Režie:
Helena TřeštíkováScénář:
Helena TřeštíkováKamera:
Vlastimil Hamerník, Martin Kubala, Ivan Vojnár, Stano Slušný, Jan Šuster, Hynek Ciboch (více)Obsahy(1)
Sledujeme třicet let ze života ženy, kterou si v roce 1989 režisérka Helena Třeštíková vybrala ve zdravotnické škole v Praze do svého časosběrného dokumentu Sestřičky. Optimistická a aktivní Karolína se nikdy nevzdává, ani když vše vypadá téměř beznadějně... Karolína je jako studentka dost divoká. Miluje rock a škola jí nebaví. Začne si s drogami, ocitne se v protidrogové léčebně a přeruší studium. Ale své závislosti se zbaví, do školy se vrátí a maturuje o rok později. Hned po maturitě se Karolína rozhodne, že zdravotnictví není její parketa, a stane se asistentkou v realitní kanceláři. Je výmluvná a empatická, a tak se jí daří. Méně se jí ovšem vede v partnerských vztazích. Po rozchodu s kolegou z realitky se musí na čas vzdát podnikání v oboru a prodává v obchodě s bytovými doplňky. Po čase se do realitního podnikání vrátí. Opět je úspěšná. Zařídí si vlastní byt v centru a obklopí se psy a kočkami. Protože se touží odstěhovat z Prahy, s přítelem si koupí ruinu za městem a plánuje její rekonstrukci. Snaží se otěhotnět, ale dozví se, že je neplodná. Vrhne se na opravy venkovského domu. Když spadne střecha a přítel zmizí, Karolína je na všechno sama. Po krátkém vztahu nečekaně otěhotní, přítele však opouští. Narodí se jí dcerka. Svobodná matka s ruinou na krku se nevzdává a horečně a nadšeně buduje dál. Mezi řemeslníky pracujícími na domě se objeví truhlář Pavel a Karolína nachází muže svých snů. Společně definitivně opouštějí Prahu a stěhují se do částečně opraveného domu. Přestože lékaři tvrdili, že další otěhotnění je nepravděpodobné, Karolíně se narodí ještě jedna dcera a nakonec i Pavlův vytoužený syn. Do domácnosti přibývají další psi a kočky, dům se stále dodělává. Pavel a Karolína se berou. Karolína je příklad optimistické a aktivní ženy, která se nevzdává, ani když vše vypadá téměř beznadějně. (Česká televize)
(více)Recenze (72)
Česká královna časosběru je zpátky, tentokrát s osudy Sestřiček po 30-ti letech. Čím Třeštíková znovu vítězí, to je opravdu nebývale šťastná ruka při prvotním výběru kandidátů pro náhled do jejich světa. Má talent zvolit lidi zdánlivě typově všední, kteří ale obvykle překvapí, a jejich obyčejný reálný život diváka zasáhne. Karolína je prototyp nezdolné optimistky, kterou ani nejrůznější překážky nezlomí, a ona stále pokračuje s úsměvem na rtech. Dlouhá etapa její cesty, kterou sledujeme, je nakonec snad opravdu korunována happyendem. Nebudu proto zbytečně rýpat, některé úseky příliš rychle skáčou, některé by naopak šlo vynechat, ale to tentokrát není pro celkové vyznění podstatné. Nechci ani vyčítat technickou stránku, která by jistě snesla vylepšení, a půjdu do vyššího hodnocení. ()
Obdivuhodná mařka, která sází asi na jediný fungující životní koncept: z ničeho se neposrat, žít dneškem a uchovávat si optimistický přístup ke světu. Inspirující. Co se týká filmařské stránky, klasický a autorkou stále opakovaný přístup snímání časových skoků v životě sledované osoby. Rutina, od které se ale nedá odtrhnout. ()
Opět výborný časosběrný dokument. byl jsem zvědavý, jestli hyperaktivní pracovitá, schopná žena, chovající se jako chlap může mít úspěch v životě a nalézt životní spokojenost a zdá se, že ano. Mnoho věcí si divák musí jen domýšlet. Zajímalo by mě v jaké oblasti ruinu koupila kdy "je to tady tak krásné". Bylo příjemné sledovat, že jako jedna z mála žen se fyzicky moc neměnila ani netloustla. Když v šestnácti hrdinka říká „Můj největší problém momentálně je, že nemám 165 korun na vstupenku na koncert kapely Erasure.“, zcela ji chápu. V dalším střihu se Karolína zase octne bez partnera, je těhotná, má šest zvířat, dvě hypotéky, čeká ji rekonstrukce vyhořelého domu a umanutě a nezdolně říká, že vše zvládne. Přitom nemá feministické výrazy. Během celého dokumentu se neobjeví nikdo z jejích příbuzných. ()
Paní Třeštíková časosběrné dokumenty fakt umí. Musím se přiznat, že mi Karolína tak do půlky dokumentu moc nesedla, nevěřila jsem, že svůj život zdárně ukočíruje, a měla jsem o ni a o dcerku obavy. Ale ukázalo se, jak je to silná osobnost, jde si za svým a dokáže překonat všechny překážky. Asi si toho báječného chlapa fakt zasloužila. Nezapomenu její: "No je to hrozný, opravdu hrozný.......ale dobrý" Tak tomu říkám optimismus :) ()
Ze začátku se paní jeví tako taková pipka, která moc neví, co od života chce. Ale časem se její životní postoje tak nějak přirozeně vytříbí. Líbí se mi, jak nic nehrotí, nechává život plynout, ale přitom je schopna dosáhnout velkých věcí. Ještě pár let před čtyřicítkou žije v domnění, že je neplodná, a o deset let později má tři vlastní děti. Na počátku devadesátých to byla pražská frikulína s cigárem a novou Filckou, o čtvrt století později je z ní vesničanka s hromadou dětí, psů a převažující pozitivní životní energií. Silné čtyři! ()
Galerie (16)
Photo © Česká televize
Reklama