Těžká váha

Čím to je, že je zrovna box tak přitažlivý pro filmaře? Netuším, Ron Howard však po Čisté duši natočil další velice sugestivní životopisný snímek a hlavní roli v něm opět svěřil vynikajícímu Crowovi. Výsledkem je asi nejlepší film o boxu, který jsem měl kdy tu čest vidět (včetně Scorseseho Býka). Závěrečný souboj s Baerem byl famózní, šil jsem sebou na gauči, kryl si žebra loktama, rozdával direkty a háky, spolu s Paulem Giamattim (velice výrazný i vedle Crowa) jsem na Jamese řval ať se od něj drží dál... prostě mě to vcuclo, jak už dlouho nic... 80% (14.09.2006)

Keď som si vopred zisťovala dejovú líniu "Cinderella man", odradila ma hlavne šablónovitosť príbehu hlavného hrdinu a hlavne box!!!!!!! Dozrel čas a po patričnom časovom odsunutí som sa predsa len s minimálnou dávkou nazaujatosti odhodlala mrknúť si túto USA drámu, a to hlavne kvôli Russell Crowe. Herecká motivácia ani tentokrát nesklamala a mne sa nakoniec film veľmi páčil. Pútavý a na city hrajúci scenár života na hrane, boxérsku akciu na placi som prežívala každým úderom. To je asi najlepší film o boxe aký som kedy videla...Srdce búšilo a sem tam pookrialo. Krásny príbeh o tom, kde sú ľudské hranice a ľudské hodnoty. (17.12.2006)

Síce sa Ron Howard tentoraz už riskantne zahráva s dôverou diváka, čo do emocionálneho vypätia skóruje ešte viac ako naposledy. Pri finálnom zápase som Braddockove rany cítili rovnako ako jeho manželka a sledujúc okolitých divákov, nebol som sám. Russell Crowe je fakt výborný. (06.10.2005)

Je jasné, že "Těžká váha" má několik nominací na Oscara zajištěných. Bezchybné herecké výkony ústřední trojky Crowe-Zellweger-Giamatti, vynikající příběh, který napsal sám život (tak trochu Rocky, jen s nálepkou "podle skutečné události"), úžasná režie a kamera, hlavně v případě naturasticky pojatých boxerských utkání. Pár scén mi v paměti utkví rozhodně nadlouho. Nádherný film, kterému opět není co vytknout. (27.10.2005)

Zážitek! Matně se snažím vybavit si film, který mě takhle emotivně zruinoval. Nefandím často, vypadám u toho jako blázen, jenže když jde o všechno, když si to ten ušatý borec v kšandách zaslouží (ó, jak já ho zbožňoval!) a zároveň dokazuje, že ještě není za zenitem, pak kvílím, burácím a skáču metr vysoko. Sledoval jsem tu bídu a situaci, kdy štěstí momentálně stepuje u jiných, s nakloněnou hlavou, očima navrchu hlavy a zvláštním úsměvem. Dech se zastavoval, duše zachvívala a - do háje, i slza ujela. Jim byl zásadovej a zároveň parádní chlap, tak proč to nepřiznat? Proto ta plná palba. Zážitek! (25.08.2010)