Punťa a čtyřlístek

Kýč jak bič. Zkreslené padesátky jako prase. Že by tatínek co léta nechce psa by naráz v tomhle věku změnil názor a nejen že by psa do rodiny přijal, ale dokonce koupil? To zrovna. A že by příslušníci SNB měli tak zlaté srdéčko a do toho tak láskyplný učitel který vůbec neřešil to, že si mladý pán nedošel do školy bez omluvení? A ještě mě štvalo že se ten kluk po celý film nedokázal vymáčknout. Alespoň si byl vědom toho že není vzorný žák. To je ptákovina. No, v každém případě jelikož je to film pro děti, tak přimhouřím oko a ty tři hvězdičky dám. Za barevný obraz což v té době nebylo samozřejmostí, za to že to nebyl úplně nudný film a pak ještě za Natašu Gollovou. Vlastně kvůli ní jsem se rozhodla že se na ten film podívám. (21.09.2020)

Jiří Weiss a jeho odlehčený kousek podle scénáře Oty Hofmana pro děti a mládež. V určitou chvíli se rýsovalo i slušné drama svědomí o klukovi zapleteného do sítě vlastných lží před kamarády, rodiči i učitelem. Ač mi je pár let přes 20, neměl jsem problém se vžít do psychologicky napjatého příběhu malého Tondy a jeho kamarádů a byl po celý čas v očekávání, jak to dopadne. Tematicky mírně podobnému filmu Svědomí od Jiřího Krejčíka se tenhle roztomile naivní snímek ani zdaleka nevyrovná, ale zaujala mne zde na pozadí příběhu například i jakási vnitřní konfrontace Tondova svědomí se svým konáním v momentu, když postupně zaslýchá aktuální případ tatínka-soudce o neplnoletém pachateli krádeže a jeho souzeném otci. A nakonec jsem se po optimistickém závěru, ke kterému vzhledem k době vzniku musel příběh pomalu (ale jistě) sledovat, i nahlas zasmál. Nečekané zjevení některých z postav na určitém místě v závěru je stejně povedeným rámcovaním filmu, jakým v úvodu byly originální kreslené titulky, a tedy myslím, že se můj oblíbený tvůrce za tenhle film (narozdíl od svých dvou agitek z roku 1950) stydět nemusel. ,,Máte nějaké připomínky, slavný senáte?!" :-) 75% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) (30.07.2019)

Proč na konci ta motanice a šmodrchanice. Je to film pro děti, a tak mělo v té rovině zůstat. Ale budiž, třeba bylo nutné prodloužit stopáž. A také ten provoz ve městě, skoro ani jedno auto, za celou tu dobu. Ale nechme být, dívat se na to dalo. Kluci byli dobří a nemyslím tím jen mladého Postráneckého, kterého jsem nepoznal. (16.08.2019)

Když vezmu v úvahu dobu vzniku, je to film i o mém dětství. Po válce se narodilo spousta dětí a filmy pro ně plnily mimo jiné i výchovnou funkci, vedly je k čestnosti, smyslu pro povinnost, pravdomluvnosti, kamarádství a k úctě k dospělým. Myslím, že to bylo na nás vidět. Tento velmi pohodový naivní snímek je spíš o tom, jak by to mělo být, než o tom, jak to ve skutečnosti obzvláště dneska v životě chodí. Dětští herci to zvládli dobře, stejně tak pejsci a zajímavé jsou i dobové záběry, které dokumentují historii. Nelituji stovky za DVD, ale nejsem si jistá, jak přijmou film moje vnoučata. (08.03.2014)

Velice zdařilý film pro děti. Napínavý děj, který mne upoutal a vtáhl do děje až do samého konce. Velice dobrý výkon hlavního hrdiny Toníka, kterého hrál výborní Aleš Košnar, kterého známe i z jiných filmů pro děti a mládež. Jemu zdařile sekundovali jeho dva kamarádi. Velice mi byla sympatická i postava otce, já být na místě Tondy, tak bych mu hned na začátku řekl vše tak, jak to bylo, měl bych k němu větší důvěru. Film mi v mnohém připomněl jiný kvalitní film z té doby "Brankář bydlí v naší ulici". Je to již 1300 film, který jsem ohodnotil, velice mne potěšil a tak mu dávám plný počet bodů. (25.11.2019)