Zítra se bude tančit všude

Opus magnum zbloudilého trubadúra Pavla Kohouta. Něco takového vznikne snad jednou za život. Ten film jako by ani filmem nebyl. Jako by to celé byla jen mechanicky sestavená utopie socialismu. Stylizované, takměř afektované výstupy mladých prominentních komunistických herců (Adamíru v to nepočítaje) připomínají více než cokoli jiného oživlé postavy z dobových propagandistických plakátů, ovšem primitivně rozesmátých tváří je v tom mizerném filmu na tisíce. Celá republika tehdy tančila podle soudruha Stalina a všichni jsou prostě jen mladí a blbí a tancují a zpívají a mají se rádi. Neměla nakonec Rozárka pravdu? Tož, to bude pěkné, až bude všade na světě mír! ( -Ponrepo 26/2/13- ) (28.11.2009)

Vladimír Vlček je pro mě asi nejrozpuruplnější postava československé kinamatografie. Má na svém kontu výborný Advent, kde sedělo všechno - předloha, provedení, vedení herců, kamera ..., také Komedianty, na kterýcxh dokázal, že dokáže vést velice citlivě herce, ale na druhé straně je Rudá záře nad Kladněm a Zítra se bude tančit všude. Tady je největší slabinou naivní adorace svazáků, kteří jsou nepřirozeně veselí a optimističtí, příběh je příliš přímočarý a předvídatelný. Když pominu všechny nedostatky, zbude mi na pochválení jen kus folkloru a pár náladitých záběrů kamery. (10.08.2020)

Upřimné nadšení, které na nás doléha z každičkéo kousku filmu je až nakažlivé. Všechno navíc pěkně v barvě! Každá tvář je rozesmátá, až na tu Adamírovu záškodnickou. Objevuje se tu dokonce i nestárnoucí Jarmilka Šuláková. A pak ten sukces v Berlíně, kde jsou opět všechny ty socialistické a lidovědemokratické tváře rozesmáté od ucha k uchu. I když mě zklamalo, že Sověti vyšli na prázdno, jejich vystoupení bylo minimálně stejně dobré! Jinak samozřejmě nejdementnější a tudíž nejzábavnější budovatelák. (05.01.2006)

Na absolutórium to nemá ani v jednej škále hodnotiaceho spektra. Predsa len, humor nechceného pôsobí. Úsmevy - tie sa vždy dokážu preniesť na príjemcu, navyše, ak prekvapivo nepôsobia nejako extra silene. Celé je to aj príjemne internacionálne, s túžbou celosvetového mieru (pod červenou zástavou - ako inak). Striedajú sa prostredia, štáty, mestá. Z čias, keď sa ešte v nich objímali čínski komunisti s tými sovietskymi. Do toho černosi, Indovia, Kórejci a tak. Klasická schéma vše objímajúceho optimizmu a budovania, do ktorého vždy zasiahne nejaký výstredný vrták, čo je ku koncu súdruhmi a súdružkami spacifikovaný, tu bola naplnená bezo zvyšku. Toľko ku kladom. Ak ale je niečo k porovnaniu, čo sa týka pomerne špecifického žánru folklórne budovateľského propagandistického filmu, tak ma napadá slovenská Rodná zem, zhruba z toho istého obdobia. No a tá víťazí, čo sa týka spevov, tancov, choreografie, deja, prírody, hereckej aj formálnej stránky, na plnej čiare. Takže fajn, možno sa bude zajtra tancovať, kde sa len pozriem, no z úrovne, akou to bolo nakrútené mi nohy naopak, riadne zdreveneli. (04.02.2021)

Jen pro ty největší filmové masochysty a pro ty,jenž je Amélie z Montmartu málo pozitivní.A nesmíme zapomenout na pravé kované soudruhy a soudružky.Na celém světě je hromada lidí,kterým TOTO připadne jako velký film-všechny narvat do vagonů a poslat do KLDR tam ať tančí a zpívají až do své smrti! Na TOTO doporučuji se podívat jen z historického zájmu, či kvůli opravdu dobré choreografii lidových tanců,ale předem varuji-těžce to může poškodit mozek:-) (19.03.2007)