Země

Doráňané srdce túži nájsť pokoj uprostred divočiny ďaleko od civilizácie... Prvý režisérsky pokus Robin Wright skvelým spôsobom využíva námet, ponúka množstvo prekrásnych záberov na neskrotnú prírodu a prekvapuje veľmi silným záverom, ktorý z neho robí film nie len na jedno pozretie. (11.11.2023)

Po sérii comiksových filmov si Robin Wright strihla režisérskú veľkú premiéru a vytvorila silný komorný príbeh ženy, ktorá opustila svet ľudí a odsťahovala sa na chatu do horskej samoty. Citlivo poňatý snímok s množstvom úchvatných prírodných obrazov postupne obnažuje ženskú dušu. Táto cesta je tŕnistá a náročná. Záverečné vyvrcholenie tlačí slzu do očí a logicky dotvára celý príbeh. Pekný hĺbavý film. (23.05.2021)

Ženský film o psychické bolesti...s velmi silným finále! Robin Wright natočila ženský film se všemi jeho klady i zápory - první půle bylo v podstatě ženské drama o přežití v divočině - a to byly ony zápory - jako divák sleduji ženskou, která se vypraví žít do srubu daleko od civilizace a z kompetencí pro přežití neovládá naprosto nic - neumí lovit, neumí zahrádkařit, nezabezpečí se proti velkým šelmám, nemá dostatečné zásoby jídla na zimu, dokonce ani dřevo na zimu si nepřipraví...na to se mi fakt těžko dívalo a vysloveně jsem trpěl...jenže je jasné, že za takto radikálním rozhodnutím je cosi hlubšího, bolestnějšího...ovšem v druhé půli se snímek překlopí ke kladům žensky pojatého filmu, empatie, emoce, kdosi se objeví a hlavní hrdinka má najednou proč žít...a ten konec mne úplně odboural, normálně jsem si pobrečel... Zajímavý celovečerní režisérský debut známé herečky... (02.04.2021)

Tak tohle opravdu nebyl můj šálek čaje. Skřehotavě nazpívaná houkající píseň mne varovala již na začátku a asi jsem to měla poslechnout. Ale byla jsem zvědavá, co z toho bude. Žena z města po traumatu si jde lízat rány do divočiny. Zahodí mobil, pošle pryč auto, vleze do zatékajícího srubu, nic nezná, nic neumí, pušku v kůlně, nějak to dá. Tak si pěkně hrdinčila, až málem botičkama zaklepala. To malé vzpružení v postavě lovce, který ji zachránil a filmu dal svým osudem jakýstakýs směr, to bylo žalostně málo. A to jsem přidala druhou hvězdičku za kameru! (08.03.2021)

Tak jsem se sebou zase jednou nechal (ne)pěkně vyběhnout. Navnadila mě, blbého hejla, anotace o zádumčivé samotářce zhnusené životem, která odejde do divočiny, aby si v ní řešila svoje rozhárané vnitřnosti. A opravdu to dlouho vypadalo slibně a jedna scéna byla dokonce vyloženě libová, to když přišel na návštěvu méďa Béďa, zatímco poustevnice kadila v kadibudce. A kdyby film skončil okamžikem její smrti hladem a zimou na zmrzlé podlaze jejího srubu, dám čtyři a přirovnám v komentáři tuhle fiktivní filmovou postavu k reálné postavě podobně zahynuvšího (i naivního) Christophera McCandlesse. Ale bohužel v tom okamžiku film neskončí, ale změní se v kýčovitě patetický, předvídatelně schématický, stereotypně šablonovitý, zkrátka v uslintaný a slzopudný (v mém případě zvratkopudný) červenoknihovní blábol a la Rosamunde Pilcher. Povrchní komerčárna s pečlivě vystajlovanými zálesáky, drze předstírající snad jakousi existenciální hloubku či co. Psát něco dál nemá smysl, jednu hvězdu zachraňují jen přírodní scenérie severní Severní Ameriky a to, že happyend není úplně stoprocentně happy. Jo a vlastně ještě taky to, že přítelce se to docela líbilo. (05.03.2021)