Nuda v Brně

Nuda v Brně aneb nuda v kině...má tu být jakési skryté poselství? A kde?? Nebo si jen Morávek usmyslel, že koukat na blázny, kterým se zapalujou lejtka, je zábavný? Budař hraje vesnického blázna sice věrně, ale k čemu to proboha všechno je? PS: Já v Brně žiju a nuda tam rozhodně není :) Spíše mé hodnocení vyplývá z faktu, že současnému českému filmu ani trochu nerozumím (přiznávám se). (20.04.2006)

Tak trochu jiný snímek z našich luhů a hájů, který sází především na výborné herecké výkony - od nezapomenutelného Miroslava Donutila ve vedlejší roli až po bezkonkurečního Jana Budaře v roli hlavní. Tento film je pro mě skvělou volbou letošních Českých lvů a byl jsem jím velice překvapen. Nevěřil jsem, že ještě dnes jde z takového minima prostředků vytvořit tak kvalitní film, který osloví velké množství lidí. Tak či onak báječná podívaná, která opravdu stojí za to, především pokud znáte ten kultovní vtip na ony české rohlíky jistého tvaru...:)"Jakej jsem byl?" (15.03.2004)

"Můžu počítat s tím, že jsme přátelé?" Můžeš, Stando, protože jsi sympaťák, stejně jako Olinka. A ještě kretén Richard se dost líbil mé pěsti, ale tím to tak nějak hasne. V Brně jsem totiž žil řadu let a nikdy jsem tam nezažil takovou nudu, jakou mi naservíroval tento snímek. Zkrátka ve štatlu, ve kterém řádil betálné borec Rudy Kovanda, kde se lid modlí ke Kometě a veselé slečny číhají na každém rohu, není místo pro černobílou nudu. (06.02.2017)

Výborná komédia s výbornými hereckými výkonmi. Až do absurdnosti dovedené každodenné problémy. Určite nešlo o výsmech mentálne retardovaným. Práve ústredná dvojica ako jediná sa milovala naozaj. Ostatní predvádzali len divné pokusy. Záver mi však pripadá príliš umelo dorobený v štýle Amélie z Montmartru. Akoby tam nesedel. (04.08.2004)

Tak ze všech souloží, které dnes v Brně proběhly, jedna stála opravdu za to. Freud naruby: úkladná vražda ultrastarostlivé matky je jen prvním z drastických kroků, jež musí prosté cudné děvče učinit pro osvobození se k lásce. Není totiž ještě vyhráno: bude také nutno pomocí baseballové pálky vysvětlit vyvolenému (který mi silně připomíná mého nejmilejšího kamaráda), co a jak; což je těžké, když sama neví, co a jak; Olinka však projeví mimořádnou sílu vůle (pomineme-li, že k trpělivosti má vlohy) a všechno je nakonec trochu jinak, než jak radí „zkušený“ brácha (chlapci), resp. kolektiv kamarádek (děvčeti). Láska vítězí a neporazí ji ani dobré rady ani oživlá zombie ve špajzu. Příběh na kontrastním pozadí mozaikovité typologie znalců nudy v Brně, již tématizuje Liškovo „ta soulož, která by tak ráda byla proběhnuta“ a uzavírá fatálně topolující Donutil: „posraná celá zeměkoule aj s posraným celým vesmírééééééém“. Takhle nějak bych si představoval komedii o současných Češích, pane Hřebejk. Na současnosti jí kupodivu nic neubírá ani částečná leč zřetelná sympatická retro stylizace, čímž nemyslím jen černobílý obraz. Jen toho slibovaného Brna tam moc nebylo. Váhám mezi čtyřmi a pěti, na just nízkému průměru dávám pět. Na periferii díla Pecha v roli Pechy, Goldflam v roli Goldflama. Gramotné titulky, výstižný plakát. (05.09.2011)