Den šelmy

"Pomodli se, Lucifere... pračka smíchu tě sepere!" Kněz se zajímavým matematicko spasitelským komplexem měl moje sympatie. Ve své snaze zaprodat duši ďáblovi byl naprosto boží. Pardon. Ale měl recht, když hřešit, tak na plný úvazek! Ojet auta klíčema, okrást žebráka, práškama omámit pannu (zajímavý nápad) a vycucnout jí pár deci krve pro satanský rituál. A nezapomenout její mámu, bránící dceru a mávající brokovnicí, skopnout ze schodů! Vyrýt do parket pentagram a pak ucítit ve tváři smrdutý dech černého kozla (nedá mi to, abych nepřipomněl mého oblíbeného), stojícího na zadních. Shrnuto, od bráničního lomcováku, přes rouhavý černý humor až po drsnou facku belzebubovi i útlocitným divákům, to vše je Film šelmy. Natočeno ďábelským kozlem, nesoucím jméno Iglesia. V jeho nočním velkoměstě, o Vánocích, tam to žije! V oknech domů plápolají světýlka svíček a v zaplivaných uličkách plápolají bezdomovci. Upalovaní zaživa Francovými pohrobky, při akci "limpia Madrid". Ale naděje a černohumorná víra zvítězí. Zabij rohatého fašistu, zachráníš svět! (02.04.2022)

Pře zhlédnutím jsem čekal horor a dostal krimi-parodii, která mi nabídla z mnou očekávaného žánru snad 2-3 momenty. Avšak bavil jsem se, narážky na satanisty a církev byly podařené. Co mě však zklamalo, že humoru postupně ubývalo a na plátně zbyla jenom brutalita a násilí bez špetky ozvláštnění či smyslu. Tudíž ve výsledku to vidím pouze na průměr. (04.08.2014)

Čekal jsem opravdu výbornou satanistickou hororovou záležitost, ale ono tomu tak bohužel neni a je to myslim docela škoda, podle mě tomu znatelně chybí nějaký opravdu správný satanistický scény, i pořádná hudba a nějakých černohumorných pasáží jsem si taky moc nevšim, lépe řečeno jsem se prakticky nezasmál, ovšem kupodivu i tak je to skvělý, jelikož příběh je velice zajímavě a netradičně odvyprávěnej a pojatej a to hledání a čekání na samotnýho vládce pekel je ve filmu tak dobře navozený, že se to nakonec přenese i na diváka a o to víc je konec trochu zklamání, i když je velice dobře vymyšlenej (03.09.2008)

Nejspíš nerozumím metalu nebo byl José María skrytý podvrhář, ale sliboval svému zákazníkovi v rámci proma kapely vostrá slova a jak z pásky, tak na koncertě znělo jen tvrdé dunění kytar s hlasitými bubny bez jakéhokoliv textu. :o) Nevadí, buranský metalita vyznávající satana mě stejně z hlavní trojice bavil nejméně, ale neortodoxní kněz vnášející do dění spoustu nestoudně černohumorného vtipu a televizní moderátor věšteckého pořadu, který mi zase připadal jako nejzajímavěji pojatá postava, mě na své cestě za Ďáblem a proti Ďáblu od drsné rozepře po společnou spásu chytli. Álex de la Iglesia protkává své nevšední filmy hodně divokým humorem, nabitou sérií akcí a bohatou žánrovou směsicí, svou notně pestrou sbírkou drsných i groteskních nápadů mi obvykle nesedne úplně stroprocentně, ale po nedávno viděném Společenství (které se stylově Dnu šelmy hodně podobá, ale jako celek u mě přeci jen vítězí) mě už podruhé svým starším kouskem dokázal přikovat a zabavit, aniž bych si více všímal hodně rychle utíkající čas a najednou přišel konec, ironicky poetickej konec. Víc jsem se ocital v neškodném napětí, než smíchu, ale předpověď blízké budoucnosti od dvou pánů s přidáním „koledy“ mě dostala tak, že jsem si ji navrátil a vychutnal znovu. [75%] (31.01.2024)

Vtipná a dobre nakrútená paródia na satanské horrory. Všetci traja protagonisti /blasfemický kňaz, vypatlaný predavač z metalového obchodu a televízny "veštec"/ sú skvelí a aj ďalšie, vedľajšie postavičky /zamĺknutý exhibicionistický dedo z "pošahanej" metalistovej rodiny/ zapadajú do bizarnej mozaiky dokonale. Ale ako hovorí Obitus, škoda, že v druhej polovici film stráca nielen humor, ale najmä nadhľad. Napriek tomu ide o nadpriemernú záležitosť a jednu z najlepších horrorových paródií vôbec. (29.11.2006)