Titan

Spoilery! Vskutku velmi bizarní bizárek, který se jen tak nevidí. Velmi zajímavě stylizovaná záležitost s extrémně šíleným dějem, který se neustále stupňuje. Nedovedu si představit, jaký intenzivní drogový mixík si musela režisérka namíchat, že ji napadlo stvořit něco takhle šíleného a opravdu hodně provokujícího. Úplně se mi tajil dech z dovedností maskérů, protože hlavní hrdinka byla nepopsatelně nechutná. V průběhu děje se nedalo absolutně předpovídat, co se stane v nadcházejících minutách. Snímek se nedrží žádných filmových šablon a vytahuje z rukávu jednu šokující scénu za druhou. Není tak nouze na spoustu brutálních vražd, znásilňování automobilů, otcovskou lásku ve francouzském stylu. Snímek zřejmě rozpůlí diváctvo na dva nesmiřitelné tábory, které bude zákonite spojovat jeden společný aspekt - tento film opravdu hodně dlouho nedokážete dostat z hlavy. Hodně syrová, opojná a především divná záležitost. [75 %] (12.10.2023)

Ani náhodou. Ako človek s titulom z filmovej vedy by som vedel napísať zo šesť esejí o tom, prečo je to dobré... a prečo si to možno zaslúži aj tú Zlatú palmu z Cannes. Týkalo by sa to pravdepodobne najčastejšie originálneho spojenia všetkých troch telesných žánrov, teda melodrámy, pornografie a hororu. Ale subjektívne je tá originalita na úkor všetkého ostatného, čo robí film príťažlivým (vrátane intelektuálnej príťažlivosti) a pre mňa bol TITÁN len nehorázne otrasný a nezvládnutý film. Aj ako fanúšik francúzskeho extrému a body hororu všeobecne som v tom nenašiel skoro nič.. dôsledné... prepracované... estetické či antiestetické... dokonca ani ten sľubovaný filmársky manierizmus. Samo osebe zaujímavé spojenie melodrámy, pornografie a hororu na základe svojho námetu tu bolo realizované násilne, nezmyselne a nepremyslene. Režisérka asi chcela - mala - veľa čo povedať svetu - ale mne osobne to nedokázala vôbec pretlmočiť a považujem jej ocenený film za fakt iba prázdnu pseudointelektuálsku pózu - a navyše nudnú. Najzaujímavejší argument ohľadom toho, ktorý som počul, znie, že pre dnešnú generáciu sa pózerstvo stalo už tak veľmi prirodzeným, že sa v póze nachádza vlastne stále a takéto dielo je potom prirodzenou, zo svojho pohľadu nepózerskou, generačnou výpoveďou. Hm. (22.10.2021)

Dostal jsem film, na který jsem vůbec nebyl připravený. Od režisérky jsem viděl její debut RAW, který mi hodně sedl. Režisérka v něm ukázala, že umí vytvářet znepokojivé scény s hutnou atmosféru. A totéž předvedla i ve svém nejnovějším filmu Titan, jenže zde jde ještě dál. RAW je divácky přístupnější film a do jisté míry i vděčnější, jelikož se mnohem snadněji můžeme vžít do kůže hlavní hrdinky. U Titanu je to o dost komplikovanější, protože jsou zde scény, kdy si nebudete jisti tím, co vidíte a hlavně si jen těžko oblíbíme hlavní hrdiny, protože jsou velmi psychicky někde jinde. Titan není snadná a zábavná podívaná. A rozhodně nesedne každému, bude vyvolávat rozporuplné reakce a lidé budou odcházet z projekcí (v mém případě odešli asi 3 diváci). Film provází aura filmu, ve kterém je spoustu nepříjemných scén. A to mohu potvrdit. Nejsem žádná citlivka a nějaké násilí nebo nechuťárna mě jen tak nevykolejí. Ale zde mi pár scén dost nesedlo. Ne proto, co se v nich děje, to jsem viděl už v několika jiných filmech, ale tím jak to bylo znepokojivě natočené. Režisérka Julia Ducournau to podala takovým způsobem, že se Vám to vryje velmi rychle do paměti. Celá první třetina je intenzivní zážitek, který jsem ani zdaleka nečekal. Po první třetině film malinko zpomalí a začne budovat zápletku a hlavní myšlenku filmu. To, ale neznamená, že by přestal místy šokovat. Dostaneme několik vynikajících scén, ze kterých by měl Freud velkou radost a jejich nejednoznačnost a taky to jak jsou provedený nás donutí o nich neustále přemýšlet. Pokud přistoupíme na hru, jenž režisérka rozehrála, tak si film získá naší pozornost a budeme ho sledovat, už jen kvůli faktu, abychom zjistili, co se skutečně děje nebo jestli to je celé jen velký mindfuck. Ducournau si pohlídala, aby měl film vynikající vizuální stránku. Od střihu, přes kameru, barvy, zapojení hudby a písniček do konkrétních scén, jenž umocňují jejich vyznění (úvodní tanec, party v hasičárně, tanec na hasičském voze). Navíc si  Ducournau sehnala herce,  kteří budou hrát do roztrhání těla a půjdou ve svém fyzickém výkonu až na dřeň. Agathe Rousselle dává do své role všechno a její výkon je působivý a nepředvídatelný, místy z ní budete mít nepříjemný pocit. Vincent Lindon má dobře napsanou roli, která má několik vrstev a s každou další minutou a scénou se nám ukazují. Má těžkou roli a zvládl jí skvěle. Ve filmu je spoustu momentů, jenž mohou působit komicky, nebo je lze chápat jako velmi drsný černý humor, nicméně pokud na ně nahlédneme z trochu jiného úhlu, tak pak nejsou vůbec k smíchu a měly by v nás vyvolat nepříjemné pocity. Titan je velmi rozporuplný film a já jsem rád, že jsem ho viděl, protože je to film, který mě překvapil a vyvedl z míry. A to se mi v posledních letech moc často nestává. (12.10.2021)

Dát 4* s nepříjemným pocitem / dát 3* s příjemným pocitem. Já byla vždycky sobec. "Cronenberg" bez znepokojivosti. Střepy bez tmelu. Nebo se mi jen ozývá ten titanový čep v zubu. (3,5* vztah taťka syn ňuňu; za 20 let kult) ..... P. S. Jestli to vyhraje Oscara, dávám 4* a jdu slavit na nejbližší parkoviště. (09.11.2021)

Nic feminističtějšího na trhu už asi nenajdete. Dávám čtyři spíše z recese, ale musím říct, že styl této režisérky mě asi nepřestane překvapovat. Raw byl určitě lepším zážitkem, ale Titane je prostě takovej brutální bizár, že tomu ty čtyři dám. Do čeho všeho se Agathe Rouselle nechala kvůli roli překecat to mi fakt hlava nebere, ale pokud to mělo za cíl šokovat a pobouřit, myslím, že to zvládly holky na jedničku. Ať už se jednalo o soulož s autem, tělesnou metamorfózu či porod ocelového dítěte, ve všem jsem jako ženská viděla trochu větší hloubku a i tady na čsfd se vyjadřují hlavně muži, kteří se podle mě nedokážou přeprogramovat na jinou perspektivu, proto jsou ty názory třeba dost jednostranně. Jasně, bylo to fakt ujetý, i mě to zezačátku strašně iritovalo a vůbec jsem nevěděla, na co se to sakra divám a kam to hlavně spěje. Od půlky to ale získává i psychologičtěji zaměřenou notu a člověk  v tom toho může nalézt trochu víc, než by se zdálo. (18.12.2021)