Dotek zla

Škoda, že se Wellers rozhodl (...ono to ani nelze napsat, jelikož film po většinu času postrádal atmosféru) pro thriller a ne pro komedii. V některých scénách na mě tahle mafiánská šaráda z mexicko-americké hranice působila dojmem nechtěné parodie. Ale ono je to vlastně jedno, neboť většinou ani příliš není vidět, co se tam odehrává, jelikož skoro celý film je natočen v úplné tmě a to co pro změnu vidět bylo, vyvolávalo nejednou spíše pocit trapnosti. Asi ta tma měla Wellesovi nahradit chybějící atmosféru, podobně jako série avantgardních záběrů kamery zase měla nahradit nezáživnost příběhu a toporné herectví většiny zúčastněných. Viditelně to zcela postačilo k tomu, aby celá řada kritiků i diváků označila snímek za geniální, zvláště když stál za kamerou režisérský velikán. Po tomhle mám ještě více dojem, že si Welles tu nekompromosní karikaturu nafoukaného režiséra Wellsona v Mistřích gagu ze strany Zidiho a Serraulta zcela zasloužil. Tak jako jsem uměl v komentáři vychválit režisérův debut Občan Kane plný invence a nadčasovosti, stejně tak nemám problém naopak odmítnout Dotek zla, protože působí na mě jako hodně vyprázdněný snímek. Jsou tu zde vedle kamerových záběrů nějaká pozitiva? Jo, Marlene Dietrich! To byla ženská každým coulem... pokaždé když se zde na chvilku zjevila, bylo to jako když uprostřed temného tunelu plného křiku všechno ztichne a kdosi zapálí světýlko. Celkově žel trochu málo světla v té dlouhé prázdné tmě. 35% (24.01.2021)

Wellesov Dotyk zla bude vo mne evokovať pocit veľkého sklamania. Tešil som sa na film nabitý skvelými menami, ale netrvalo dlho a pôvodné očakávania sa pod náporom nereálnosti, naivity a trápnosti rýchlo zmenili na nudu a odmietanie. Neviem, prečo bolo nutné každý detail vyjadriť tak, aby to pochopil nielen americký, ale aj mexický divák. Neviem aký zmysel malo deformovanie Wellesa do podoby nafúknutého štvorzubca. Neviem toho v spojitosti s týmto filmom oveľa viac, ale viem, že ma vlastne odpovede na otázky ani nezaujímajú. (26.10.2012)

Viem sa ukážkovo nudiť aj pri majstrovských dielach. Orson Welles ( bytostne k nepoznaniu ) natočil vraj klasický, viac ako dobrý film-noir. Kto to tvrdí, nezávidím. Tento žáner bol stále mojou slabou stránkou, niečim čo ma vo svojej podstate nikdy veľmi nezaujalo, niečim čo som zrejme nikdy nepochopil. Nuda na krájanie, a nuda na krájanie. (05.09.2016)

Orson Welles byl vždycky pionýrem. Nikoliv v tom smyslu, že by snad nosil červený šátek okolo krku. Jeho pionýrství spočívalo v hledání dosud neprozkoumaných, a často i naprosto neznámých cest. Proslavil se už svou malou revolucí v rádiu, v oné dnes již notoricky známé adaptaci Válek světů svého skoro-jmenovce - a to mu bylo dvaadvacet. V šestadvaceti další malá revoluce, tentokrát ve filmu - Občan Kane. Známe mnoho případů, kdy nadaný tvůrce už nikdy nepřekoná svou prvotinu - to se však tohoto renesančního muže netýkalo: co jiného by pak byly filmy jako Cizinec, Proces nebo zrovna Dotek zla? Tento snímek, nesoucí se v duchu jazzu a nové vlny, nemůže nechat nikoho na pochybách, že Welles s každým dalším počinem zrál jako víno - jak režisérsky, tak herecky. Má zde sice o několik brad více než jsme zvyklí z jeho starších počinů, to mu však naprosto nebrání podat brilantní výkon v kreaci na téma "odepsaný policejní důstojník". Za zmínku stojí též Charlton "Ben-Hur" Heston (ten padouch z Bowling for Columbine), který takřka vůbec nepřehrává, jak je jeho dobrým zvykem. Kamera je úžasná. Co více dodat. Koukněte se na to! (27.03.2005)

Miluji vypointované kriminálky s ne zrovna jednoznačnými hrdiny (z těch novějších L. A. -Přísně tajné, Obvyklí podezřelí). A právě tento film je nejčistší esence toho, co od takového filmu čekám a opravdu mě mrzí, že jsem velice dlouho otálel s tím, se na tento film vůbec podívat. Welles byl režisérský a herecký frajer a může ve filmovém nebi hrdě chodit s nosem nahoru. (24.12.2005)