Režie:
Helena TřeštíkováScénář:
Helena TřeštíkováKamera:
Vlastimil Hamerník, Martin Kubala, Ivan Vojnár, Stano Slušný, Jan Šuster, Hynek Ciboch (více)Obsahy(1)
Sledujeme třicet let ze života ženy, kterou si v roce 1989 režisérka Helena Třeštíková vybrala ve zdravotnické škole v Praze do svého časosběrného dokumentu Sestřičky. Optimistická a aktivní Karolína se nikdy nevzdává, ani když vše vypadá téměř beznadějně... Karolína je jako studentka dost divoká. Miluje rock a škola jí nebaví. Začne si s drogami, ocitne se v protidrogové léčebně a přeruší studium. Ale své závislosti se zbaví, do školy se vrátí a maturuje o rok později. Hned po maturitě se Karolína rozhodne, že zdravotnictví není její parketa, a stane se asistentkou v realitní kanceláři. Je výmluvná a empatická, a tak se jí daří. Méně se jí ovšem vede v partnerských vztazích. Po rozchodu s kolegou z realitky se musí na čas vzdát podnikání v oboru a prodává v obchodě s bytovými doplňky. Po čase se do realitního podnikání vrátí. Opět je úspěšná. Zařídí si vlastní byt v centru a obklopí se psy a kočkami. Protože se touží odstěhovat z Prahy, s přítelem si koupí ruinu za městem a plánuje její rekonstrukci. Snaží se otěhotnět, ale dozví se, že je neplodná. Vrhne se na opravy venkovského domu. Když spadne střecha a přítel zmizí, Karolína je na všechno sama. Po krátkém vztahu nečekaně otěhotní, přítele však opouští. Narodí se jí dcerka. Svobodná matka s ruinou na krku se nevzdává a horečně a nadšeně buduje dál. Mezi řemeslníky pracujícími na domě se objeví truhlář Pavel a Karolína nachází muže svých snů. Společně definitivně opouštějí Prahu a stěhují se do částečně opraveného domu. Přestože lékaři tvrdili, že další otěhotnění je nepravděpodobné, Karolíně se narodí ještě jedna dcera a nakonec i Pavlův vytoužený syn. Do domácnosti přibývají další psi a kočky, dům se stále dodělává. Pavel a Karolína se berou. Karolína je příklad optimistické a aktivní ženy, která se nevzdává, ani když vše vypadá téměř beznadějně. (Česká televize)
(více)Recenze (72)
Časosběrné dokumenty jsou myslím fascinující zvlášť pro nás, kteří jsme tak trochu (a dá-li Pánbůh) v polovině života. Téměř každého napadne: a jaký by byl ten můj film? Je to to známé : "Odkud pocházíme a kam jdeme?" U Karolíny je úžasné celkové vyznění - ještě v jejích (tuším) 36 letech to vypadá všelijak - svobodná budoucí maminka s ruinou statku a hypotékou na krku.... Karolína je ale optimistka, která se nejen nehroutí, ale taky nevzdává a za cca 10 let je všechno jinak. Celkově film vyznívá velmi optimisticky a doufám, že tak už to pro hlavní protagonistku zůstane. Konec mi připomenul citát konce jednoho (rovněž velmi optimistického) britského filmu: VŠE SE NAKONEC V DOBRÉ OBRÁTÍ A POKUD SE DOTEĎ NEOBRÁTILO, ZNAMENÁ TO, ŽE ZATÍM JEŠTĚ NEJSTE NA KONCI ! ()
Život každého ľudského jedinca sa nezadržateľne rúti od narodenia k smrti. Preto časozberné dokumenty zaznamenávajú skôr regres ako progres. Vysvetlenie je jednoduché - jednoducho doba života sa kráti. Vitálne životné funkcie vekom oslabujú, niekedy kolabujú a partnerský život (ak nejaký je) čelí náporom dlhoročnej rutiny. Preto je veľmi pozitívne, ak sa časozberu podarí opak: od regresu k progresu. Presne tak to má bojovníčka Karolína. Od pubertálneho experimentovania s liekmi a blbnutiami v meste k tvorivému prerobeniu ruiny na vidieku na parádny dom pre neustále sa rozrastajúcu rodinu. Aj keď bola občas v priebehu všetkých tých rokov v totálnych sračkách, nikdy sa nevzdávala. Ako sama v jednom z takých období poznamenala, zistila, že sa sama o seba postarať dokáže. Dielo nalievajúce nádej a optimizmus, že život má zmysel, stačí len vôľa urobiť niečo pre uskutočnenie svojich snov. Dokumentárna rozprávka. Pritom nie až taká raritná a nereálna. Námet aj vyústenie fajn. Spracovanie je ale extra zdĺhavé. Napríklad pri zaznamenávaní rekonštrukcie domu, som mal pocit, že viem o každom zbúranom múriku, každej novej priečke a každom spálenom starom tráme. 70%. ()
Karolínin životní příběh je fascinujícím důkazem, že i dnes existují lidé, kterým se slnil jejich sen. Nezdolná energie, vytrvalost, překvapující vyrovnanost a nakažlivý optimismus pomohly této neobyčejně silné ženě dosáhnout svého vytčeného cíle – úspěšné rekonstrukce zanedbaného venkovského sídla, v němž postupně nacházela uspokojení i naplnění svého života po boku milujícího partnera a tří zdravých dětí. Chce se říct: šťastná to žena! ()
Karolína vám to pěkně nalajnovalva a vy to buď zkousnete nebo ne. Je pořád taková jakou jí znám už skoro 30 let, přímočará, otevřená, energická a odzbrojující. Velká škoda že její mládí vzala paní Třeštíková hopem. Tam by to chtělo daleko větší sondu do života než ta krátká nakouknutí z rychlíku, kde Karolína jen shrnula fakta a šlo se dál. Tam jsme se vůbec nedostali pod kůži, do pocitů ani nestihli nasát dobu, tady věci který nás teď nejvíc zajímají. To nastalo až teprve ke konci, kterej pak nad začátkem převážil. Film je pro mě naprostým překvapením protože jsem o tom, že se o Karolíně točí neměl ani páru. Obsahu filmu musím oponovat, s Karolínou vám nikdy nic nebude připadat beznadějný, možná maximálně tak nimrání se sám v sobě. :) | Tady se můžete podívat na dokument Sestřičky, kterej s tím souvisí https://youtu.be/1k4Gzsw5euc ()
Také se přikláním k názoru, že paní Třeštíková měla štěstí na výběr hlavní postavy. Karolína sice zpočátku nevypadala jako chodící atomovka, ale při otloukání životem se z ní prostě stala. Jistě by zvládla život bez chlapa, ale bylo na ní vidět, že je sice silná, ale nestojí o to být sama. Kdyby se nezjevil Pavel, určitě by si našla někoho jiného. Ale Pavel se našel naštěstí docela včas, takže si mohli dopřát i tak pěknou velkou rodinu. Gratulace. ()
Galerie (16)
Photo © Česká televize
Reklama