Rašómon

Skvělá, na svoji dobu naprosto převratná záležitost, kde mě Mifune fakt hodně baví a předvádí zde jeden z životních výkonů. Kurosawa je mimořádně inovativní a zároveň nikdy lacině nešokuje (což bývá u západní filmařské špičky, bohužel, často naopak). Film je to převážně psychologický (a psychologie je spolu s výtvarným nadáním základem síly snímků AK), relativizující v plných dávkách úplně všechno a to, ač jde o úkol téměř nadlidský, bez nadbytečného cynismu. Jeden z klíčových mezníků kinematografie; občas to vypadá, jakoby Kurosawa vymyslel půlku filmařiny. (23.01.2008)

Vrátiť sa po nejakom čase ku klasikám vždy poteší. Nielenže u mňa potvrdia, že zub času ich zďaleka obchádza, ale ako dozrievam a rastiem, posúvajú mi nové podnety k zamysleniu. Rashomon je určitým vyvrcholením ranného Kurosawu. Po tomto už začal čarovať s podnetmi a významami a inšpiroval kohokoľvek, kto o jeho filmografiu zakopol. Fantasticky vtieravá hudba Fumio Hajasaku a uhrančivý výkon Toširó Mifuneho spolu krásne fungujú. Keď sa Toširo zjaví na obraze kradne si všetko pre seba. Aj napriek určitej expresívnosti. Za mňa poctivý džindaigek, v ktorom viac ako o samurajské šermiarske súboje ide o analýzu ľudskej malosti a chamtivosti. (10.02.2023)

Obávám se, že Rašomon pro mě bude zlomovým bodem v kauze Kurosawa. Jestliže mě totiž tolik vychvalované dílo, které má sotva hodinu a půl, téměř unudilo k smrti, není pro mě asi Kurosawa ten pravý. A nejde tu jenom o "zábavnost". Rašomon mi ve všech směrech přišel jako průměrný film, který sice staví na, v té době, originální myšlence, ale v tom jeho síla začíná, ale i končí. Je mi líto. 5/10 (12.10.2014)

Kurosawův příběh o rekonstrukci jednoho (zlo)činu je neveselým - ba v lecčems přímo depresivním - snímkem o fabulaci, nedůvěře ve společnosti, víře v člověka, podezíravosti, sobectví či o nalhávání věcí druhým i sobě samým. Celkově tíživému vyznění snímku (naštěstí) neschází ani linie naděje - společnost se může zmítat v nedůvěře, ale přesto - přes rozumnou ostražitost a s vědomím "lidské nedokonalosti" - nemusíme automaticky ztrácet víru v člověka. Pojednání o morálce je asi jedno z nejobtížnějších filmových témat - z valné většiny končí tyto sondy o morálce u nehorázného moralizování a u trapných morálních apelů či krkolomných moralizujících exhibicí. Kurosawa si však dokázal s tímto tématem pohrát na výbornou, a to po stránce obsahu i formy. Kurosawův snímek - RAŠOMON - je hluboký snímek s divadelním feelingem, který za pomoci minimálních prostředků a postupů dosahuje maximálního (výborného) výsledku. A nejen díky tomu bezesporu patří mezi světovou klasiku a skvost světové kinematografie. (23.11.2003)

Pomalé, nudnější a spíše komornější vyprávění příběhu, tak jak to Akira Kurosawa umí. Nikam nepospíchá, neobjevuje se náhle žádné vyvrcholení z nějakého zvratu vše se odehrává v pomalém tempu a rozhodně je to velice zajímavé. Ač je to přes 50 let staré, na kvalitě snímek rozhodně nezaostal a herecký výkon zloděje je opravdu takřka heroický a jeho smích mi dosud zní v paměti. (07.10.2006)