Nene

Uklidnění na začátek. Tento komentář je pouze souhrnem dojmů bez toho, aniž by jakkoliv vyzrazoval obsah filmu. Mám totiž pochopení pro každého, kdo u Peeleho nechce dopředu nic vědět. Já sám jsem před projekcí viděl jen první trailer a zbytku se svědomitě vyhýbal. A udělal jsem dobře. Nejlépe totiž fungují první 2/3 filmu. Jste poměrně rychle vrženi do víru podivností, které hned v úvodních minutách vyvolají řadu otázek (bacha na opice). Tempo potom sice mírně opadne, ale to není problém, jelikož v tu chvíli začíná houstnout atmosféra, která je umocněna výbornými hudebními motivy a vy jen čekáte, co přijde příště. Jordan nepoužívá laciné lekačky a opět se vyhýbá standardním klišé hororového žánru, což musí ocenit snad každý. Problém však nastává, když se příběh přehoupne do části, kde už jsou záhady víceméně vysvětleny a jde se do finále. V tu chvíli začne být Nene poměrně generické. I přes svou poměrně dlouhou stopáž navíc uspokojivě neuzavře všechny příběhové linky (Jupeho zejména) a začne být svým vlastním nepřítelem. Minimálně jedna z replik vznesená „náhodnou“ postavou těsně před závěrečnou akcí odpovídá tomu, že jde o záměr, ale to nic nemění na tom, že divák na tuhle hru nemusí přistoupit. Netvrdím, že jsou u Peeleho netradiční finále něčím vzácným, ale závěr Nene bych přirovnal spíše k posledním filmům od Shyamalana (to ani nemluvím o tom, že úvod má podobný nádech jako Znamení – čímž tyto dva filmy nechci vůbec srovnávat). Je to zvláštní, přepálené, někdy možná až hloupé, ale myšlenkou pořád velmi originální. Takže proč ne? (16.08.2022)

Atmosféra za milion a tolik, tolik, tolik originálních nápadů... Jsem rád, že se ještě pořád točí (a do kin dostávají) i takové filmy, které nejspíš není možné napoprvé zcela pochopit, ale které mají takové kouzlo, že se na ně člověk rád podívá znovu a plně je pochopí až pak. Originální děj, realistické vyprávění, skvělé (a skvěle zahrané) postavy, pocit neustálého tajemna.... Není to horor, protože pak by musela být hororem i Blízká setkání třetího druhu, která tu Peele kombinuje s Čelistmi, Znameními a lecčím dalším. Originálnější design mimozemského "čehosi" jsem neviděl asi od Příchozích, celá řada scén je bez přehánění nezapomenutelných a moc se těším, až je zase uvidím. Myslím, že si Nene v řadě ohledů nezadá s filmy Christophera Nolana, a kdyby je místo Peeleho úplně stejně natočil právě Nolan nebo Dennis Villeneuve, bylo by zdejší hodnocení úplně jinde. (03.09.2022)

Režiséra osobně mám hodně rád a všechny jeho snímky očekávám s nadšením. NOPE nebyl výjimkou. Proto, když jsem vcházel do IMAXového sálu, věděl jsem, že mě opět čeká velký zážitek. Filmu vévodí tři aspekty, které dohromady tvoří dokonalou souhru, kterou si divák užívá na plátně. V první řadě je kamera. Ta je vysloveně kulervoucí a snímek nabízí spousty dokonalých, nepříjemných a nádherně zachycených scén. Kamera si s divákem ráda hraje a dokáže budovat to správné napětí. Což mě přivádí k druhém faktoru a to atmosféra. Ta je první dvě třetiny filmu většinou hodně tajemná. Některé scény strašidelné, jedna vyloženě infarktová. Peele dokáže pěkně pracovat s detaily a maličkostmi, které z obyčejné scény udělají nervák. Poslední faktor je samotný příběh. Pořádný Thriller s UFO tady nebyl pěkně dlouho a film nabízí opravdu hodně zajímavých nápadů, ať už vizuálních či příběhových. Je proto škoda, že v poslední třetině přeskočí všechna ta budována atmosféra na vedlejší kolej a přichází akční finále, které není ale vůbec špatné, jen po těch pomalých, depresivních a nepříjemných začátcích dostáváme tuctové zakončení. Kdyby byl konec víc podobný první polovině filmu, byl bych radši. Mimo to stojí za zmínku pochválit herecké výkony, práci s efekty a soundtrack. Film doporučuji vidět určitě v kině, protože filmu velké plátno opravdu sluší. (21.08.2022)

Dvě třetiny snímku jsou podmanivým, vtahujícím a pečlivě budovaným hororově-thrillerovým mystériem, které mě poutalo snahou postav přijít na kloub tajuplné záhadě. Tahle část NOPE, u níž jsem byl velmi spokojený, vyvrcholila skvostnou noční scénou s "krvavým deštěm", kdy jsem se tetelil blahem a říkal jsem si, že po dlouhé době udělím hororovou pětihvězdu. No a jak vidíte, skončil jsem na třech hvězdách. Pak se to totiž překlopí v akční šarádu, v níž člověku na postavách nezáleží, a jen se při ní snaží pochytit design té divné poletuchy, a ujasnit si, jestli se mu líbí, nebo nelíbí. A co mě především šokovalo, že to vlastně k ničemu nedospěje. Člověk by od Jordana Peelea po jeho předchozích dvou filmech čekal ... něco chytřejšího? US sice bylo z hlediska logiky děravé jak řešeto, ale svými sociálními přesahy pro mě bylo velmi podnětné (a o GET OUT to platí dvojnásob). V NOPE nic takového není, nebo to tam napoprvé nevidím. Peelea mnoho lidí, často i přezíravě, označuje za krále "elevated hororu", ale tohle je ve výsledku víceméně obyčejná žánrovka. Film během půlhodinky nastřelí dvě až tři banální myšlenky (co jsou lidé ochotni riskovat pro slávu a úspěch / fascinace tragédiemi / bláhovost představy, že člověk může zkrotit vše), které pak jen do zblbnutí opakuje, ale nikam je neposouvá. Nechci znít nějak přehnaně kriticky, na NOPE se rozhodně pěkně dívá, má celou řadu působivých scén a rozhodně je dobré snímek vidět v kině, nicméně po výtěčně rozehraných dvou třetinách se na konci nemůžu ubránit pocitu zklamání. (17.08.2022)

Mám takové tušení, že v případě třetího snímku šikovného režiséra Jordana Peelea budu patřit – co se hodnocení týče – k opozici. Film totiž sklízí povětšinou pochvalné recenze a hodnocení po celém světě. A i když nadšené argumentaci jeho obdivovatelů rozumím, nemohu se zbavit pocitu, že je – stejně jako tvůrce samotného – postihla jistá zaslepenost, kvůli které přehlížejí evidentní nedostatky. Jordan Peele se blýskl chytrým hororem „Uteč“ v roce 2017, za který dostal dokonce Oscara za nejlepší scénář. Po právu. Již v té chvíli byl Peele zmiňován jako nástupce Hitchcocka a Shyamalana, s jejichž tvorbou má ledasco společného. Pak přišel snímek „My“. Troch komplikovaný horor, ale opět postavený na chytrém nápadu. Z hlediska scénáře „Nene“ nepřekvapí svou zápletkou ani rozuzlením, ale spíše drobnými detaily, dramatickými oblouky a odkazy, které jsou rozesety na ploše celého filmu. A to je zároveň deviza i Achillova pata celého díla. Peele se natolik soustředil, aby do sebe vše zapadalo, že ve snaze natočit skutečný spektákl zapomněl na to, že své diváky nesmí nudit. Jenže to se tu právě děje. Pro danou zápletku, kterou jsme v různých obměnách už měli tu čest vidět, jsou dvě hodiny a deset minut opravdu moc. A nepomáhají ani odbočky – jako třeba ta s hvězdou sitcomu a šimpanzí nehodou. Po pravdě mám pocit, že právě šimpanzí historka je jediným prvkem, který do výsledné skládačky absolutně nezapadá a je tam navíc. Pokud mi ale něco uniklo, omlouvám se. Každopádně film má unylé tempo, chybí mu skutečné napětí a paradoxně funguje především v humorných momentech, což je Peeleova silná stránka. Bohužel takových momentů zde zase není mnoho. Všechno je to zaměřené na obrazovou složku. I postava bravurního kameramana naznačuje, že Peele chtěl tentokrát stvořit svůj nejumělečtější a nejucelenější snímek, ve kterém nebudou hluchá místa. Jenže – a zde je možné, že se mnou nebudete souhlasit – to dle mého trochu přepískl. I díky tomu se film potácí mezi žánry (sci-fi, thriller, horor, komedie, drama), aniž by úspěšně do jednoho z nich, byť na chvíli, zapadl. Chybí tu razantnější tempo, když dojde na akci, a strach, když bychom se měli bát (něčeho nebo o někoho). Za mě je „Nene“ spíše zklamáním. Nikoliv po řemeslné stránce, tam nelze mít výhrady, ale z hlediska filmové zábavy, kde celá ta dokonalost přichází vniveč. Je to taková parádní bublina bez pořádného obsahu. /65%/ (07.10.2022)