Romance pro křídlovku

moja zaujímavosť: Na MFF v Moskve 1966 získal film Zvláštnu cenu poroty a Striebornú medailu. (dyfur) Jaromír Hanzlík dostal za úlohu študenta Vojty v roku 1968 cenu Ministerstva kultúry, ktorá bola dotovaná poukazom na auto. Neznamenal peniaze, len prednostné právo na kúpu automobilu z produkcie socialistických štátov. (dyfur) (30.09.2014)

Ceskoslovenska kinematografia ma 3 najlepsie filmy za svoju celu existenciu : SPALOVAC MRTVOL od Herza, KLADIVO NA CARODEJNICE a Romance pro kridlovku od Vavru. Reziser Otakar Vavra natocil krasny film o laske 2. mladych ludi. A to konkretne J. Hanzlik a jeho samica. Film srsi mladostou, vtipne sceny s kolotocom len dotvaraju kvalitnu filmovu jazdu, ktoru tento film zanecha na divakovej dusi. Naha samica kupajuca sa v potoku len potesi dusu takeho obstarozneho mentalneho invalida ako som ja- cechoslovak a mylovnik ceskoslovenskej kynemtagorafie. Vysiny 60. rokov spolu s genialnou reziou talentovaneho Vavru su tu predvedene v plnej krase. Jo a este jedna vec : najlepsim Vavrovym filmom je suverenne Kladivo na Carodejnice, ale sam tvrdil, ze najradsej ma Romance pro kridlovku 100 % (10.12.2013)

Hodně pěkný film, který navíc se nepokouší "doslovně" převést úchvatnou báseň. To by se musel Otakar Vávra vložit do větší montáže a vykreslit nějak permanentně, v každé chvíli všechny ty kopřivy, letní slunce a hřejivý večerní měíc, klid a lyriku mládí, melancholii. Kdežto sepsal s Františkem Hrubínem jednoduchý scénář, v němž je děj přehledný a dramaturgicky zajímavý (vyprávění je vlastně vzpomínkou, proto ten výrazný subjektivní střih, postupující po fotografických obrazech a detailech - pamatujeme si vždy jen pocity a nezachytitelné "snímky", které utkví v paměti). Otakaru Vávrovi nelze upírat nikdy režisérské nadání; a kvůli tomuto snímku dokázal, že měl i svou poetickou osobnost. Vyprávěl, že si s básníkem Hrubínem padli do noty: zpracování povídky Zlatá reneta je spoluprácí o rok předcházející tento hluboce citlivý film. (24.01.2009)

Podle mínění mnohých nejlepší snímek Otakara Vávry. Což o to, Vávra je nějaký pojem a Hrubín coby autor básnické předlohy, to je přímo instituce. Jenže co naplat, i když považuju Romanci pro křídlovku za nadprůměrný kousek naší kinematografie, tolik dojmů, abych jí nadělil 4. hvězdičku, přece jen ve mně nevyvolala. Dějově řídké, příliš poetické. Vávra na mě udělal větší dojem např. Krakatitem. Špičkové řemeslo se tomu nedá upřít a solidní herecké obsazení taky ne. Tématicky je to ale hodně ohrané, je jen velmi málo námětů, které by se objevovaly tak často jako příběhy o nezralé nenaplněné lásce. Stojí za to se zamyslet, co by se stalo, kdyby v rozhodující moment u Vojty nezafungoval pocit povinnosti k vlastní rodině a došlo k útěku obou milenců - kam vlastně? Jak brzy by se rozplynula přehnaná očekávání, romantické naivní představy a jak moc by bolela přízemní realita běžného života a stereotyp partnerského vztahu? Celkový dojem: 65 %. (04.01.2014)

Nádherné vypodobnění všeho, co jsme kdysi zažili a co bychom chtěli zažít znovu, i když je to už všechno stejně dávno pryč. Romance pro křídlovku Františka Hrubína patří k tomu nejkrásnějšímu, co v české poezii za dlouhá léta vzniklo. Báseň tak křehká a tak upřímná; báseň, jež neomrzí ani po kolikátém přečtení. Ve spolupráci s režisérským matadorem českého filmu, Otakarem Vávrou, vznikl na prahu celospolečenských změn v druhé polovině 60. let snímek, který pro mne nikde jinde na světě nemá obdoby. Neznám nic, co by se svou vnitřní poetikou, estetickou opojností a kouzlem přiblížilo síle Hrubínovy básně a jejímu filmovému přepisu. Mladičký Jaromír Hanzlík (Vojta/samotný Hrubín) zde ztvárňuje životní úlohu, rovněž jako Zuzana Cigánová (Terina), Miriam Kantorková a další. Film je navíc úžasným důkazem toho, že Otakar Vávra, jakkoliv kriticky na něj můžeme s odstupem času nahlížet, byl Velký filmař; to zdůrazňuji zejména pro ty, kteří jak rozumu zbavení dodnes s oblibou tvrdí, že Otakar Vávra vůbec točit neuměl, že byl jen ztělesněním umělecké průměrnosti a natáčel pouze konvenční filmy poplatné době. Romance pro křídlovku se však sotva ohlíží na nějaké konvence (umělecké ani politické) a po zásluze patří mezi Vávrova nejcennější díla. Scéna Terinina odjezdu mě pokaždé dovádí ke smutku a prazvláštnímu citovému rozpoložení, které lze jen těžko vyjádřit slovy. Kdyby se mě někdo zeptal, zda existuje jeden český film, který bych si vzal s sebou na pustý ostrov, pak by to byla Romance pro křídlovku. Víc netřeba dodávat. (03.03.2022)