Wrestler

Po perfektním Requiemu za sen a mnou příliš nepochopené Fontáně, u mě Aronofsky opět boduje. Wrestler se mi k mému milému překvapení dost líbil. Od hlavního hrdiny, kterému sem okamžitě začal fandit, přes dobrý příběh (mně přišel originální; i právě díky tomu wrestlingu a jak zde někteří sami píší, dařilo se mu velmi obstojně obcházet klišé), ekfektně ukázané bitky v ringu (ne že bych wrestlingu holdoval, to vůbec, ale ikdyž to bylo někdy celkem nechutný, působilo to dost autenticky a jako laik sem si udělal lepší obrázek o tomto "sportu"), po super hudbu, slušně udělaný konec. Mickey Rourke hrál fakt skvěle, asi bych se na něco (nejspíš drama) s ním rád v budoucnu koukl (a ta nominace na zlatou sošku byla dle mého skromného názoru zasloužená). Ale nejen on, Marisa Tomei a Evan Rachel Wood zahrály taky dost dobře. Vidím to na slabší, ale plný počet. (05.06.2010)

Míša už dávno není ten metrosexuální švihák, co plácal u Calexky na Basindžerku buřty z cibulí, stříkal po ní šlehačkou a smažil jí na stydké kosti volské oka, aby mohl po těch gastronomických orgiích ještě jako zákusek mrsknout klobásu na pánev a pak řádně vylízat pekáč. Docela se tehdy pěkně vyžral a teď je z něj zpuchřelý, obstarožní, artritický otyloň, který má figuru akorát na to, aby si s jinými vypatlanými otyloni mohli o sebe v aréně plácat pupíkama při oduševnělém divadle pro inteligentní Američany. Je až s podivem, že když Daren na chvíli přestane šňupat to svinstvo a nasadí metadon, je schopen natočit i kulantní melodrámu, při které jeden nejenže nezvrátí večeři, ale navíc i s hrůzou poslouchá, jestli mu už náhodou nezačíná lupat v kloubech a není nejvyšší čas naposledy pořádně nakrmit nějakou tu ztepilou blondýnu. Docela smutné, že to bez toho koksu dlouho nevydržel a začala mu zase stříkat Fontána při baletu s ohyzdnými neherečkami! (29.12.2011)

Nenápadný indie opus. Jednoduchý, jasný, čistý, stojaci na jedinej veci – Mickeym Rourkovi. Darren Aronofsky si je vedomý toho, že všetko ostatné je iba Rourkove okolie a tak mu vydlážďuje chodník bez akýchkoľvek režijných vychytávok a scenáristických nápadov (všetko sme to už videli) a pohodlne sa vezie na jeho postave. A celý štáb prespáva v Randyho karavane, pretože na toto im nikto nemohol dať normálny rozpočet. Pekný, skromný film, ktorý mohol byť vynikajúcim stredometrážnym počinom. (10.02.2009)

V USA maj fakt zajímavej systém prodeje uzenin v supermarketu. Člověk si tam vezme lístek s pořadovym číslem jako v nějaký posraný bance nebo na poště a pak čeká, až žena (nebo v tomto případě muž) za pultem jeho číslo zavolá. Tak z toho by mi asi jeblo. Druhá a zároveň poslední zajímavá věc na filmu je Marisa Tomei. Její role je sice v podstatě zbytečná, ale je neuvěřitelný, jak ženská v takovym věku může vypadat zachovale. Téměř celou dobu se polonahá kroutí někde u tyče a rozhodně teda je, na co se dívat. A ten zbytek? Čuměl jsem na Mikyho Šourka, jak tam řeší nějaký svoje problémy, ať už rodinný, zdravotní nebo pracovní, ale nepřišlo mi to ani zajímavý, ani dramatický, ani vtipný, ani napínavý... Všechno mi to bylo naprosto ukradený. Čekal jsem aspoň třeba nějakej dechberoucí závěr (podobně jako v Requiemu za sen), ale dočkal jsem se jen trapnýho klišé. Nutno dodat, že film mi nějak vyloženě nevadil ani mě nenasral, prostě jenom kolem mě tak nějak proplul a nic ve mně nezanechal. (28.06.2012)

Darren už zřejmě nemohl vystát manželčino věčné popichování, že ona už svého pozlaceného plešouna na krbové římse má. A tak natočil film toho druhu, který na kritickou obec působí jako červený hadr na bejky. Sice jde zdánlivě pouze o klasické nostalgicky posmutnělé "sportovní" drama, které se mohutně opírá o Rourkeho galapředstavení, ale vtisknul tomu i cosi navíc. Cosi depresivního a pravdivého. A o wrestling v tom opravdu, ale opravdu, vůbec nejde. Naštěstí. Jsem na něj totiž bytostně alergický. Tohle v klidu mohlo zrovna tak být o boxu, šachách, herectví či o komentování na ČSFD. Vyšlo by to na stejno, tohle je hlavně o hledání toho svého "místa v životě". (04.01.2009)