vurhor

Dámy a pánové, představuji vám nejpřeceňovanější film minulého roku! Nojono. Udělat tragikomedii z období druhé světové války ve fašistickém Německu holt není nic jednoduchého. Budoucí snímky by si z toho měly vzít ponaučení. Jojo Rabbit upoutal pozornost velice slibným trailerem, který lákal na sympatické herecké obsazení a několik dobrých vtipů, nicméně konečný výsledek je opravdové zklamání. Když opomenu fakt, že celý film vlastně není kdovíjak vtipný (až na pár momentů je to fakt bída), hrozně mě vytáčí, jak nesmírně lacině a nedotaženě tvůrci pracují s hlavní dějovou linkou, ve které se malý Hitlerjugend hošík skamarádí s židovskou holčinou, která tajně přebývá v hošíkově domě. Film až nevyrovnaně přeskakuje z vážného tónu ke komediálnímu, bohužel ani v jednom případě se nedokázal úplně přesně trefit. A přitom to tak pěkně a vtipně začínalo, vlastně bych klidně víc ocenil, kdyby se celý film odehrával na nějakém fašounském letním táboře. Bylo by to takový WesAndersonovský. Plus postava Sama Rockwella dobře nahozená, ale po nějaké době se hodně vytratí do pozadí. Od režiséra povedeného třetího Thora je to pěkný zklamaní. Průměrné 3*

Robert Eggers nezklamal. A s Ari Asterem si může dát jednoho velkého plácáka, protože oba jsou momentálně dva nejlepší hororoví režiséři současnosti. The Lighthouse je v mnohém podobný Eggersovo předchozímu snímku, vynikající Čarodějnici, zejména svou nesmírně pochmurnou atmosférou, pomalým tempem a znepokojující plíživou hrůzou. The Lighthouse ale do už tak temné omáčky přidává i pěknou dávku postupného sestupu do šílenství, režisérskou parádní práci se světly a celkovou kamerou, plus vynikající chemie mezi dvěma hlavními představiteli. A když už jsme u toho - ať si kdo chce co chce říká, Robert Pattinson je prostě KURVA dobrej herec. Role mladého asistenta, který na onom hrůzném místě pomalu přichází o rozum, je zatím jeho vůbec nejlepší. Každý někdy dělá chyby. A přijmutí role trapného upíra v nudné a debilní Twilight sérii je přešlap, který se holt může stát každému z nás, žejo. The Lighthouse je film, kterému musíte věnovat celou svou pozornost. Je třeba ho sledovat po tmě, pokud možno sám a s dobrým zvukem. Nechte to na sebe působit a máte zaručený skvělý a děsivý zážitek, ze kterého bude běhat mráz po zádech. Zvuk nautofonu mi bude znít v hlavě ještě dlouho... Lepší 4*

Auta do mého světa snad nikdy nepatřila. Jako malý jsem si s nimi téměř nikdy nehrál (tato čest náležela legu a dinosaurům), jedna hodina autoškoly byla horší než pětihodinovka chemie na gymplu, plus nikdy jsem pořádně nepochopil, proč jsou jimi ti chlapi tak fascinovaní. V rámci toho taktéž nemůžu říct, že bych byl velkým fandou závodních filmů. Ovšem když ho někdo dobře natočí a hrají v něm samé sympatické tváře, jsem víc než schopný onu nechuť překousnout. Ať si kdo chce co chce říká, Mangold je prostě schopnej režisér. Během oněch dvou a půl hodin dokáže i pro auťácké neznabohy představit pěkný a podmanivý příběh, který má pevně ukotvenou strukturu a neutápí se v nějakém patosu. Skvěle diváka uvádí do automobilového světa, přičemž zároveň dává pozor, aby se v něm neztratil, plus nechává si dostatek času pro pěkné interakce mezi jednotlivými charaktery. To momentální hodnocení na čsfd je dle mého ale krapet přestřelený, řekl bych totiž, že spousta lidí se nechala unést oním nadupaných a parádním finálním závodem, který je bezesporu vrcholem celého filmu. Co mu ale předcházelo bych osobně ještě doladil většímu se ponoření do vztahů mezi jednotlivými postavami, aby ono finále mělo opravdu pravé emocionální grády. Celkově ale skvělá (určitě oscarová) záležitost. Lepší 4*

Jak bych jen mohl odolat badass Oberynovi Martellovi, jehož hlavní misí je chránit roztomilého baby Yodu, který je inkarnací našeho nového kotěte, co máme doma. Mandalorian si v podstatě bere to nejlepší z úplně nejstaršího dílu původních Star Wars (Epizody IV), to znamená špinavé a syrové prostředí, interakce s bizarními a divnými emzáky, plus i skvělá práce s postavami, přičemž tomu dodává krapet modernější šťávu a pojetí. Vlastně odvádí lepší práci než většina Star Wars filmů novodobé doby - na rozdíl od Epizody VII nerecykluje a pokouší se o nějaké nové originální věci, na rozdíl od Rogue One tam divákovi na vedlejších postavách záleží, plus na rozdíl od Epizody VIII tam jsou fillerové části, které diváka ale baví a nebudou mi připadat zbytečné. Ano, jelikož jde o seriál s mnohem širšími časovými možnostmi, tak je to asi krapet nefér srovnávání, ale stejně mi to nedalo. Celkově si Mandalorian vůbec nesnaží hrát na něco většího než čím doopravdy je, skvěle pracuje s napětím, s postavami a celkovým dějem, který sice na některých místech mírně pokulhával (epizoda 5), ale jinak si držel pěkné tempo. Potěší i několik odkazů na předešlé SW snímky, plus uvidíme i několik známých míst. Po první sezóně obrovská spokojenost, tak nějak jsem si volné pokračování původní trilogie představoval - bez zbytečného nostalgického sentimentu. Jen tak dál! 1. série: Slabších 5*

V podstatě stejná odreagovačka jako díl předešlý. Humor tu funguje skvěle, postavy sympatický (hlavně ten Harrelson je boží), plus je tam i pár vcelku originálních nápadů. Ale stejně jako u předešlého dílu z toho je tak nějak cítit určité nedotažení. Je to dobrý film, ale nemohl jsem se celou dobu zbavit pocitu, že do toho tvůrci nedávají všechno, co by správná komediální zombie řezničina měla mít (V tomto ohledu i nadále sedí na trůnu Soumrak mrtvých). Ovšem mnoho věcí tam fungovalo náramně - nerdovské odkazy na slavné filmy a hry, dělání si prdel z celého zombie žánru, plus Zoey Deutch je jedna z nejvtipnějších "tupých sexy bárbín", co jsem za poslední dobu ve filmu viděl. Ovšem na rozdíl od prvního dílu ona finálová zombie bitka už neměla takové koule, což je škoda. Ve výsledku je druhý Zombieland dost dobrá vtipná konverzačka, která ale postrádá švih a pořádnou krvavou šťávu starších a lepších zombie komedií. Velká škoda, že na tomhle ztrácí, jinak by se jednalo o fakt dost dobrou podívanou. Stejně ale bylo fajn vidět všechny ty čtyři plantážníky opět pohromadě. Lepší 3*

K velkým oscarovým kandidátům se přidal další kousek. Tentokrát však mnohem skromnější a dojemnější. Marriage Story je smutným, ale velice milým a okouzlujícím dramatem, které divákovi jasně přednese, jak těžký a nepříjemný může rozvod být. Ovšem velice lidským a autentickým způsobem. Není tu žádná jednoduchá šablona, kdy jeden z manželů je více padouchem, přičemž ten druhý je zas více v právu. Oba dva divák chápe, mimo jiné se také spolu oba snaží komunikovat vřelým způsobem, ale jakmile do celého rozvodového frmolu zatáhnou justici kvůli co nejlepšímu životu jejich syna, hned se celá věc promění v jeden velký frustrující kolotoč. A sakrblé, Johanssonová a Driver tam jsou naprosto neuvěřitelní. Během jejich velké a srdcervoucí hádací scény jsem si okamžitě říkal, že jestli oba na zlatoplešouna nenominují, tak v Hollywoodu musí evidentně na něčem ujíždět. Ten film fakt výborně ilustruje niterné vztahové chvíle mezi dvěma třicátníky, kteří už spolu nechtějí být, ale zároveň se vlastně také nechtějí úplně odcizit. Za režii a scénář fakt minimálně nominace, počáteční čtení dopisů a Driverovo zpívání si to zaslouží stopro. Slabších 5*

Nadšení ze seriálové adaptace jedné z nejlepších knižních fantasy sérií bude hodně záležet na tom, nakolik vám bude vadit její "poameričtění". Pokud jste se těšili na surovou slovanskou atmosféru, budete asi zklamaní. Pokud však její absenci seriálu prominete, čeká vás velice kvalitní a zábavná podívaná, na kterou jsem osobně čekal mnoho dlouhých let. I přestože některé části jsou poněkud zmatečné, seriál divákovi vcelku šikovně předkládá události z obou povídkových knih, ale zároveň si už připravuje píseček pro události ze ságy - v rámci toho bylo moudré, že o hlavní roli se s Geraltem dělí zatím výborná Ciri, jejíž velké a cool chvíle přijdou v dalších sériích, a obstojná Yennefer, která ovšem mohla být přeci jenom větší potvora. Cavill jako Geralt super. I to fešáčkovství po nějaké době přestane vadit, plus je ale trochu vtipný, jak se strašně snaží mluvit jako Batman. Očividně to odkoukal od anglického Geralta z video herních adaptací. Nemuselo to být tak vyšňořený, klidně bych tomu vizuálu dodal na větší syrovosti, nicméně bojové scény byly jedno velké blaho. Nejoblíbenější postava? Marigold. Přesně takového jsem si ho při čtení těch knih představoval. More of him! Lauren Hissrich má evidentně tu sérii ráda, přičemž si myslím, že se onoho přetěžkého úkolu zadaptování zhostila obstojně. A sper ďas všechny "ochránce slovanské kultury", kteří seriál automaticky odsoudili do horoucích pekel po zjištění, že tam bude hrát pár černochů. Až na toho votravného černého elfa to vůbec nevadí. A hudba teda parádní! To je myslím i věc, na které se shodnou fakt všichni. I přes tu absenci unikátní atmosféry a poněkud nesystematického vyprávění je netflixový Zaklínač moc fajn. Těším se na další sérii, hlavně na thaneddský banket 😈

Zatímco Vězeň z Azkabanu je nejlepším dílem filmové série, 1. část Relikvií smrti je zas dílem nejméně doceněným. Nejčastěji na něj totiž nadávají chytráci, kteří žijí v domnění, že filmy HP série nikdy nesmějí být pomalé, nebo plantážníci, co životě nesáhli na původní knižní předlohy a stěžují si, že bez Bradavic to není pravý Harry Potter. Yates se zde skvěle a kvalitně drží knižní osnovy příběhu, přičemž veškeré důležité a výrazné momenty z první a druhé třetiny zde jsou dobře a častokrát i působivě vyobrazeny - příběh tří bratří samozřejmě skvělý, nemluvě i scéně s náhlým přerušením svatby kvůli pádu ministerstva. Celý film doprovází ona beznadějná a temná atmosféra z měnícího se čarodějného světa, ve kterém good guys citelně prohrávají a bad guys mají čím dál větší moc. Toulající se scény s naší hlavní trojkou jsou bezva. Mimo jiné prohlubují vztahy mezi nimi taky trochu v jiném stylu, než jen ze školního prostředí, plus je tam i pár neknižních momentů, které mi přišly fakt super. (nepříjemný pískající viteál, tanec Harryho a Hermiony - alegorie na ždibec světla a štěstí v temném světě plného bezpráví a krutosti). Ten film si fakt zaslouží víc chvály. Dle mého je i mnohem MNOHEM lepší než naopak přeceňovaná 2. část, které mnoho fanoušků fláklo 5 hvězdiček čistě jen ze sentimentálního důvodů, protože tam ten Pottrák skončí. "Bůů, když to je tak dojemný! 😭" Come on... Lepší 4*

HBO GO mi nadělilo předčasnou vánoční nadílku v podobně všech dílů HP série (i s českým dabingem, který překonává originál), tudíž nějaké to chronologické opětovné zhlédnutí bylo nevyhnutelné. A po čerstvém zkouknutí trojky musím i nadále konstatovat, že se jedná o nejlepší díl série, který mi vždy zpříjemní den. Po příběhové stránce by se daly najít nějaké výtky, ale po čistě filmařské je to učiněné blaho, které mi potvrzuje, že Cuarón se na to neměl vybodnout a normálně v sérii pokračovat dál. Nejenom jeho režisérská ruka, ale také práce s kamerou je něco, čím si zcela strká do kapsy nějakého Yatese nebo Columba - skvěle si hraje se svými dlouhými a dynamickými záběry, díky kterým má divák pocit, že film a jeho děj jsou v pohybu. Nemluvě o těch pár krutopřísných záběrech typu projetí skleněným odrazem bubákovy skříně a zamrznutí rostlin z chladné přítomnosti mozkomorů. Skvěle pracuje s nastavováním správné atmosféry (Které dopomáhá výborná Williamsova hudba) různých okamžiků (příjezd do školy za doprovodu písně školního sboru, ticho při příchodu mozkomora do kupé, atd.) A tyvole, ty detaily a naznačování! Ne nadarmo ve filmu často vidíme velké kyvadlo a hodinový mechanismus, když nám to dává najevo, že se bude v příběhu pracovat s časem samotným. Ne nadarmo vidíme přechod ročních období skrze Vrbu Mlátičku, když nás to seznamuje se zásadním místem příběhu. Nemluvě o detailech typu několikaminutový tikot v pozadí, když se Harry s Hermionou vrátí v čase, a ztlumené barvy (ne tolik jako v Princi dvojí krve, kde to zas jak na palici moc přestřelili), které dávají najevo, že série se začíná ubírat temnějším směrem. Ten film je prostě blaho sledovat. Už jen kvůli tomu extrémně vtipnýmu Snapeovi. Průměrných 5*

Vzpomínka na devadesátá léta, kdy pardál Scorsese vyrážel divákům dech svými gangesterkými kousky jako Casino a Mafiáni. Však se podívejte na obsazení, to je vyloženě narvaný samými sympatickými šedivými štamgasty. Film je svým způsobem podobný Tarantinovu nejnovějšímu kousku Tenkrát v Hollywoodu - bere v potaz historické události a trochu spoléhá na to, že se v nich divák alespoň trochu vyzná. Do toho všeho jedna konverzačka za druhou v klasickém Scorseseho stylu. A konverzačky věru kvalitní, protože těch šílených 3 a půl hodiny utečou jak voda, což je vždycky známka toho, že to tvůrci dělají dobře. Irishman však není jen nějakou obyčejnou stylovou gangsterkou, kde se všichni předhání v tom, kdo má většího kvéra. Skvěle totiž divákovi přednáší i pocity jednotlivých postav, které jsou naprosto skvěle napsané a zahrané. De Niro samozřejmě boží, ale osobně u mě nejvíc zazářil Al Pacino jako Jimmy Hoffa, za tak vynikající výkon se u mě stává favoritem za nej vedlejšího herce na zlatých plešounech(,,Omluvím se ti až když se omluvíš ty mně za to, že jsi přijel pozdě, ty taliánskej kuřbuřte."). Scorseseho tvorba je jako něco elfského - je to starší a starší, ale furt si to udržuje onen krásný, podmanivý a unikátní styl, díky kterému lidé jeho filmy milují už několik desetiletí. Jak si hraje se záběry, vyprávěním,.. ten chlap je prostě furt ve formě. Rád jsem všechny ty dědky zas pohromadě viděl. Slabších 5*