Murderous Doubts
Režie:
Ivo TomanKamera:
Josef PávekHudba:
Petr HapkaHrají:
Miroslav Macháček, Ilja Racek, Slávka Budínová, Josef Vinklář, Karel Dellapina, Václav Neužil st., Adolf Filip, Marcela Martínková, Miroslav Chochola (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Duševně nemocný muž Miroslav Macháček utíká za svobodou od lidí, kteří se o něj starají. Náhodně se dostane do hotelu, v jehož blízkosti se našla zavražděná desetiletá dívka. Je skutečně pachatelem hrůzného činu? (oficiální text distributora)
Recenze (60)
Jsem rád za mimořádného Miroslava Macháčka a zcela fascinující Slávku Budínovou, plus chvilky Ilji Racka, kteří, naprosto mistrovsky, drží poněkud chatrný a utahaný příběh, s předvídatelnou zápletkou, nad vodou. Nic nepomáhá stylizace à la francouzské kriminálky sedmdesátých let. ... PS: Miroslav Macháček dobře věděl, jaké stigma znamenalo v té době léčení na psychiatrii. ... PS: "Jdi zaříznout slepici" byla zbytečná berlička i pro toho nejzabedněnějšího diváka. ()
totální existenciální úzkost, která se potírá, ale neléčí opakovanými gesty (od každodenních střetnutí s pošťačkou, přes objednávání pití v hospodách, nekončící rekonstrukci chaty, až po sice nutkavé, ale pravidelné útoky nožem). Všechno se odehrává jak podle autobusových jízdních řádů, po předem vytyčených trasách, kde jakékoli zpoždění nebo výchylka přináší jen dočasnou nic neřešící úlevu pro zmordovanou lidskou duši, která si sama sobě ordinuje stereotyp ve strachu před vlastní smrtelností a křehkostí - co jiného ji může vystužit než jistota objektivních důkazů v podobě přímého empirického svědectví (viděla jsem vraha, viděl jsem dalekohledem pošťačku, "rekonstrukce" vražd, což představuje další marný pokus o věčný návrat téhož ...). Macháček se vzpouzí tomuto doslovnému žaláři smyslů tím, že je impulsivně překvapuje a abstrahuje do svých děl, které nechce nakonec nikdo vidět, ani on sám. Budínová napíše účet celému svému životu do věty, kde ve třech prostých slovech shrne to, co bezprostředně viděla "spálil ty rukavice"). Racek ztrácí poslední kontakt se smyslovou realitou, když si rozbije brejle, kde má i naslouchátko ... náhle se stane jistým protikladem Macháčka, který chtěl otupit smysly řízenou "sebedestrukcí", kdežto Racek chtěl naopak otupit nesnesitelnou realitu tím, že ji nějak zabije a přitom sám umírá, což ovšem nepřináší vykoupení vůbec nikomu, natož pak zdeptanému Macháčkovi ... čisté existenciální utrpení zakryté mechanickým opakováním obrazů. ()
Zvláště díky Hapkově minimalistické hudbě má tahle detektivka poměrně hutnou, místy až hororovou atmosféru. Když k tomu přidáte Miroslava Macháčka v další z jeho podivínských rolí, je o nadprůměrný zážitek zaděláno. Možná jsem jen maličko kroutil hlavou nad uvěřitelností zápletky kolem skutečného pachatele. Asi by bylo lepší, kdyby si to autor scénáře zbytečně neulehčoval nešťastným úmrtím dotyčného, kdy se divák pak vůbec nic už nedozví, jak to celé vlastně bylo. ()
Poměrně drsná a nadprůměrná kriminálka. Hlavní postavou je psychicky narušený muž, který utekl od lidí, kteří se o něj starají. Dostane se do horského hotelu, kde poblíž byla nedávno nalezena ubodaná desetiletá holka. Podezření padne právě na něho. Film zobrazuje silně psychologii narušeného člověka, který mluví málo a je naprosto uzavřen do sebe. Ve filmu se chvílemi nemluví, ani hudba nehraje a atmosféra nabývá na intenzitě. Poměrně drsný konec a kvalitní herecké výkony Miroslava Macháčka, Slávky Budínové, Josefa Vinkláře a Ilji Racka dostávají film tam, kde je. Slušný nadprůměr a jistě jedna z nejlepších českých detektivek 70. a 80. let. ()
To léto mezí, mezi skalami, skolí stíny, kalí ruka s trny, na malinovém keři. Ten, kterému ne(pří)sluší, si nepřipouští sezónní vzruch, vr(to)chy. Zajalo jej příliš tichého v okolí samotného hybatele tmy. A tak kráčí, s tuláckou vizáží, krajinář s chomáčem tajemna. Niterná povaha s háčkem, dál od světa. ()
Reklama