Noční host

„Sedni si. Slyšíš? Dědku starej, vopelichanej.“ - „To zní hrdě…“ Upřímně řečeno to nechápu. Opravdu jsem věřil, že mě Noční host ohromí, ale nakonec se dostavilo spíš zklamání (snad z až příliš velkého očekávání). Příběh samotný mě zpočátku velmi bavil, ale cesta, kterou se postupně udával, mi moc nevoněla (samotný konec, nepříliš povedený, to vše jen podtrhuje). Svou vinu na tom nese i jistá poplatnost době, i když na druhou stranu nic, co bych nerozdýchal. Co jen to…aha, už vím, postavy. Přesněji řečeno neživotné karikatury. Jediný Hrušínský z toho vyšel ještě se ctí (jeho Huppert byl „správně“ slizký), ale se zbytkem osazenstva to už žádná sláva nebyla (na druhém konci pak stojí Hlaváčová, jejíž kreace Jany byla totálně mimo). V těsném závěsu jsou pak dialogy, které místy také nebyly z nejvydařenějších. Celkový dojem mě tak mrzí, protože dané téma si zasloužilo zpracovat lépe. Proto hodnotím pouze slabým průměrem. Nicméně, Vítkovi alespoň poděkuju za tip na My, zázračné děti, ten film vypadá zajímavě. (26.03.2018)

Ano, čistě technicky nelze tomuto všem režimům sloužícímu prostonárodnímu umělci ve vztahu k tomuto filmu nic vytknout. Rutinní Vávrova režie rádoby uměleckého filmu nijak nevybočuje z kontextu filmové tvorby té doby. Smutné však je sledovat herecké výkony nevěrohodných postav s až hloupým předurčením v rámci děje (obzvlášťě trapná je role R.H., představující jednoznačně a bezvýhradně - jako ze života že - zápornou figuru TOHO omezeného cynického postfašistického sudetoněmeckého(!) uřvaného zlého kapitalisty, jež určitě má navíc na svědomí nějaké ty české vlastence - nebo alespoň židy - a jež zcela jasně vyznívá jako karikatura), které odpovídají standardu jakéhosi proklamativního postsocrealizmu... Potenciálně výborní herci tak vlastně utápějí své role v toporných a stupidních dialozích, podivně upocený (ne)příběh vyznívá jako ubohý - z palce vycucaný - pamflet. Téma a vyznění filmu - to je nakonec totiž opravdový HNUS. Touto antiněmeckou agitkou, natočenou v době již uvolňující se poválečné politiky bolševického stalinsko-gottwaldovského antigermanismu si Vávra nejspíš léčil doznívající zbyky pošramoceného svědomí ve vztahu ke své protektorátní (nejméně) kulturní kolaboraci. Nechtěně pak toto "dílo" připomíná nechvalně proslulé (byť umělecky nepochybně silné) nacistické antisemitské filmy z doby třetí říše. Co však nejvíce mě dnes překvapuje a štve, je potlesk značné části současných hodnotících, svědčící o naprosté pomatenosti dnešních šašských inteleaktuálů - nepochybně ovlivněných obdobně hodnotnými díly, tvořenými generacemi nástupců protagonistů této hovadiny. Co říci závěrem? Hajl Vávra! Nasrat... - - - P.S: Milý -nmafane-, ano, možná jsem úplně mimo, možná se jen mýlím, možná je vše úplně jinak (protože pravda je stejně jen jedna, víš? ;-), ale není pravda(!), že >bezmezně pohrdám< tímto režisérem (viz mé hodnocení jeho jiných filmů). Toť k Vávrovi - a teď k tobě - když už ses o mě otřel. Mrkl jsem na tvůj profil - a s tím tvým hodnocením >Majora Zemana< jsem pochopil... :-D)) Jinak ale máš tam náhodou pár filmů, na kterých se shodnem. Zjevně máš ještě šanci... Howgh! (14.10.2005)

Herecká exhibice všech zúčastněných. Odmysleme si teď jakoukoli politizaci snímku, včetně doby o které to je, ale i doby ve které se to točilo. Rozebírat politické pozadí a důvody, proč je řečeno to či ono je zbytečné, jelikož my jsme v koncentráku nebyli a fašisti ani nacisti ve většině také nejsme. Zaostřeno na samotný film, jde o posezení u baru v podání trojky Vala, Růžek, Hrušínský. Náhodný host sudetský Němec Hrušínský zavítá kvůli poruše auta do baru, kde stráví čas v družném rozhovoru s místním inventářem restaurace, alkoholikem Růžkem a barmanem Valou. Postupně se všichni do rozhovoru a vzpomínek na válku vplétají víc a víc, až vzpomínky ožijí naplno a dojde ke konfrontaci. Problém vyrovnání se s válečnými útrapami je zde po všech stranách zjednodušen na maximum, ale jak říkám, o to vůbec nejde. Jde o to, že herci hrají své party famózně, skvěle režijně vedeni, a i tento film je ukázkou Vávrova mistrovství, před kterým již léta smekám. 100% (03.05.2011)

Kvalitně natočená i zahraná politická agitka. 1)  Dialogy by dobře odpovídaly filmu natočenému o deset let dříve. V roce 1961 už jsou kapku za hranou, ale nemohu jim upřít zajímavost. Mou pozornost upoutaly. Divadelní hru spoluscenáristy Ludvíka Aškenazyho jsem nečetl a nemohu tudíž srovnat._____ 2)  29. dubna 1961 v 19.00 v motorestu u silnice z Prahy do Benešova nikdo není. Venku prší a občas projede nějaké auto. Vhodný čas pro horor anebo pro mudrování o životě. Parádní atmosféru 50letý režisér Otakar Vávra navodil, ale poté nevyužil. Nicméně určité napětí po celou dobu tam bylo._____ 3)  Výbornému hereckému obsazení vévodí 41letý Rudolf Hrušínský (německý podnikatel Huppert původem z Jablonce)._____ Kvalitní výkon odvádí i 35letý Jiří Vala (hostinský Kalous), 43letý Martin Růžek (opilec Remunda, který posléze porozuhodně vystřízliví, asi aby mohl hrát roli toho rozumného) i 23letá Jana Hlaváčová (hloupá studentka Jana), jejíž postava mi přijde poněkud nadbytečná._____ Malou roličku přidělil režisér i budoucímu emigrantu do Rakouska, 24letému Jiřímu Štíbrovi (zamilovaný hoch)._____ 27letý budoucí major Zeman je teprve praporčíkem, tedy po sovětsku staršinou, jmenuje se Vítek Hrabal a stavuje se v motorestu na Pomo (pomerančovou, i když spíše mrkvovou limonádu)._____  4)  Zaujaly mě dobové ceny. Pokoj pro Němce stál 12 Kčs. Oprava Mercedesu, vykonaná mechanikem doslova na koleně u motorestu, přišla na 92,60 Kčs s potvrzenkou anebo na 20 Kčs bez ní. (07.11.2023)

Z takto slibného námětu mohl vzniknout výtečný psychothriller. Bohužel nevznikl. Postavy nejsou moc dobře napsané, dialogy příliš účelové, děj se pachtí odnikud nikam a závěr tomu nasazuje korunu. Nemyslel jsem, že by mne film na toto téma s výtečnými herci pod vedením Otakara Vávry mohl takhle zklamat. 40%. (12.02.2011)