Luca

Pixar má ve svém portfoliu řadu snímků, ve kterých ztvárňuje ústřední role „klučičí“ dvojice, ať již se jedná o Woodyho s Buzzem z Toy Story, Mika se Sullym z Příšerek, s.r.o., Bleska McQueena a Buráka z Aut či Iana s Barleyem z Frčíme. Pixar svým nejnovějším počinem neexperimentuje, a právě po vzoru vyjmenovaných předchůdců vsází na ryze chlapecké ústřední duo, Lucu a Alberta – mořské rybo-lidské příšerky, které jakoby vypadly z oka postavám ze seriálu Dinosaurové. Tah na chlapecké přátelství se zejména zásluhou posledních patnácti minut vyplácí a divák dostává pořádnou emocionální nálož. Tu nicméně postrádají první tři čtvrtiny filmu, ve kterých se vše točí okolo product placementu Vespy, jakožto symbolu volnosti. Ona „svoboda“ je pouze jednou ze základních myšlenek snímku. Dalšími prvky, kterým se Luca věnuje, jsou - překonání pocitů strachu, odchod dítěte z domu a osamostatnění se, odpuštění, a v neposlední řadě sebeuvědomění si vlastní sobeckosti. To vše je zabaleno do velmi hezkého a pohodového italského letního prázdninového příběhu, který atmosféricky velmi připomíná snímek Dej mi své jméno. Bohužel tomuto titulu a ani valné většině ostatních pixarovek se Luca nerovná, a tak „vodní říše“ u Pixaru zůstává výsostným postavením Nema s Dory. Solidních 60 %. 🙂 (23.06.2021) (23.06.2021)

A já se bavil. Stále ve mě je malý hoch, který by nejraději poznával svět a užíval si dobrodružství a vnímal naivně vše kolem sebe. Ano, ta pohádka je naivní, ale nebojí se to přiznat, což je moc fajn. Pozitivní příběh se zajímavými postavami a italským nádechem (doporučuji orig. znění!). Nedosahuje to ani po kotníky například Coco, ale je to jedno, protože Luca dokáže stát na vlastních nohou a umí se prodat. (30.10.2021)

Jedna z tých horších pixaroviek, čo však stále znamená, že oproti ostatným súčasným animákom nadpriemerný kúsok ... aj keď tentoraz iba veľmi ľahko nadpriemerný, čo mi u Pixaru po tom čo dokázali v iných filmoch akosi nestačí. Luca je fajn rozprávka, akurát tentoraz výhradne pre tých najmenších. Chýba tu akýkoľvek presah, čokoľvek čo by bolo (aspoň nenápadne, pomrknutím) namierené voči dospelejšiemu publiku. Samozrejme, to nie je fér vyčítať animovanému filmu, ktorý je výhradne určený mladšiemu divákovi. Luca má fantastickú animáciu, na súčasné tropické počasie (píšem v lete 2021) ako šitú atmosféru talianského prímorského mestečka, pohodovú atmosféru, sympatické postavy, výborný dabing, čo objektívne tvorí dobrý animovaný film. Od Pixaru som však po Soul, Up, Wall-E, Inside Out a iných zvyknutý na aspoň trochu viac. Humoru (tobôž pre dospelého diváka) sa prakticky nevyskytuje, príbeh je tak jednoduchý žeby vystačil na 15 minútový kraťas a aj to posolstvo v závere ("byť sám sebou a nehanbiť sa za to") je vyslovene in your face a ani tak emocionálne nestrhne ako iný kúsky od Pixaru. Je to sympatická rozprávka a je mi ľúto jej dať "iba" 3 hviezdy, ale vyššie jednoducho nemôžem. Aj tie "slabšie" pixarovky (Good Dinosaur, Onward) mali aspoň kúsok niečoho navyše čo ich odlišovalo od zvyšku animovanej produkcie. U Luca mám pocit, že podobný film mohol priniesť každý, nielen Pixar a to pre samotný Pixar tentoraz nie je dobrá vizitka, čo však opakujem z úvodu komentára stále u Pixaru značí dobrý film, len ... to chcelo aspoň trochu viac. CELKOVO: 6/10 (23.06.2021)

Je parádní, že borci co posílaj další a další nový pohádky do světa, mají neustále další a další nový inspirace plný originality. Luka je další z těch nových příkladů. Čím jsem starší, tím víc jsem nějako přecitlivělej, nicméně i tenhle animák, mě lehce dostal do ouzkejch. Fakt pěkný pokoukání s dětma... 80% (30.10.2021)

Tyto dětské animáky od Pixaru, Disney a spol. příliš nevyhledávám, k Lucovi jsem byl po opakovaném doporučení téměř donucen a nějakou dobu jsem bojoval s pocitem míjení se s fantasy v podmořském světě. Naštěstí se ukázalo, že jde o ten typ fantasy, který docela můžu – kdy se fantaskní říše dostává do konfrontace s běžným světem lidí. Moje dojmy začaly stoupat s přesunem do italského města, kde mě potěšil nápad zasadit velkou část animovaného děje do konkrétních existujících reáliích. Ty jsou mile dotvořeny odkazy filmovými (plakáty k Prázdninám v Římě nebo Felliniho Silnici), hudebními (píseň Ritty Pavone) či obecně kulturními (koloseum a další artefakty ve knize) a také pobyt v prostředí římských uliček má v animované podobě vážně skvělou atmosféru. Postupně se Luca stával docela napínavým, když se do reálného světa dostali i chlapcovi rodiče nebo začala plně gradovat zápletka ohledně často zmiňovaných mořských příšer a jejich skutečné podoby. Každou další třetinou stopáže se mi Luca zamlouval o něco víc a zpětně si ani nemám tolik proč stěžovat: Akční scény s podáním dobrodružných zážitků ze sériového skákání z vody do vzduchu či bláznivých jízd na kole mě zrovna nebraly, ale oproti jediné otravnější postavě hrošího strýčka u nich dodatečně vnímám docela pevné místo ve vedení příběhu či charakterizaci fantastkních postav směrem k dalšímu ději. V rámci svého druhu filmu, byť u mě spíše na jedno zhlédnutí a zpestření, za mě v pohodě. [70%] (10.03.2024)