Režie:
Otakar VávraKamera:
Jan RothHudba:
Roman BlahníkHrají:
Lída Baarová, Jaroslava Skorkovská, František Kreuzmann st., Ladislav Boháč, Zdeněk Štěpánek, Adina Mandlová, Božena Šustrová, Jaroslav Průcha (více)Obsahy(1)
Významné sociální dílo z meziválečného období nastoluje složité vnitřní dilema mladé ženy, která pracuje jako prodavačka. Má upřímně ráda sympatického hudebního skladatele, ale zároveň ji milostnými návrhy pronásleduje i postarší zaměstnavatel. Jenže jen od něho by mohla získat potřebné peníze na nákladné léčení, které by tomu, koho opravdu miluje, zachránily život... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (49)
Trochu moralisticky teatrálně vyhraněné drama dívky, jež má na výběr ze dvou stejně nepřijatelných možnosti: buď zůstat věrnou svému milému a dívat se na jeho smrt nebo si vzít svého šéfa a zaplatit milému lečení. Jako správná představitelka zamilovaných dívek z prvorepublikových filmů filmů se rozhodne obětovat. Za netradiční je možné považovat zejména okamžik, kdy se ukáže její oběť jako marná, protože pomoc přichází už pozdě - žádný šťastný happyend. ()
Baarová a Boháč vytvořili vskutku rovnocenný pár, ani jednomu nevěřím ani ň. Jejich postavy jsou plytké, navíc Boháč se zde promenáduje se šklebem, který by se spíše hodil k vilnému panu radovi. Mutující Kreuzmann je však výborný, slizký, s chtivým pohledem, člověk se otřese hnusem, když se na něj zadívá. Velmi dobře hraje Adina Mandlová, její pragmatická a moderní dívka je slušně propracovaná. Štěpánek podává svůj standard. Vávrova režie je solidní, ale vedení Baarové a Boháče se nepovedlo ani jemu. Bohužel je B+B před kamerou téměř neustále, nudila jsem se, nebavili mě. ()
Tíživě tiché drama s vynikající a krásnou Lídou Baarovou a jako vždy více než zručnou režií Otakara Vávry, který prostě jako jeden z mála našich tehdejších režisérů dovedl natáčet opravdu světovým stylem. Obzvlášť se mi líbily jeho promyšlené dlouhé záběry - ten úvodní i ten ze střechy. A za scénu s rybičkami by se nemusel stydět ani Hitchcock. ()
Velice hutný snímek. Lídu Baarovou nemám nějak moc nakoukanou, asi mě úplně neuhranula. Její výraz mi připadá fádní. Ačkoliv sem se to celkem hodí, protože rozhodně nejde o moc veselou záležitost. Pravdou tedy je, že třeba usměvavá Nataša Gollová by zde v hlavní roli nejspíš vypadala nepatřičně. Film je ze své podstaty hodně feministický, všechny ženy zde jsou rázné, pevné a sebevědomé a to včetně posluhovaček, kdežto chlapi jsou komplet slizcí obšourníci, tedy kromě chabrusáka skladatele Pavla, který je ovšem zase taková trasořitka že ani nestojí za řeč. Mě to ale nevadí, sledujeme svět pohledem mladé a krásné ženy. Scény sexuálního harašení jsou natočené působivě, dobře uvozují motivaci chování hlavní hrdinky, dialogy jsou sice hybné, ale pasáže beze slov jsou ve výsledku tím nejlepším z celého snímku. Vrcholem pak je bezesporu návštěva u pana rady vygradovaná zamčenými dveřmi a nutností znovu pohlédnout do mrtvicí zkřiveného obličeje dotyčného... Závěr pak také působivý a kvůli němu dávám i čtvrtou hvězdu. ()
Nebýt Vávrův sníměk o počestném děvčátku ve světě nadržených vobšourníků tak rozvleklý, patrně bych hodnotila výše. Scéna v bytě pana rady se vší tou symboličností (sochy, akvárium) a dědkovým konečným trestem je v rámci tohoto filmu režijním vrcholem. Závěrečné přijetí osudu mě v očekávání melodramatu příjemně překvapilo. Skvělý Štěpánek, tragický Boháč, jinak Kreuzmann v úlisné miniroličce opět pobavil. ()
Galerie (34)
Photo © Lucernafilm
Zajímavosti (8)
- Při natáčení se s Lídou Baarovou setkali dva muži ze společnosti MGM a nabídli jí natáčení v Americe. Ona ale nabídku odmítla. (Hallda)
- Film roztočil Josef Rovenský, ale po dvou dnech podlehl dlouhodobé nemoci. Miloš Havel však režii svěřil začínajícímu režisérovi Otakaru Vávrovi, který za pár dní přepsal scénář, přeobsadil některé role (skladatele Jimeše měl původně hrát Rolf Wanka a umývačku Barču Darja Hajská) a nechal přestavět všechny kulisy. (krib)
- Ve filmu měli původně hrát také František Roland a Karel Dostal. (Marthos)
Reklama