Král Ubu

Otce Ubu jsem poprvé četl, v českém překladu, když mi bylo 16. Samozřejmě jsem se okamžitě stal patafyzikem. Můj o pět let starší kamarád vyřezal krásné loutky otce a matky Ubu, s kterými jsme hráli nejen Jarryho, ale i svoje verze ubuovských her (z nich si pamatuji už jen na "Ubu létavec"). Patafyzická literatura, doplněná pak především díly Raymond Queneaua a Borise Viana, se stala neodmyslitelnou četbou citlivých a přemýšlivých lidí. Později se Jarrym inspirovali i "absurdisté", "existencialisté" a "jiní umělci", třeba Marcel Duchamp nebo John Cage (jeho knihu Silence jsem přeložil v roce 2010) ... To, o čem píšu, však ve filmu F. A. Brabce nenajdete. Nedá se říct, že mu podstata unikla, když nikdy nebyla zcela přítomna. Jadrné "merde" se rozplynulo do stoky nechutností... A kdo je tedy Père Ubu v kontextu naší doby? Není to zrůdný prototyp dnešního homo consumens?... S jeho interpretací si ale nebyli jistí ani mnozí jiní. Myslím, že ani Jan Werich (podle jeho vlastního komentáře bych řekl, že pochyboval o srozumitelnosti této hry v českém prostředí), který ovšem vždy správně vyslovoval "pér übü"... Pro nás však pořád zůstává a platí jadrná počeštěná varianta "otec ubu"... A tak nakonec ani nevím, za co ty dvě hvězdy dávám. (09.04.2016)

Ach ten Brabec... I když chytře použil Macourkovu dramatizaci (použitá ve slavné inscenaci Na zábradlí), skvělé herce s tím, že je i výtečně obsadil - Ubu Bílým a Labudovou, královský pár Polívkovou a Poulainem, kapitána Rodenem a nejlépe cara Ivanem Vyskočilem. Stylizace do absurdní, temno humorné až surrealistické grotesky s vyloženě divadelními obrazy funguje a mě osobně velmi bavila, ale... ta teňoučká linečka mezi artkýčem a kýčem je natolik jemná a proměnlivá, že skvělé výtvarné pojetí může skončit v tratolišti krve a hoven... Pěkná legrace... (01.01.2009)

Král Ubu by rád kraloval, ale český film ho nepodržel. Film je to opravdu hrozný po všech stránkách: Klady: žádné. Zápory: zpracování je otřesné, Brabec, který neumí kvalitně vyprávět příběh, tentokrát se však nijak nepředvedl ani jako kameraman, herecké obsazení je tragické, a to mám na mysli neherce typu Bílá, o skutečných hereckých výkonech se však nedá hovořit ani u zkušených profesionálů, kteří se chovají jako pitvořící jedinci, celkové vyznění snímku je dost přiblblé a vzešel z toho asi jeden z nejhorších českých filmů, co jsem měl možnost v polistopadové éře vidět. Brabec ani v dalších svých projektech se nemínil režijně a vypravěčsky zlepšit, výsledkem je zbytečný film, na který si nikdo nikdy nevzpomene. 0% (06.02.2013)

Nefalšovaná groteskní avantgarda devadesátých let. A navíc, vážně vtipná. Zobrazení věčné lidské touhy po moci, majetku a ovládání lidí, v postavě zbabělého, negramotného primitiva z dna sociálních poměrů, který za pomoci, čeho jiného než násilí, vyšplhá na vlastní trůn, na kterém v podvlíkačkách s načesaným kohoutem a ukradenou korunou rozhoduje o osudu národa, je chvílemi až geniálně trefné. A to bez diskuze díky dvojici Labuda - Bílá. I když Lucku musel režisér nepochybně držet dost na uzdě, což např. Troška neřešil, spíše naopak, zde jí to sedlo úžasně. I Karel Roden tu herecky tak nějak nachází sám sebe. Vskutku skvělá legrace a originální zpracování mne stále nutí přemýšlet ještě o jedné hvězdičce navíc. (10.04.2016)

Sám jsme se tomuto filmu vyhýbal nic jsme od něj nečekal, ale kamarád doporučil tak jsem se na to podíval. No byla zde fůra vtipných scének, ale alespoň stejně tak velká fůra braku a zbytečností či věcí nad kterými nezbývá nic jiného, než jen nevěřícně kroutit hlavou.. Dávám průměrné 3z5 ač jsme zvažoval i 2z5 (17.04.2011)