Režie:
Jiří WeissScénář:
Ota HofmanKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Josef Bek, Jarmila Smejkalová, Aleš Košnar, Nataša Gollová, Václav Postránecký, Ema Skálová, František Roland, Zdeněk Dítě, Miroslav Koukal (více)Obsahy(1)
I děti by měly mít rády zvířátka - tak jako kamarádi z tohoto filmu, kteří se vzorně starají o nalezeného pejska. Je jim líto, když se o něho přihlásí skutečná majitelka a zmatek ještě vnese ztracená psí známka. Svou výchovnou dikcí film nezastře, že vznikl v polovině 50. let - a nepomohla ani účast slavného režiséra Jiřího Weisse, jenž zde stěží mohl uplatnit svůj pověstný smysl pro drobnokresbu mezilidských vztahů. (Lexikon českého filmu)
(více)Recenze (22)
Moc pěkný dětský snímek z padesátých let s výchovným apelem. Na hrdinech ukazuje dětem morální váhu hodnot jako čest, pravdomluvnost, hezký vztah ke zvířatům, ale také důležitost zodpovědného přístupu k plnění školních povinností. Škoda, že podobné filmy se sociálně výchovným zaměřením, a přitom pro dětského diváka přitažlivým příběhem (tj. o dětech pro děti), se v současné době téměř nevysílají... ()
Velice zdařilý film pro děti. Napínavý děj, který mne upoutal a vtáhl do děje až do samého konce. Velice dobrý výkon hlavního hrdiny Toníka, kterého hrál výborní Aleš Košnar, kterého známe i z jiných filmů pro děti a mládež. Jemu zdařile sekundovali jeho dva kamarádi. Velice mi byla sympatická i postava otce, já být na místě Tondy, tak bych mu hned na začátku řekl vše tak, jak to bylo, měl bych k němu větší důvěru. Film mi v mnohém připomněl jiný kvalitní film z té doby "Brankář bydlí v naší ulici". Je to již 1300 film, který jsem ohodnotil, velice mne potěšil a tak mu dávám plný počet bodů. ()
Proč na konci ta motanice a šmodrchanice. Je to film pro děti, a tak mělo v té rovině zůstat. Ale budiž, třeba bylo nutné prodloužit stopáž. A také ten provoz ve městě, skoro ani jedno auto, za celou tu dobu. Ale nechme být, dívat se na to dalo. Kluci byli dobří a nemyslím tím jen mladého Postráneckého, kterého jsem nepoznal. ()
Jiří Weiss a jeho odlehčený kousek podle scénáře Oty Hofmana pro děti a mládež. V určitou chvíli se rýsovalo i slušné drama svědomí o klukovi zapleteného do sítě vlastných lží před kamarády, rodiči i učitelem. Ač mi je pár let přes 20, neměl jsem problém se vžít do psychologicky napjatého příběhu malého Tondy a jeho kamarádů a byl po celý čas v očekávání, jak to dopadne. Tematicky mírně podobnému filmu Svědomí od Jiřího Krejčíka se tenhle roztomile naivní snímek ani zdaleka nevyrovná, ale zaujala mne zde na pozadí příběhu například i jakási vnitřní konfrontace Tondova svědomí se svým konáním v momentu, když postupně zaslýchá aktuální případ tatínka-soudce o neplnoletém pachateli krádeže a jeho souzeném otci. A nakonec jsem se po optimistickém závěru, ke kterému vzhledem k době vzniku musel příběh pomalu (ale jistě) sledovat, i nahlas zasmál. Nečekané zjevení některých z postav na určitém místě v závěru je stejně povedeným rámcovaním filmu, jakým v úvodu byly originální kreslené titulky, a tedy myslím, že se můj oblíbený tvůrce za tenhle film (narozdíl od svých dvou agitek z roku 1950) stydět nemusel. ,,Máte nějaké připomínky, slavný senáte?!" :-) 75% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) ()
Když vezmu v úvahu dobu vzniku, je to film i o mém dětství. Po válce se narodilo spousta dětí a filmy pro ně plnily mimo jiné i výchovnou funkci, vedly je k čestnosti, smyslu pro povinnost, pravdomluvnosti, kamarádství a k úctě k dospělým. Myslím, že to bylo na nás vidět. Tento velmi pohodový naivní snímek je spíš o tom, jak by to mělo být, než o tom, jak to ve skutečnosti obzvláště dneska v životě chodí. Dětští herci to zvládli dobře, stejně tak pejsci a zajímavé jsou i dobové záběry, které dokumentují historii. Nelituji stovky za DVD, ale nejsem si jistá, jak přijmou film moje vnoučata. ()
Zajímavosti (3)
- Většina exteriérů se natáčela na Vyšehradě a v jeho blízkém okolí, například ulice 5. května (ještě bez magistrály), Vrchní soud v Praze atd. (bomber7)
- Poslední film, ve kterém si ve své 38leté kariéře zahrál František Roland. (M.B)
- Hlavný hrdina s menom Punťa bol v skutočnosti foxteriér Broček. (Raccoon.city)
Reklama