Režie:
Martin ScorseseKamera:
Michael ChapmanHrají:
Robert De Niro, Cathy Moriarty, Joe Pesci, Frank Vincent, Nicholas Colasanto, Theresa Saldana, Mario Gallo, Frank Adonis, Joseph Bono, Charles Scorsese (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Zuřící býk od uznávaného režiséra Martina Scorseseho je životopisným snímkem boxerského šampiona střední váhy Jakea LaMotty, jemuž se během jeho krátkého pobytu na výsluní přezdívalo Býk z Bronxu. První, co se LaMotta v životě naučil, bylo krást a rvát se – být drsnější než ostatní. La Motta, který byl od přírody samotář a nikomu nevěřil, používal svou agresi v boxerském ringu jako prostředek k potlačení svých hluboce zakořeněných obav a emocionálních úzkostí. Jeho odhodlání a zuřivost, díky nimž se z mladého násilníka stal mistr světa ve střední váze, však zůstaly mimo ring neovladatelné. LaMottův vášnivý zápal pro vítězství mu nakonec zničil osobní život a miliony dolarů, které vydělal, promrhal svým nezřízeným životním stylem a pletkami s ženami, jejichž city sahaly jen tam, kde byla jeho peněženka. LaMottu nakonec opustila jeho krásná manželka Vicki, která už měla plné zuby nekonečného fyzického i duševního zneužívání. Dokonce i jeho bratr Joey, který boxera vždycky obdivoval, byl nyní znechucen. A když pak LaMotta přišel o svůj titul, začal se nezadržitelně řítit ke dnu. Ze zápasníka ve špičkové kondici se tak rázem stal odulý vepř, který skončil jako uvaděč striptérek ve špinavém nočním klubu – a nakonec i jako vězeň ve floridském nápravném zařízení. (Cinemax)
(více)Videa (3)
Recenze (687)
Herecký výkon De Nira je bezesporu výborný, ale já jsem hlavně obdivoval jeho tělesný výkon. Jak si na konci odskočil do jiné váhové kategorie, musel jsem smeknout klobouk, kam až jsou herci kvůli své roli ochotni zajít. Scorsese režíruje velice nápaditým způsobem zvláště sekvence z ringu. Zuřící býk mi také potvrdil moji teorii, že většina sportovců se svým smýšlením a chováním pohybuje v úplně jiném světě, něž já ;-) PS: I když nejsem sportovní fanoušek, Stalloneho ROCKY se mi líbí víc. Zuřící býk není ani tak o boxu, jak o zpackaném životu jednoho chlapíka z Bronxu. ()
Mám být k tomuto bezpochyby kvalitnímu snímku přehnaně shovívavý anebo zbytečně kritický? Ani jedna možnost metamorfovaná do podoby hvězdiček ale zdaleka přesně nevyjádří můj zážitek z filmu. Nakonec jsem se rozhodl pro druhou možnost. Možná to bude tím, že poslední dobou sleduji filmy s více procenty a jsem tak zmlsán, ale ačkoliv mě film bavil, zaujal a k La Mottovi jsem si vytvořil upřímnou sympatii, nakonec mi vychází počin, po jehož skončení jsem měl prázdno v ústech. Ne ale proto, že bych měl nadšením otevřenou pusu a všechno mi postupně vykapalo do klína. Čekal jsem nějakou pointu, vrchol, něco. Jasně, že je to podle skutečnosti a tvůrci si nemohou jen tak cokoliv vycucat z prstu. O důvod víc, proč být k filmům s nálepkou: "Podle skutečné události" rezervovaný. K samotným zápasům a tréninku mám také svůj názor. Místy mi přišly parádně reálné a bezvadně nahrané a zahrané, často z toho však byl podfuk hodně cítit (klasické uhýbání těsně před ránou). Jinak to byl ale opravdu dobrý film, přesně na 70 procent s několika velmi dobrými záběry (především v ringu) a hereckými výkony (mimo Roberta byla hodně dobrá i Moriarty), ale jak jsme se s rodinnou shodli, podobně kvalitních životopisných filmů je hodně. ()
Scorseseho mistrovské dílo se všemi klady i zápory, které tahle kategorie přináší. Tak nějak totiž věřím, že právě kvůli svému stylu bude tenhle film naprosto nezkousnutelný pro 95% bežných televizních diváků. Těch zbylých několik málo (řekněme) "vyvolených" v něm ale objeví možná jeden z nejzásadnějších snímků filmové historie. Osobně se mi hodně často u filmů stává, že jsem z nich napoprvé úplně na větvi (dokonalý příklad Zelené míle), ale jak uplyne několik dnů, týdnů, měsíců, jejich kouzlo vyprchá. Pustím si je podruhé a je téměř pryč. Zuřící býk je film z přesně opačné kategorie, napoprvé mě nesebral tak, jak bych podle hodnocení čekala, ale po měsících, možná i letech ve mně zraje jako víno. Dodnes nemůžu zapomenout na tu úžasnou kameru snímající židli letící vzduchem, netradiční černobílé zpracování, krásný hlavní hudební motiv a hlavně brilantní herectví jistého muže jménem Robert De Niro, které v Zuřícím býkovi přesáhlo všechny limity a mohlo by být označováno za jedno z nejpůsobivějších v historii. Za sebe musím říct, že se Zuřící býk asi v nejbližších měsících do mých top 10 nejoblíbenějších filmů nedostane, přesto nevylučuji, že tam za pár let možná najde své čestné místo hned vedle Scorseseho Taxikáře, který možná není tím nejdokonaleji vybroušeným diamantem, přesto (či právě proto) je mi jaksi o něco málo bližší. ()
Z Martina Scorseseho až na výjimky nejsem nijak zvlášť na větvi, ale respektuji ho. Co se Zuřícího Býka a hlavně role Roberta DeNiro týká, moc jsem těm řečem o Stanislavském a sžívání se s rolí nevěřil - na co by taky herec DeNirova kalibru takhle blbnul. Pak začala úvodní scéna a s ní skutečný herecký koncert. Poprvé v životě jsem neviděl herce hrajícího nějakou postavu, ale skutečného Jakea LaMottu. No, možná ne úplně poprvé, ale rozhodně poprvé po takovou dobu a s takovou intenzitou toho pocitu. Závěrečná scéna ve mně vzbudila pocit lítosti nad kdysi velkým mužem, ale když si pak člověk uvědomí, co byl ten chlap zač... Každopádně smekám před panem hercem číslo jedna a panem hercem číslo dva (to má jako být Joe Pesci). Nějak ale nechápu to nadšení z boxerských záběrů a tak vůbec těch věcí okolo. Proto pro mě nikdy nebude Zuřící Býk legendou jako film, ale jako "místo", kde Robert DeNiro podal svůj životní výkon. Paradoxně tak z mého žebříčku vyjde s horším hodnocením než Taxikář, ale takový už je holt život. 80% ()
De Niro je riadny psychopat, neviete, či zaujať voči La Mottovi kladný, či negatívny postoj. Či v ringu, kde každý úder priam cítiť, kde kamera zohrala skvelú úlohu, či doma, kde to priam vrie a o dramatické okamžiky absolútne nie je núdza. Proste vála a dáva najavo, kto je pánom pľacu. A Pesci mu neskutočne sekunduje. Všetko rýchlo ubieha, nenudí a rozprúdi vám krv. 90%. ()
Galerie (141)
Photo © United Artists / Metro-Goldwyn-Mayer
Zajímavosti (92)
- Scorsese pomocou rozličných stratégií vo vyprávaní príbehu a vo zvolenom štýle predniesol skrz postavu Jakea LaMottu (Robert De Niro) prípadovú štúdiu o role násilia v americkej spoločnosti. (Biopler)
- Martin Scorsese obsadil Joea Pesciho (Joey) a Franka Vincenta (Salvy) do svého filmu poté, co jej oba viděl v nízkorozpočtovém mafiánském dramatu The Death Collector (1976). (Karlos80)
- Film zdôrazňuje masochizmus Jakea (Robert De Niro). Je natoľko agresívny, že núti ostatných, aby mu ubližovali. Na tento motív je upozornené v milostnej scéne, v ktorej chce po Vickie (Cathy Moriarty), aby mu bozkom pohladila rany zo zápasu s Robinsonom (Johnny Barnes). Potom si odoprie sexuálne uspokojenie tým, že si radšej naleje studenú vodu do trenírok. Scéna sa hneď prenesie na zápas, v ktorom ho Robinson porazí. Je to paralela k scéne, v ktorej stojaci Jake provokuje Robinsona, aby ho brutálne zmlátil. Vrchol masochizmu je predstavený v scéne z väzenia, v ktorej Jake mláti hlavou do steny a tlčie päsťami opakujúc si, že nie je zviera a nadáva si do debilov. (Biopler)
Reklama