Režie:
Jiří SvobodaKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Jozef RevalloHrají:
Miroslav Macháček, Jana Brejchová, Barbara Brylska, Radoslav Brzobohatý, Štefan Mišovic, Emma Černá, Jana Krausová, Daniel Krcho, Radovan Lukavský (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Film režiséra Jiřího Svobody z roku 1985 zavede diváky do nemocnice, na pracoviště, kde jsou prováděny vrcholné neurochirurgické zákroky. Stárnoucí profesor neurochirurgie (M. Macháček) stojí před náročnou a téměř beznadějnou operací malého pacienta. Během hodin, které do zákroku zbývají, rekapituluje svůj soukromý život, vzpomíná na spolupracovníky i pacienty. Noc před rozhodujícím zákrokem musí ještě provést mimořádnou a únavnou operaci… Vysokou míru autentičnosti filmu vtiskla osobnost autorky literárního námětu Valji Stýblové, lékařky a přednostky neurochirurgie lékařské fakulty University Karlovy, a také špičkové pracoviště nemocnice v Praze – Motole, kde byly natáčeny nemocniční reály. (Česká televize)
(více)Recenze (164)
Krásný příběh o tom jak je někdy všechna lékařská věda proti přírodě bezmocná, ale o životě může rozhodnou jen lidské odhodlání a víra. V celé linii příběhu na mě nejvíc působí nemoc dcery doc. Krtka, jeho bezmoc jí pomoc a vlastně celá žaloba lékařství, které zasvětil celý život a sám dceři pomoc nemůže. Napadlo mě jestli bych to na jeho místě taky dokázal, takhle s ní mluvit. 22. 10. 2023: Moc hezký příběh, stále je tam něco nového nebo něco, co člověk vnímá jinak, Vztahy lidí, všudypřítomná smrt a děj který herci nehrají ale žijí ho. ()
Líbilo se mi sledovat "tvrdého" a "ambiciózního" neurochirurga, který neustále pochybuje, bilancuje, vede rozporuplný vnitřní monolog a přitom navenek se snaží okolí jevit jako stále neomylný a precizní. Může zato jistě výtečný herecký výkon Miroslava Macháčka, ale nebyla to vyloženě "one-man-show", třeba Radek Brzobohatý a Jana Brejchová mě také zaujali. Z našich luhů a hájů určitě jeden z nejlepších filmů z nemocničního prostředí, solidní 4*. ()
Tak jsem si zase po letech zopakoval tento film z nemocničního prostředí. Trochu jsem se obával, že po letech už na mne nezapůsobí tolik jako tehdy (znal jsem i knižní předlohu Valji Stýblové). Ani po letech tento film neztratil nic na své působivosti, dokonce bych řekl, že zraje jak víno, čím starší tím lepší, i když lékařská věda od té doby hodně moc pokročila. Ta etika a mezilidské vztahy zdaleka tolik ne ... Plejáda filmových osobností (Macháček, Brejchová, Brzobohatý) i z Polska (Barbara Brylska) i roztomilý Uzlík, skvělá kamera i hudba a výsledkem je působivé psychologické drama, které považuji za jeden z nejlepších i "nejrealističtějších" filmů z nemocničního prostředí. Speciálně obor neurochirurgie je velice náročný, "chyby" se tu neodpouštějí a v tomto oboru uspějí jen ty nejlepší osobnosti (odborně i lidsky), ale i ony by těžko mohly vynikat bez maximální podpory celého týmu (analogie orchestru a dirigenta). A to právě nádherným způsobem popisuje jak knižní předloha, tak i film. Ne náhodou jedním z odborných poradců byl profesor Beneš.. ()
Tenhle snímek ani trochu nestárne, úžasné životní glosování v podání skvělého Miroslava Macháčka, které umocňují výkony prakticky všech ostatních protagonistů. Film má skvělý scénář a já osobně si užívám každou Macháčkovu větu, jen mě trochu mrzí, že ve filmu neměla více prostoru Eva Hudečková, ta ženská v sobě něco má, co se dá těžko vystihnout slovy. ()
Nejspíš nejlepší (minimálně tuzemský) film z nemocničního prostředí. Možná je to díky Jiřímu Svobodovi a jeho schopnosti vyprávět, nebo úžasnému Miroslavu Macháčkovi, jemuž jsem věřil úplně všechno. Film především nevyznívá ani trochu jako srdceryvné melodrama, ale spíše jako napínavý psychothriller o záchraně člověka. Tak asi hlavně proto. 95%. ()
Galerie (30)
Photo © Filmové studio Barrandov / Zdeněk Vávra
Zajímavosti (8)
- Skutečným předobrazem postavy profesora (Miroslav Macháček) byl lékař, profesor MUDr. Zdeněk Kunc, spoluzakladatel světové chirurgie. Díky operaci strumy manželky Klementa Gottwalda se stal lékařskou celebritou. (sator)
- Při tradiční jízdě po řece s manželkou si profesor v duchu říká, že se bál, že letos ty peřeje už neproveslují. Správně se měl bát, stejně jako jeho žena o chviličku později, že už peřeje nepropádlují. Na kánoi se pádluje. (pjotri)
- Reálné interiérové scény pocházejí z pražských nemocnic v Motole, na Vinohradech a v Krči. (sator)
Reklama