poradí druhá pani manželka Phyllis Dietrichson, ktorá je akurát doma, keď Neff zazvoní na zvonček, kedy dvere otvorí akási neznáma slúžka. To je vôbec prvý impulz ich vzájomnej náklonnosti v tom zmysle, že pôvodne sem dorazil len preto, aby sa opýtal, či je pán Dietrichson zrovna duchom prítomný, ale namiesto toho začnú títo dvaja kuť zlomyselné plány, čo by sa dalo pripísať aj tomu, že sa Walter Neff až po uši zamiloval do Phyllis, kvôli ktorej si zrejme zničí celú reputáciu, o čom ma informuje hneď na začiatku, keď začne v Los Angeles, vo večerných hodinách, dňa 16. júna 1938, dopodrobna rozprávať, čo sa mu to vlastne prihodilo, čo automaticky dokladá i náležitá retrospektíva, pomocou ktorej sa dostávam do obrazu... Do úst si neustále berie Bartona Keyesa, kolegu a likvidátora škôd, pre ktorého nahráva vlastné priznanie... Kľúčovú rolu zohrala - najprv mimoriadne zaslepená láska a potom aj rozprávkové zbohatnutie, ktoré sa z počiatočných 50 000 vyšvihlo až na astronomických 100 000 dolárov, kvôli čomu prikývol na zvrátený nápad Phyllis Dietrichsonovej, spočívajúci v tom, že naaranžujú smrť pána Dietrichsona tak, aby to vyzeralo na „dokonalú nehodu” ? Čo by sa mohlo teraz pokaziť... ? Možno Dietrichsonova dcéra Lola, zohrá ešte dôležitú úlohu ? / Rakúsko-Uhorský emigrant Billy Wilder nakoniec zakotvil v klasickom Hollywoode, aby nakrúcal legendárne diela americkej kinematografie, kde by som určite započítal i strhujúci film noir s originálnym titulom "Double Indemnity" z roku 1944, ktorý vznikol ešte pred Strateným víkendom, Sunset Boulevardom, či Bytom, pretože sa blysol na začiatku režisérskej kariéry, tým pádom si vytvoril svoj nezameniteľný rukopis, ktorý si vybrúsi(l) do maximálnej dokonalosti, a to o rovných šesť rokov neskôr v mojom najobľúbenejšom ("najlepšom") filme. U Barbary Stanwyck nie som zvyknutý na stelesňovanie zákerných postáv, ale i napriek tomu jej Phyllis Dietrichson náramne dobre pasovala, ako uliata. Fred MacMurray je výborný po celý čas, ale až všetky scény s "Emanuelom Goldenbergom" , alias Edwardom G. Robinsonom, sú presne tie, ktoré som si najviac vychutnával. „Malý vzrastom, veľký herectvom,” podobne ako Humphrey Bogart, s ktorým si taktiež spoločne zahral, napríklad v Kid Galahad z roku 1937. PS: Vyčerpal som úplne všetky možnosti, ktoré som chcel napísať a popísať, a už ma teda nič iné nenapadá okrem toho, než aby som snímok následne odporučil aj ďalším divákom, a to buď konkrétne čisto len tým, ktorí ho zatiaľ ani nevideli, alebo druhým, ktorí ho už síce videli, ale znovu si osviežiť príjemné spomienky, by nebolo celkom od veci... ? () (méně) (více)