Roman Blahník

Roman Blahník byl český hudební skladatel, klavírista, kapelník a pedagog. Pocházel z Plzně, kde také absolvoval reálné gymnázium a výuku klavíru u hudebního skladatele Stanislava Sudy. Ačkoliv v letech 1913–1915 studoval na pražské konzervatoři hru na varhany (u Josefa Kličky), během vojenské služby v Maďarsku působil jako harfenista a harmonikář. Po návratu z 1. světové války absolvoval skladbu u Josefa Bohuslava Foerstera (1921), později soukromě pak též u Josefa Suka. Již v tomto čase složil suitu „V přírodě“ (1934), jež byla později provedena nejen v Praze (1943), ale získala i mezinárodní úspěch (viz provedení v Bukurešti, Oslu a Mnichově).

Ve své rodné Plzni působil Blahník v letech 1921 až 1922 jako korepetitor zdejšího divadla. V dalších letech byl pak nejprve profesorem klavíru na Konzervatoři v Káhiře (2023–2025) a později klavíristou v Barceloně (1926). V témže období příležitostně vystupoval též coby kapelník hotelových orchestrů.  Z jeho pozdějšího působení v zahraničí pak stojí za připomenutí to, že byl v 50. letech několik let zaměstnancem Ministerstva zdravotnictví SSSR jako sólový pianista.

Coby skladatel se Blahník věnoval zejména psaní taneční hudby, přičemž některé z jeho skladeb vyšly i na gramofonových deskách. V letech 1937–1943 složil hudbu k jedenácti celovečerním hraným filmům, včetně slavného filmu Noční motýl. Je autorem též několika operet (např. „Bílý kavalír“, „Trh rozmaru“, „Luciana“, „Maskovaná milenka“), baletu „Petrklíče“ (1951) a „Rapsodie pro klavír a orchestr“. Jeho skladba „Legenda 56“ pak byla roku 1956 oceněna v soutěži pařížské televize a rozhlasu.

Honza "HonzaBez" Bezděkovský