Reklama

Reklama

Obsahy(1)

První filmové zpracování nesmrtelné hry Alfreda Jarryho. Odvážná filmová inscenace s vtipným scénářem Miloše Macourka a skvělými hereckými výkony, především ideální představitel otce Ubu Marián Labuda a výborná Lucie Bílá. Groteskní příběh otce Ubu, chvastouna a násilníka, blba a zbabělce, který je ztělesněním tuposti, podlosti a zla, a který jako génius všežravosti dosahuje vrchlu moci. Otec Ubu, hulvát a spodina všech spodin, se podněcován manželkou stane polským králem poté, co dá zavraždit panovníka a jeho rodinu… (Bontonfilm)

(více)

Recenze (76)

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Otce Ubu jsem poprvé četl, v českém překladu, když mi bylo 16. Samozřejmě jsem se okamžitě stal patafyzikem. Můj o pět let starší kamarád vyřezal krásné loutky otce a matky Ubu, s kterými jsme hráli nejen Jarryho, ale i svoje verze ubuovských her (z nich si pamatuji už jen na "Ubu létavec"). Patafyzická literatura, doplněná pak především díly Raymond Queneaua a Borise Viana, se stala neodmyslitelnou četbou citlivých a přemýšlivých lidí. Později se Jarrym inspirovali i "absurdisté", "existencialisté" a "jiní umělci", třeba Marcel Duchamp nebo John Cage (jeho knihu Silence jsem přeložil v roce 2010) ... To, o čem píšu, však ve filmu F. A. Brabce nenajdete. Nedá se říct, že mu podstata unikla, když nikdy nebyla zcela přítomna. Jadrné "merde" se rozplynulo do stoky nechutností... A kdo je tedy Père Ubu v kontextu naší doby? Není to zrůdný prototyp dnešního homo consumens?... S jeho interpretací si ale nebyli jistí ani mnozí jiní. Myslím, že ani Jan Werich (podle jeho vlastního komentáře bych řekl, že pochyboval o srozumitelnosti této hry v českém prostředí), který ovšem vždy správně vyslovoval "pér übü"... Pro nás však pořád zůstává a platí jadrná počeštěná varianta "otec ubu"... A tak nakonec ani nevím, za co ty dvě hvězdy dávám. ()

MartinX. 

všechny recenze uživatele

Ubuovská tématika má v českém postředí zajímavou tradici. Autorem prvního, kongeniálního překladu Jarryho textu byl Jiří Voskovec, hra se ostatně v začátcích Osvobozeného divadla (tehdy zdaleka nejen V+W) objevila v hlavní roli s Janem Werichem. Koncem 40. let vytvořil Josef Kainar zajímavou variaci na ubuovské náměty s názvem Ubu se vrací pro tehdejší Divadlo satiry, hra nicméně v roce 1949 k regulérní premiéře nedospěla a byla pro své společenské narážky jednou z příčin zrušení tohoto divadla. V polovině 60. let sestavili Miloš Macourek a Jan Grossman z několika Jarryho textů scénář pro slavnou inscenaci Divadla Na Zábradlí, která dobyla i jistého mezinárodního věhlasu. Film F. A. Brabce takto vstupuje do dobře zorané brázdy a výsledek? No, není příliš přesvědčivý. Sám o sobě by si snímek zasloužil alespoň 4 hvězdičky, nicméně s přihlédnutím k bohaté tradici a ve srovnání třeba s televizní verzí inscenace ze 60. let s Libíčkem v titulní roli, nelze Brabcovu adaptaci hodnotit jako zdařilou. Spíše se jedná o promarněnou příležitost. Těžko se někdo v dohledné době ke zfilmování tak exkluzívní záležitosti opět odhodlá... ()

Reklama

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Otče Ubu, dýchněte na mě! Měl jste k snídani dva dny chcíplého tchoře?! Totální haluz ani nevím co k tomu napsat. Po letech opět viděno a rozsekalo mě to takovým stylem, že musím jít na plnou palbu. Na druhou stranu chápu, že pro někoho je to nestravitelný. Film pro běžnýho diváka to věru není. Podle mě každopádně Brabcův tvůrčí vrchol což ale není až tak jeho zásluha.Táhne to hlavně geniálně ujetý scénář a typologicky naprosto přesní herci. Brilantní satirická groteska dosaditelná do libovolné doby a země. Fakt mě to rozbilo.100% ()

yaqwsx 

všechny recenze uživatele

Nevím koho vinit. Každopádně se někde stala chyba - otázka jestli v původním originále nebo v jeho filmovém provedení. Těžko tento "film" nějak pojmenovat. Když jsem se na tento film díval, tak jsem jen nesmyslně kroutil hlavou, a... Když pominu děj, hraní a kemru, tak mi oči trhaly příšerné "efekty" (? - dá-li se tomu tak říkat), naprosto katastrofálně přebarvená obloha a ano, silvestrovké rachejtle určitě nekomu ublíží. Celou dobu mi v hlavě vrtalo, kdo mohl něco takového stvořit - a pak jsem to zde uviděl a všechno začalo dávat "smysl" - Brabec... ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Nefalšovaná groteskní avantgarda devadesátých let. A navíc, vážně vtipná. Zobrazení věčné lidské touhy po moci, majetku a ovládání lidí, v postavě zbabělého, negramotného primitiva z dna sociálních poměrů, který za pomoci, čeho jiného než násilí, vyšplhá na vlastní trůn, na kterém v podvlíkačkách s načesaným kohoutem a ukradenou korunou rozhoduje o osudu národa, je chvílemi až geniálně trefné. A to bez diskuze díky dvojici Labuda - Bílá. I když Lucku musel režisér nepochybně držet dost na uzdě, což např. Troška neřešil, spíše naopak, zde jí to sedlo úžasně. I Karel Roden tu herecky tak nějak nachází sám sebe. Vskutku skvělá legrace a originální zpracování mne stále nutí přemýšlet ještě o jedné hvězdičce navíc. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (4)

  • Film byl natočen v exteriérech Lednicko-valtického areálu na Jižní Moravě. Paláce, letohrádky, osamocené kolonády aj. byly na Moravě postaveny rodem Lichtenštejnů v 18. a 19. století. Od roku 1996 je oblast zapsána do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. (Kesijop)
  • Český lev 1996 za Kameru (F.A. Brabec), Hudbu (L.Fišer) a Výtvarný počin (J.Goetz). (M.B)

Reklama

Reklama