Tetička

Jako malé dítko jsem si moc přála mít tetičku, ke které bych jezdila na návštěvy a pojídala u ní sušenky s čajem. Růžena Nasková v roli Berty je přesně ten prototyp hodných tetiček, které je radost mít kolem sebe. Ale přesto je sama. Ve své samotě touží alespoň po své rodině ... Ale ouha, přízeň se nechová vždy příznivě, někdy spíše žíznivě ... Jan Kaplan dokázal vybrat dobrá témata a Mac Frič je zase dokazal vykouzlit na plátno jedna radost. Tentokrát není veselá samotná zápletka, spíše její rozuzlení. Duchařská seance je krásnou přehlídkou charakterů, je to docela milé sledovat, čím se strašilo před 78 lety. Ale přesah má tohle dílko do dnešních dní, chamtivé příbuzenstvo existuje pořád. (06.02.2019)

„Víte, že cizí dopisy se nečtou?!“ Příjemná, nenáročná, předvídatelná (jak jinak také?) komedie, u které jsem se po celou dobu sledování usmíval. Ale vyloženě vtipných scén či hlášek, u kterých bych se za břicho popadal, tu bylo až překvapivě málo. Herecké obsazení je sice kvalitní, postavy také nejsou vůbec špatně napsané, ale spíš se u nich sází na jednoduchost a v některých případech hlavně přehrávání. Což bez hluchých míst funguje jen u výtečného Ference Futuristy, suverénního tahouna (a nejzábavnějšího protagonisty) celého filmu. Humoru také moc neprospívá přespříliš sentimentu, který do filmu vhání postavy Naskové a Smolíka, má to jistě svoje opodstatnění vzhledem k hlavnímu tématu Tetičky, ovšem zábavy to prostě a jednoduše nepřidá (stejně jako přehnaný důraz na rádoby strašidelnost). Téhle Fričově staromilské veselohře, která neurazí, příjemně uteče, ale salvy smíchu nenabídne, přiklepnu ještě slabší 4*. „Vybral jsem si vás po pečlivé úvaze…a také proto, že tady nikdo jiný nebyl.“ (22.03.2018)

Začátkem jsem si nebyla moc jistá, ale postupně se z Tetičky vyvinula vcelku originální komedie se slušným potenciálem, který se mi zdá, že zůstal nevyužitý. Frič tentorkát zabrousil do sice příjemného námětu, nicméně z celého filmu a z konce především je patrná hořkost a sentimentalita. Všichni herci odvedli výborný výkon, mě se nejvíce líbil Ferenc Futurista. Jak už jsem psala, velice pěkná komedie, která je ale založena spíše na smutném podkladu a i s tím slovem komedie bych byla opatrnější-nejedná se o typickou Fričovskou komedii s Burianem nebo Haasem, a tak myslím, že hořká komedie by Tetičku vystihla nejlíp. (14.10.2012)

Parádna zbierka chamtivých príbuzných, lačniacich po majetku a prachoch. Všeobecne je možné povedať, že ak je pravdepodobné dedičstvo zdrojom príjmov, nastávajú odrazu krvavé zvady v rodinách, nepriateľstvá do smrti a ignorovanie komunikácie. Kto v svojej rodine nezažil odtienky nepriateľstva a nestretávania sa, spočívajúce v majetkových nezhodách ohľadom dedenia, má šťastie. Avšak ten i onen si môžu vychutnať v podarenej Fričovej komédii neúprosnú honbu za majetkom, uprostred ktorej vzklíči láska. Podarený film s pochybnou pointou, ústiacou do založenia akéhosi masového detského výchovného tábora na mieste starodávnej stavby. Akoby sa práve v záverečných minútach filmu prejavili tak trochu také masové, či lebensbornovské ambície masovej výchovy pod jednou lajnou, dané rokom vzniku filmu. (02.06.2014)

Upraveno v červnu 2020. Film Tetička je bláznivější skopičinou s přímým vztahem k satirizující moralitě. Martin Frič použil divadelní předlohu Jaroslava Tumlíře jako důvtipně extrémní způsob vytrestání nevděčného příbuzenstva, tolik lačného po tučnějším dědictví. Ušlechtilost skutkové myšlenky se samo předem hlásí o poslání a humanitární výpomoc. Zběsilý dech strkanice ostrých loktů a vzájemného osočování dostal nátěr grotesky, Frič se sžil s již několikrát osvědčeným postupem i podrobnostmi. Honba za testamentem karikuje a škádlí, byť se nevyhne drobné strnulosti. Hlavní bodem morálního sváru je Berta (snad příliš patetická Růžena Nasková), tetička a osamělá žena v cudném přesvědčení o životě a lásce. Niterná nenaplněnost má z rozpaků červené líce, doufá v sounáležitost příbuzenských vztahů a vysvobozením se nakonec stává až humanistická mise. Hlavní mužskou postavou je Hynek (velmi dobrý Ferenc Futurista), Bertin spolehlivý a v mnohém inovativní majordomus. On je tím průvodcem satirickou moralitou, vytyčil svéráznou trasu očištění, přes kterou musí projít každý dědictví chtivý příbuzný. Důležitým prvkem hamižnosti je Mařenka Dusbabová (dobrá Růžena Šlemrová), žádostivě vypočítavá a panovačná ženština, která se důrazně ohrazuje svým výsostným dědickým právem. K ní je navždy připoután Arnošt Dusbaba (skvělý Jaroslav Marvan), prokurista a Mařenčin povětšinou poslušný manžílek, i když nejsou jeho interní názory zcela shodné. Výraznější postavou je též Čeněk Felix (velmi zajímavý Miloš Nedbal), komerční rada a velmi ješitný muž, který se ihned ohrazuje proti jakékoliv výtce, vždyť jde o společensky důstojného pána. Pozadu nezůstává ani jeho manželka (dobrá Zdeňka Baldová), v přímém střetu o dědictví získává děsivou podobu hysterického amoku. K výrazným postavám patří také paleontolog, dr. Jindřich Dusbaba (příjemný Jiří Dohnal) a Slávka Felixová (zajímavá Lída Chválová), děti obou rodičovských párů v rozpacích ze zběsilého počínání hamižnosti a v tělesném okouzlení vzájemné přitažlivosti. Starý versus nový dostává podobný, byť trochu odlišnější než ve Fričových o deset a méně let starších filmech, náboj a mládí zůstává nadějí budoucnosti. Z dalších rolí: Bertina životní láska a po dvaceti letech znovu objevený strýček Eduard Švagrovský (Theodor Pištěk), vytrvale odmítaný Bertin nápadník a ušlechtilý lékař MUDr. Jelínek (František Smolík), noví a nedokonalí sloužící u Berty Jeřábek (Vladimír Řepa) a Víchová (Darja Hajská), předstíraný právní zástupce JUDr. Hrůza (Karel Beníško), děsivě němá hospodyně tety Berty (Marie Nademlejnská), vzdálený a po dědictví stejně dravý příbuzný Oskar (František Kreuzmann st.), či služka u Dusbabů Anežka (Milada Smolíková). Film Tetička je neposedné škádlení ve formě nadneseného přednesu satirické morality. Občas může něco zaskřípat, něco trpí strnulostí, přesto jde ještě dnes o příjemné filmové pobavení. (15.08.2011)