Titan

"Jsem nejdrsnější režisérka v historii!", řekla si Julia Ducournau, když viděla finální sestřih svého druhého filmu a poslala ho do světa. Před dvaceti lety sice jistá Ruska natočila film Zeljonyj Slonik, což je samoúčelná úchylárna ještě větší, ale o tom a o undergroundových dekadentních filmech asi v životě neslyšela. Jak jinak si vysvětlit, s jakou nabubřelostí to vypráví ten příběh, který to má. Ono už podle obsahu je jasné, že to asi bude strašný blábol, protože z něj nepochopíte lautr nic, ale jak je to v mnoha komentářích označované jako film "bizarní, nechutný a šílený", tak jsem neodolal a nechal se zase nalákat. Dostal jsem sice film bizarní, nechutný a šílený, ale k čemu mi to je, když je to celé jen pseudoartová póza režisérky, která světu nemá co říct a jen si chce hrát na ženského Cronenberga, který je cronenbergovitější než sám Cronenberg, ale přitom jeho tvorbu nechápe. V současnosti vzniká pseudoartů hromada, ale už fakt dlouho jsem neviděl tak moc prázdný jako Titan, až mám chuť omluvit se režisérům některých filmů, které jsem taky takhle označil. Co mi to vlastně chtělo říct? Že se někteří lidé uvnitř cítí jako jiné pohlaví, než jaké se narodí? Úžasné, v životě jsem o tom neslyšel! Že v životě toužíme po lásce? To je ještě inovativnější! Přitom z toho mohlo být úžasné dekadentní podobenství na současnou společnost, třeba ve stylu nových Zločinů budoucnosti, ale to je asi nad Ducournauniny možnosti. Výsledek je tohle, co vám víc neřekne a celý jeho děj je jen jeden velký oblbovák, ve kterém můžete hledat symboly jaké jen chcete, ale celé je to jen samoúčelný blábol o holce, kterou nebaví život na vysoké noze, nechá se ojet autem, zabije všechny svoje kolegy a pak se vydává za ztraceného syna, aby začala "odznova" a spousta lidí jí to bůhvíproč žere i s navijákem. SPOILER A na konci se narodí hybrid člověka a stroje. KONEC SPOILERU Ne, já to fakt nechápu, možnosti na vytvoření něčeho hlubšího tam jsou, ale Ducournau se spokojí jen se samoúčelným provokováním. A to říkám jako někdo, komu se její debut sice ne úplně líbil, ale viděl v něm určitý potenciál, ale ten stál aspoň na pevných základech, tady se může stát cokoli a bylo by to jedno, oni si to na festivalech nějak přeberou. Cením ale kameru a práci s barvami a světlem, ta je skvělá, a i počáteční atmosféru, ale jinak je to nejpseudoartovější počin za několik posledních let, který mě svojí pózou spíš rozesmívá a tím, že dostal Zlatou palmu, ještě o něco víc. Slabé 2* (19.03.2023)

Spoilery! Vskutku velmi bizarní bizárek, který se jen tak nevidí. Velmi zajímavě stylizovaná záležitost s extrémně šíleným dějem, který se neustále stupňuje. Nedovedu si představit, jaký intenzivní drogový mixík si musela režisérka namíchat, že ji napadlo stvořit něco takhle šíleného a opravdu hodně provokujícího. Úplně se mi tajil dech z dovedností maskérů, protože hlavní hrdinka byla nepopsatelně nechutná. V průběhu děje se nedalo absolutně předpovídat, co se stane v nadcházejících minutách. Snímek se nedrží žádných filmových šablon a vytahuje z rukávu jednu šokující scénu za druhou. Není tak nouze na spoustu brutálních vražd, znásilňování automobilů, otcovskou lásku ve francouzském stylu. Snímek zřejmě rozpůlí diváctvo na dva nesmiřitelné tábory, které bude zákonite spojovat jeden společný aspekt - tento film opravdu hodně dlouho nedokážete dostat z hlavy. Hodně syrová, opojná a především divná záležitost. [75 %] (12.10.2023)

Refnovi roste zdatná konkurence a po zoufale špatném Raw přichází Julia Ducournau s touhle bizarní šíleností,která je mnohem zajímavější a i když to ani tentokrát Julii nevyšlo s tou provokativností a tam kde si myslela,že to bude děsně šokující je to jen divně wtf? (sex s autem),tak k mému velkému překvapení sem se nenudil.První půlka je nicméně lepší a trochu škoda,že to režisérka nedokázala přenést i do té druhé,která spíš stagnuje a nejednou nutí dívat se na hodinky...60% (11.11.2021)

Prvních cca 30 minut mi přišlo, řekněme, snesitelně šokujících, ale pak někdy od momentu, kdy si Alexia změní vzhled a začne se vydávat za Vincentova syna, mě to začalo postupně dost iritovat, a závěr jsem shledal vyloženě nechutný a pro mě osobně prostě nesympaticky absurdní - nepochopil jsem, co to mělo celé znamenat, a od jisté doby mám na tenhle typ divácky odtažitých a nepříjemných filmů dost alergii (a vyloženě nesnesu scény, v nichž si filmové postavy tělesně ubližují - zde si kupříkladu Alexia upraví vzhled svého nosu tak, že si ho rozmlátí o umyvadlo, což mě vyloženě fyzicky bolí jen takto napsat). A to, že mě ten film tak rozladil, mě mrzí o to víc, když si vzpomenu, jak jsem byl před 5 lety nekriticky nadšený z režisérčina předchozího snímku Raw (a to mj. díky hereckému výkonu  Garance Marillier, která hraje i zde, ale bohužel jen menší roli v pár scénách) - podruhé se stejný zázrak už bohužel nekonal. (24.05.2022)

Po dlhej dobe som bol s priateľkou na filme (naposledy to bola Caraxova Annette) a dostal som, trochu zaslúžene, otázku: "Prečo každý film na ktorý ideme do kina je bizarnejší ako ten predošlý?" Každopádne: Je to parádne natočené, herečka hrá ako o život a to i v tých najabsurdnejších polohách, ale prečo? Hlavná postava hneď v úvode stratila moje sympatie, ako vraždiaca psychopatka ma už nezaujímala svojím osudom. Inak je ale linka rodinnej tragédie (so skvelým Lindonom) celkom funkčná, zaujímavým spestrením je tu navyše body horror, ktorý je na moje pomery (trochu paradoxne, po šokovaných prvotných ohlasoch) zas trochu primálo explicitný. Hovorím najmä o scénach súloží s autami, či záverečným dieťaťom (fakt som dúfal v malého transformera). Tie mohli byť ešte viac "Cronenbergovské", telesné, to by som možno šiel aj na štvrtú hviezdu. Uhýbanie kamery pred nechutnosťami beriem ako devízu skôr v iných žánroch. Ako celok je to pomerne rozpačité, nie veľmi tvoriace homogénny celok s koherentnými kvalitami. 3,5* (23.10.2021)