Režie:
Otakar VávraKamera:
Andrej BarlaHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Jaromír Hanzlík, Július Vašek, Zuzana Cigánová, Štefan Kvietik, Miriam Kantorková, Janusz Strachocki, Jaroslav Rozsíval, Jiří Štancl, Věra Crháková (více)Obsahy(1)
Věčné téma lásky, života a smrti v českém filmu podle Františka Hrubína... Příběh, který básník František Hrubín vyprávěl na prázdninové cestě do Florencie dvěma svým přátelům, prožíval jako chlapec v lešanském ráji svého dětství. Příběh, v němž Láska a Smrt hrály jednu z nekonečné řady svých partií o lidské osudy. V sázce byly životy studenta Vojty a mladého děvčete od kolotoče Teriny, k němuž chlapec zahořel láskou. Náhlá smrt dědečka, o kterého se Vojta stará, zamíchá karty zcela jinak právě ten večer, kdy jsou s Terinou smluveni na společném útěku „někam“. O pointu zdánlivě prostého příběhu se však postará setkání někdejších soků v lásce. Studenta, z něhož se stal ředitel školy, a kolotočáře Viktora, který měl Terinu slíbenou od jejího otce… Přátelé Františka Hrubína byli nadšeni hloubkou a jímavostí tohoto zážitku a přesvědčovali Hrubína, aby stejně potěšil i čtenáře. Čtyři roky poté, co se "Romance pro křídlovku" stala jedním z nejúspěšnějších svazků Klubu přátel poezie 1962, oslovil příběh i statisíce filmových diváků. Nelehkého úkolu převést verše a naznačené dějové linie do filmové řeči se chopil stejně jako u předchozích filmových adaptací Františka Hrubína režisér Otakar Vávra. Hlavní role romantického příběhu o lásce, životě a smrtí mistrovsky ztvárnili Jaromír Hanzlík, Zuzana Cigánová a Štefan Kvietik. Snímek reprezentoval naši kinematografii na mnoha filmových festivalech (Bergamo, Sorrento, San Francisco, Moskva) a všude sklízel pozornost diváků i kritiky. (Česká televize)
(více)Recenze (160)
Křehký, až snový vzpomínkový svět mladé lásky jak ženské, tak mužské je námětem i úspěchem snad nejlepšího Vávrova filmu vůbec. Básník František Hrubín, jeden z velikánů naší poezie minulého století, vtělil do své literární předlohy vlastní životní zážitek. Protože základní síla těchto citů až na nepočetné výjimky rozhodně nespočívá v pozitivním životním vyústění, ale mnohem spíš v trvalé vzpomínce, ke které se vracíme, utíkáme po zbytek své životní cesty, je i síla Vávrova filmu právě v této fikci okamžiku, jiskřičce jepičí věčnosti života. Ostře polarizovaný svět smyslného vesnického ženství na jedné a hádavých a tak trochu i kradoucích členů komediantské minikomunity na druhé straně se prolíná s otcovou oficialitou a do nenávratna okamžik za okamžikem ze života odcházejícího Vojtova dědečka; opalizuje navíc černobíle prostředkovanou bujnou zelení a květenou vrcholného léta. Víme, cítíme z této básnické Hrubínovy vzpomínky vlastní bolest i smutek nad zmařenou příležitostí, která nestačila ani vyklíčit a osudově poznamenala nejen jeho život, ale mnohem citelněji i kratičkou zbývající budoucnost dívčina bytí. Sevření do rámce uvozující i uzavírající retrospektivy propůjčilo jinak nepevné stavbě lyrického námětu dostatečně silný základ a dalo jí rovněž přesvědčivý závěr. Silnému vyznění ROMANCE napomáhají především výkony obou tehdejších mladičkých představitelů titulních rolí Jaromíra Hanzlíka i Slovenky Zuzany Cigánové. Své kouzlo má i cudně a vášnivě smyslná postava Miriam Kantorkové a strhující výkon předvádí českým divákům polský herec Janusz Strachocki v roli Vojtova dědečka. Film mládí je i mládím jeho filmového štábu, kterým a vedle nějž omládl i tehdy věkem vlastně také stále mladý Otakar Vávra. Jako film mládí vchází také dnes do našich srdcí, pokud byla s to zachovat si neokoralost i blaženou, nic netušící dychtivost a touhu do světa a do dospělosti se proklubávajícího mládí. Mládí nás všech. ()
Lyricky romantická poezie filmového plátna, nebo možná také obraz mládí básníka Františka Hrubína, kdo ví? Křehké a krásně dýchající dílo, které ojedinělým způsobem převedl režisér Otakar Vávra do filmové řeči a krásně v něm pojednává o životě a jeho smyslu s ryzí lidskou přesvědčivostí. A že byla jeho volba hlavních představitelů šťastná, není snad nutno ani zdůrazňovat. Opravdu mimořádně zdařilý film. ()
Romance je básnický útvar na rozhraní lyriky a epiky. Romance pro křídlovku , od Otakara Vávry a Františka Hrubína , je jako letní čas. Čas slunce , tepla , rozkvetlých luk , bzukotu včel , letu vážky , dusna , lijáků , bouřek , konce prázdnin...... Nádherný snímek o posledních dnech starého pána , který jde "domů" a "nešťastné" lásky , která kolem něj rozkvetla. Je vidět ,že snímek natáčel svěží a mladý štáb vedený taktovkou zkušeného mistra. Pro mne asi to nejlepší , co jsem od pana Vávry viděla. ()
moja zaujímavosť: Na MFF v Moskve 1966 získal film Zvláštnu cenu poroty a Striebornú medailu. (dyfur) Jaromír Hanzlík dostal za úlohu študenta Vojty v roku 1968 cenu Ministerstva kultúry, ktorá bola dotovaná poukazom na auto. Neznamenal peniaze, len prednostné právo na kúpu automobilu z produkcie socialistických štátov. (dyfur) ()
Opakovanú projekciu tohto poetického filmu som zvládol s vypätím všetkých síl. Je mi jasné, že Hrubín je veľký básnik, Vávra veľký režisér, Hanzlík nepatrí k hereckým béčkam, vo filme bolo plno záberov na zurčiacu vodu, šumiace lístie, prebleskujúce slnko takže by malo byť všetko v poriadku. A nie je. Mne ten film pripadá prázdny. Chudobný dej nedokáže uniesť ani tých 82 minút a všetka tá filmová poézia je príliš hraná a okatá, než aby som sa ňou dal strhnúť. A bohužiaľ mi nesadla ani Zuzka Cigánová v hlavnej úlohe, a to aj napriek tomu, že mala v čase nakrúcania iba 19 rokov. Takže jedna z pôvodných hviezdičiek dolu a iba ľahký nadpriemer namiesto mimoriadneho zážitku. ()
Galerie (22)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (14)
- Milostné scény Vojty a Tonky se natáčely v září ve vodě, která neměla více jak 7 stupňů. (jenik71)
- František Hrubín měl na Sázavě chatu a během natáčení se s Jaromírem Hanzlíkem spřátelil. (jenik71)
- Jaromír Hanzlík dostal za úlohu študenta Vojty v roku 1968 cenu Ministerstva kultúry, ktorá bola dotovaná poukazom na auto. Neznamenal peniaze, len prednostné právo na kúpu automobilu z produkcie socialistických štátov. (dyfur)
Reklama