Reklama

Reklama

Detektivní příběh o záhadné ženě, která s sebou nese smrtelnou kletbu. Rok1925. Slibný mladý advokát Arthur Kidd (Adrian Rawlins) cestuje do Crythin Giffordu, aby vyřídil záležitost náhle zesnulé Alice Drablowé.Ve vlaku potkává Sama Tooveyho (Bernard Hepton), který popisuje paní Drablowou jako samotářku. Příští den je Arthur na pohřbu paní Drablowé pouze jedním ze dvou truchlících - mimo postavy postávající opodál a celé zahalené v černém. Jeho otázky na danou osobu jsou místními zodpovídány velice vyhýbavě a s hrůzou v hlase. Pouze neobydlený dům po paní Drablowé může odhalit tajemství strachu, který dopadá na všechny, jež ženu v černém spatří. (HBO Europe)

(více)

Recenze (72)

Goldbeater 

všechny recenze uživatele

Tak po celkovém potěšení z nedávného remaku jsem se pustil do této britské televizní klasiky a musím uznat, že jde o kvalitně odvedenou práci. I když se nic velkého na plátně nekoná a interiéry domu nejsou ani zdaleka tak využity, jako je tomu u remaku, jde pořád o slušnou duchařinu s velmi zajímavým závěrem. Z celého díla je cítit televize na sto honů, ale pořád je to veliký úspěch. Neumím si představit, že by něco takového mohlo vzniknout v Čechách. Tři a půl hvězdy za povedený, i když ne zcela využitý námět. ()

dubinak 

všechny recenze uživatele

Čistě televizně zpracovaná duchařinka, která neurazí a svým zajímavým prostředím docela zdrásá nervy. Vše funguje, jak má. Atmosféra běží, vyjma začátku, na plné obrátky a v jednom momentě jsem se vážně vyděsila, až mi srdce poskočilo a to se mi moc často u starších filmů už nestává. Je ale fakt, že se žena objevovala až v žalostně malé míře a být více strašidelných (vyvedených) scén, klidně bych ještě zvýšila. Závěr příjemně překvapil a dokud nedám remaku druhou šanci, je pro mě původní Žena v černém výrazně lepší snímek. ()

Reklama

PKD 

všechny recenze uživatele

To je po dlouhé době, co nemohu souhlasiti s DaViDem´82. Nigel ´Quatermass´ Kneale byť v tomto př. nonSF, opět zaválel a předlohu mi vlastně vylepšil. Ten na co sáhl, to se mu podařilo. A jemu též vděčím vlastně za to, že Halloween III je takový, jaký je. I když má tento film změny (což i já sám nemám většinou moc v lásce) tak v tomto konkrétním př. jsou jen ku prospěchu, což bude ostatně souviseti i s tím, že útlounkou 126 str. knížečku nepovažuji za kdovíjaký majstrštyk. Což nezn., že není dobrá. Tudíž je jen pochopitelné, že tato adaptace u mě knížku překonává. Už jen z toho důvodu, že film končí o dost nihiličtěji (což mě docela šokovalo, ostatně já jsem byl v naprostém přesvědčení o tom co se asi stane takových 30min. před koncem, ale ono to bylo ještě horší, na to, že předloha jest od ženy, ovšem Kneale ještě přitvrdil) než předloha a že má jednu ultralekačku (která sice na vícero podívání už tak ultra nebude, ale co) při které jsem málem spadl z postele, jak jsem sebou cukl. To je samoz. zapříčiněno tím, že prakticky první hodinu se vytváří konstantní atmosphéra (která sice pravděpdobně mnoho dnešní ´´fajnšmekrů´´ uspí) a ta vás tzv. ukolébá, aby pak v závěrečné půlhodince zvyšovala napětí takovým stylem, že to až vyrovná flákům jako Silence of the Lambs apod. Věděl jsem to již dopředu, že jak je to ryze britské a ještě z normální (tj nehyperkorektní) doby, tak to bude min. na 4, což se splnilo. A to, že to je tv projekt, na tom nic nemění. Zde si totiž jako v jiných podobných příbězích vystačíte s dokonale padnoucími lokacemi, které nemusíte zbytečně vytvářeti v cgi nebo stavět. A máte 50% hotovo. Sice bych rád, pokud by to bylo třeba o 20 let dříve, nebo rovnou v 19.st. ale když vezmu v potaz, že děj se odehrává skoro před 100 lety, tak to na mne ještě dostatečně působí. A ta britská angličtina zde byla snad ještě britštější než jinde.;-) No, dáti děj do souč. to byla byla fakt nefunkční sračka. Do remaku s Potterem nejdu. Má to sice pěkný vizuál, ale ten Harry se mi tam totálně nehodí. A já už 1 superverzi mám. A to, že někdo napsal a natočil pokr. (které se sice nabízí, když víte, co se stalo s Ženou v Černém) považuji již za vyloženou švejkovinu. Jsou věci, které se mají nechati spát a jejíchž účinek je pak pochopitelně díky pokr. rozředěn. Někdy to vítám, někdy ne. Výborný objev díky podrobnému vyhledávání, hehe. Které já prakticky nevyužívám, ale asi bych měl.;-) ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Ponurý příběh připomíná produkci studia Hammer ze 60.a 70.let. Gotická atmosféra visí ve vzduchu a záhrobní zlo čeká na svůj úder. Tvůrci si vystačili vcelku s málem, které je působivější než rozličné překombinované formálnosti a symboly. Postava ženy v černém stojící nehybně v krajině (hřbitov, prastarý hřbitov...vodní hladina!) je děsivější, než jakákoliv brutální akce. Když pak otevřeně zaútočí, její škleb s uhrančivýma očima se zaryje nadlouho do paměti. Cesta po hrázi k opuštěnému domu na blatech je z obou stran sevřena vodou, která se v čase přílivu přes ni přežene. Mlha se objevuje znenadání a je hustá jako mléko. Neklidný dům ožívá a cosi hrůzného se trpělivě připravuje na zásah. Kdo umře? Jaké neštěstí, jaká nehoda se stanou tentokrát? Konec je děsivý, ale logický... ()

Pítrs85 

všechny recenze uživatele

Při srovnání knížka-verze '89-verze '12 je tato určitě nejslabší, příběh je tak nějak halabala převyprávěný a přestože se snaží držet věrně knižní předloze, tak ty nejpovedenější okamžiky ignoruje. Na body s mladším vydáním pak prohrává jak v atmosféře, tak i v příběhu samotném, tam kde je Radcliffe a spol. opravdu děsivý, je toto spíše takové... úsměvné. Jedná se však o televizní film, navíc z osmdesátých let, takže při přimhouření obou očí jde stále o docela působivý horor, o to spíš, když si jej pustíte v předvečer Halloweenu :-) ()

Zajímavosti (5)

  • Poprvé byl film vysílán na anglickém televizním kanále ITV na Štědrý večer roku 1989. (Chatterer)
  • Herečka Fiona Walker, představitelka Madam Toovey, byla ženou režiséra Herberta Wise. (Chatterer)
  • Mezi knihou a filmovým zpracováním lze najít několik rozdílů. Například paní Kiddová (Clare Holman) se v knize původně jmenuje Kippsová. (Chatterer)

Reklama

Reklama