Frankenstein

Solidní atmosféra, vyýprava a obsazení nezachrání všechno. Tuplem ne, pokud ve výsledném sestřihu chybí 30 minut materiálu, Branagh hraje idiota, jehož prokouknutí nemá dostatečnou oporu, a samotná zrůda s lidskými parametry na tom není o moc líp. Speciálně velké mínus za úletový casting Heleny Bonham Carter, která je tu i na své poměry opravdu odpudivá, a proto jako love-interest totálně nefunkční. (02.01.2010)

Do poloviny filmu mě to všechno strašně nudilo. Celé to bylo takové protahované, hlavní hrdina mi rozhodně k srdci nepřirostl... vše se ale změnilo po tom, co se na scéně objevil Robert De Niro jako Frankensteinův "šílený" výtvor. Šílený píšu záměrně v uvozovkách, protože to, co De Niro předvedl za herecký koncert, převzal absolutně celý film, myšlenku, scénář a děj na sebe, pak to byla jízda jak prase!! Naprosté emocionální orgie, všichni herci hráli extra suprově, radost pohledět, ale "monstrum - De Niro" tomu dával tak neuvěřitelnou jiskru a šťávu, že jsem z toho byl emocionálně úplně roztrhaný. Přesně jako monstrum samo!! Film graduje v druhé polovině zásadní myšlenkou podstatou lidství jako souboru emocí a pocitů. Otázkami na člověka, jako bytost stvořenou z emocí, cítící bytost, otevírá otázky další a další... Na některé menší se pokouší odpovědět, ty zásadní filosofické však účelově nechává otevřené... Za mě hodně povedený film, ale spíše, než horor mi to přišlo jako nějaký psychologicko/filosofický thriller... /80%/ (03.02.2024)

Nejprve to byl Travis Bickle, poté Jake LaMotta či Max Cady a tady Robert De Niro herecky ztvárnil další monstrum. Frankensteinovo monstrum. A společně s Kennethem Branaghem, podle scénáře Franka Darabonta - dal vzniknout filmu, který je důstojným nástupcem původní klasiky ze 30. let dvacátého století. (30.03.2018)

Už X-té pokračování na toto téma nepřineslo dle mého bohužel žádnou velkou změnu. Nepochopitelné střihy, nenavazující děj, místy odfláknutý exteriér, umělohmotná až kýčovitá zima, milé pohledy z teplé-ledové vody. Celkový dojem na mě působil uměle, teatrálně a hodně lacině, bez jakéhokoliv se vcítění do doby, rolí, či jakési sounáležitosti. Po celou dobu sledování mě to pronásledovalo, víc než hrůzy hororu. Za pohled do monitoru, kde mi pan Branagh pustil barevné obrázky, jsou dvě ** až, až.... (18.07.2004)

No tak pokud existuje nějaký subžánr hororového žánru s názvem romantický horor, tak jejím nejlepším představitelem zcela jistě nebude Stmívání, ale Branaghův Frankenstein. Spojení historického kostýmního dramatu se silnou romantickou náplní a starého hororového příběhu (a ještě k tomu s tak hojným hvězdným hereckým obsazením, což u mě u hororu zpravidla vždycky znamená pro horor mínus) mě moc nelákalo a čekal jsem různé věci, ale pak jsem z toho prostě padl na prdel a nádherně si ten film užil. Branagh dokázal spojit takřka nespojitelné. Všechno z toho funguje a nádherně se to prolíná - drama (monstrum a chudá rodinka), romantika (Victor Frankenstein vs. Elizabeth vs. Monstrum), horror (na podobný film nezvykle krvavé scény, monstrum samo, znovuvzkříšená Elizabeth). K tomu všemu skvělé dekorace (to schodiště ve Frankensteinově domě mě fascinovalo), výborná hudba, spousta dobrých hereckých výkonů (pro mě největším překvapením John Cleese u nějž se mi nechtělo věřit, že to je on, potvrdily to až závěrečné titulky, mimo to, tohle je pro mě nejlepší role Roberta De Nira). Pro mě obrovský filmový zážitek! (22.12.2009)