Ocenění - Berlinale (Berlin International Film Festival) | 1951-1954

1954 - 4th Berlin International Film Festival

4. ročník Berlinale v roce 1954 by mohl být nazván "Rokem filmových hvězd". Hotely a místa projekcí byly obléhány filmovými fanoušky dychtivými spatřit své herecké modly. Richard Widmark, Jean Marais, Curd Jürgens, Vittorio de Sica, Yvonne de Carlo, Gina Lollobrigida. Tihle všichni přijeli do Berlína, aby festivalu opět zvýšili jeho renomé. Ocenění se stále nacházela v rukou diváků, kteří mohli ale proti předchozím dvěma ročníkům udělit ještě další tři ceny, Velkou zlatou, stříbrnou a bronzovou plaketu za dokumentární a kulturní film. Zlatý medvěd v roce 1954 putoval do Velké Británie za snímek Buď, anebo v režii Davida Leana.

Zlatý medvěd za nejlepší film

Buď, anebo

(David Lean)

Stříbrný medvěd

Chléb, láska a fantasie

(Luigi Comencini)

Bronzový medvěd

Le Défroqué

(Léo Joannon)

zobrazit všechna ocenění

Zlatý medvěd za nejlepší film

1953 - 3rd Berlin International Film Festival

3. ročník Berlinale se ještě před svým začátkem potýkal s finančními a následnými organizačními problémy. Berlínský Senát totiž výrazným způsobem omezil financování festivalu a dokonce chtěl časově omezit smlouvu řediteli festivalu Bauerovi, jenž odstoupil. Následná jednání však vyřešila financování i Bauerovu výpověď a 3. ročník se tak mohl uskutečnit. V předvečer festivalu, dne 17. června 1953 došlo ve východním Berlíně k povstání, které bylo surově potlačeno. Tato událost se podepsala rovněž na celkové náladě na festivalu, jenž byl stižen značným úbytkem diváků. Mediální pozornost na sebe strhnula hlavní hvězda festivalu Gary Cooper, jenž do Berlína dorazil s manželkou a rodinou. Diváckého Zlatého medvěda si tentokrát odnesl francouzský snímek Mzda strachu, jenž bodoval i na Festivalu v Cannes.

Zlatý medvěd za nejlepší film

Mzda strachu

(Henri-Georges Clouzot)

Stříbrný medvěd

Magia Verde

(Gian Gaspare Napolitano)

Bronzový medvěd

Sie fanden eine Heimat

(Leopold Lindtberg)

zobrazit všechna ocenění

Zlatý medvěd za nejlepší film

Stříbrný medvěd

Magia Verde (Gian Gaspare Napolitano)

Bronzový medvěd

Sie fanden eine Heimat (Leopold Lindtberg)

1952 - 2nd Berlin International Film Festival

Druhý ročník festivalu se musel potýkat se zákazem udělovat oficiální ocenění z rukou odborných porotců. O oceněných rozhodovali kolektivně diváci. Vítězným snímkem, jenž si vysloužil Zlatého medvěda, se stalo švédské romantické drama Tančila jedno léto. Tento film byl rovněž jedním z nejdiskutovanějších snímků kvůli jedné eroticky odvážnější scéně, což bylo filmu koneckonců připsáno k dobru jako vyjádření svobody a volnosti.

Zlatý medvěd za nejlepší film

Tančila jedno léto

(Arne Mattsson)

Stříbrný medvěd

Fanfán Tulipán

(Christian-Jaque)

Bronzový medvěd

Cry, the Beloved Country

(Zoltan Korda)

zobrazit všechna ocenění

Zlatý medvěd za nejlepší film

Stříbrný medvěd

Fanfán Tulipán (Christian-Jaque)

Bronzový medvěd

Cry, the Beloved Country (Zoltan Korda)

1951 - 1st Berlin International Film Festival

Počátky Berlinale sahají do roku 1950. Dne 9. října 1950 poprvé zasedl zvláštní výbor, jenž měl za úkol připravit první ročník festivalu. Výbor byl založen z iniciativy Američana Oscara Martaye, jenž v poválečném západním Berlíně působil jako zástupce americké vlády pro film. Ve výboru usedli vedle Martaye jeho britský kolega George Turner a němečtí zástupci filmového průmyslu, Senátu a jeden novinář. Ředitelem festivalu byl jmenován filmový historik a publicista dr. Alfred Bauer. První ročník pod názvem "Mezinárodní filmový festival", jenž byl záhy překřtěn na dodnes používánou zkráceninu "Berlinale", se konal od 6. do 17. června 1951. První ročník byl zahájen snímkem Mrtvá a živá od Alfreda Hitchcocka. Slavnostního zahájení se zúčastnila hlavní hvězda zmíněného snímku, Joan Fontaine.

První ročník měl pro celé město nesmírný politický význam. Dřívější kulturní a umělecká metropole Německa, jež zažívala největší slávu v dvacátých letech dvacátého století, byla šest let po druhé světové válce z větší části stále v troskách. V této situaci uspokojil festival zřejmý a sílící požadavek Berlína o respekt a uznání. Festival se setkal s nesmírným diváckým ohlasem, jednotlivá představení byla vyprodána, na závěr festivalu byl uspořádán velký ohňostroj. Ceny udělovala odborná porota složená výhradně z německých zástupců filmové branže. Zlatý, stříbrný a bronzový mědvěd se uděloval podle žánru, dvě ceny byly uděleny na základě hlasování publika. Publikum se stalo "hlavním porotcem" v následujících letech na nátlak FIAPF (Mezinárodní federace asociací filmových producentů), jež vyjádřila názor, že udělování oficiálních cen si nově vzniklý festival musí teprve zasloužit. Navzdory tomuto přísnému rozhodnutí znamenal první ročník nového festivalu jednoznačný úspěch a Berlinale se nesmazatelně zapsalo do filmové historie.