darkrobyk

Ale jo. Sice hodně fantastické, jelikož žádný pavouk by ve skutečnosti nedokázal během chvilky zabrat celý panelák, nemluvě o těch rozměrech a množení se v lidech, ale mně to nevadilo, páč jinak by šlo jen o průměrné sociální drama. Samozřejmě srovnání s Arachnofobií se člověk neubrání, já ale v tom více viděl snímek Vetřelci (hlavně tedy facehuggery) zejména pak v garáži. Postavy vesměs nesympatické, což vnímám jako plus, anžto se pak člověk může těšit, až zařvou, místo aby jim držel palce. A není nic divného, že větší nebezpečí než pavouci představují poldové. Snad jen v závěru jsem čekal podobný obraz jako v Království pavouků (1977), jenže to už by těch odkazů bylo asi zbytečně moc. V podstatě nejvíce mi vadil francouzský rap, ale to je můj problém. 3,5*

Vizuálně krásnou lahůdku pro příznivce žluté doprovází atmosférická hudba vytvářející temně snivou mysteriózní náladu. Studie šílenství, která se obejde téměř beze slov. Krásné ženy jsou vražděny, přičemž připomínají klasiky žánru. Fulciho oči, i když tady se nedá zprvu nevzpomenout na Andaluského psa, Argentovy barvy a mezi vražednými nástroji nesmějí chybět břitva ani nůžky. Gore slušivé, krev stříkající. Černá kůže jako poznávací znamení vraha, kdy to nejsou jen rukavice. Parádní.

Jak se na stárnoucí kolena stát kanibalem a ještě jimi učinit i kámoše z práce, páč takovou lahůdku nikdo z nich nikdy nejedl. Dle názvu jsem čekal větší masakr v duchu vraždící postele či pneumatiky, jenže mikrovlnka už jen peče to, čím ji Donald nakrmil. Šokující gore se nekoná, obnažených ženských zbraní je ale dosti. A přiznám se, že občas jsem se smál. Návštěva manželčiny sestry je krásně černohumorná, vtipné a doslovné průpovídky také. Škoda, že masakr nebyl v přímém přenosu, pokud jsem neměl cenzurovanou verzi, což ale vzhledem k uváděné stopáži asi ne. Vše pak korunovala úděsná VHS kopie s rychlopřekladačem, čímž bylo bizarnosti učiněno zadost.

Mladá žena Mara se stává nechtěným svědkem vraždy lékárníka. A byť vrahovu tvář neviděla, brzy je na seznamu těch, co mají zemřít. Typické giallo, kdy zpočátku nejen nevíte, kdo vraždí, ale hlavně ani to, proč. Ukryje se u přítele Lukase, ale nadále je v hledáčku vraha. Obětí přibývá a Lukas se rozhodne pátrat na vlastní pěst. Nejenže tím ohrožení Mary nemizí, sám se navíc stává další potencionální obětí. Naprosto vynikající hudba evokující ty nejlepší italské žánrové snímky. Když Mara zkoumá potemnělý dům, tak hudba je natolik strašidelná, že se film mění v horor. Vraždy slušné, pečení v troubě fajn, ale třeba u mordu ve vaně si uvědomíte, jak precizně je natočen a sestříhán plus doplněn patřičnou hudbou. Rovněž nechybí smysl pro detail, zejména oči - nejen lidské, pro italský film typické výtvarně pojaté interiéry i zvláštním kouzlem dýchající vybydlené domy. Silné 3* proměním ve čtyři, jelikož mi film opravdu sednul.

Jessica, mladá žena, je na útěku, i když o sobě tvrdí, že cestuje a chce poznat svět. V patách má Elsu Greyovou, která ji hodlá vzít s sebou zpět dřív, než dosáhne hranic s Kanadou. A to živou, nebo mrtvou, páč Jessica je nositelem-přenašečem smrtícího viru. Já to říkám, nesahat na cizí psy! Cestou samozřejmě za sebou zanechává nebohé oběti, co jí pomohly. Ona ale neví, že roznáší smrt. Minimalistické nízkorozpočtové sci-fi drama, co koneckonců nemusí být až tak sci-fi... Pár scén je výživných a efektních, na příklad setkání ve stodole. Oběti mohutně krvácejí, rozpadají se a jsou zuřivé. Kam se hrabe virus ebola! Pěkné masky a krvavé efekty, jinak je to spíše bezvýchodný survival. Výborná hudba doplněná klasikou - Bob Dylan - Like a Rolling Stone. Spíše pro menšinové publikum.

Hlavní motiv - únos nevinného dítěte kvůli výkupnému - se v minulosti objevil v několika hororech, což by nakonec vadilo nejméně. Únosci se mají v rozlehlém domě postarat o malou baletku a příliš pozdě zjistí, že jde o past. A protože trailery nesleduji, netušil jsem, čím Abigeil ve skutečnosti je. To mě samozřejmě příjemně překvapilo, už ale méně to, že snímek je z hlediska napětí a atmosféry velmi nevyrovnaný. Kupodivu možná nejnapínavější bylo prozkoumávání tajemného domu. Nakonec by mi ani nevadilo, kdyby měl snímek přesah do čarodějnického hororu, to se však nestalo. Místo původně zamýšlených 3* dávám o jednu víc za závěr, který mne potěšil. Samozřejmě zákusy i odpadající hlavy šly, pobavily i exploze těl. Škoda, že laciné pixely z nich čouhaly do všech stran. Skvělé interiéry. Kromě Joey galerie nesympatických postav. Pěkný vizuál, dynamická kamera se málokdy zastavila. Krvavá nevěsta mě bavila více, přesto jsem se nenudil. 3,5*

Peter Cushing si podobně jako třeba jeho kolega Ch. Lee střihnul věhlasného detektiva a není to špatné. Sherlock na odpočinku vyhoví žádosti o pomoc s vyšetřováním záhadných úmrtí, které musí přerušit na žádost ministra vnitra. Ten po něm chce najít významného německého mladého muže. Samozřejmě ne záhy, ale postupně detektiv zjistí, že případy mají mnoho společného. Do toho navíc potká stále fešnou Irene Adlerovou, co ho kdysi při vyšetřování podvedla. Podruhé už to ale nehodlá dopustit. Místy temnější, byť noční vykřičená čtvrť se jistě dala ještě více využít. Je to ale přeci jen detektivka, nikoliv prvoplánový horor, kterým naopak je jeden z nejlepších příběhů - Pes baskervillský. Herecky příjemné, Cushing nikdy nezklame, přesto dám 3,5*. Kratší stopáž je více než sympatická, televizní vizuál naopak už tolik ne...

Báječné dobrodružství z dílny W. Disney, kde nechybí napětí, boj o život, mysteriózní momenty, ale také humor, láska a hrdinství. Chvílemi jsou připomenuty klasiky typu - Šangri-La či ostrov King Konga. Na svoji dobu velmi pěkné speciální efekty, kdy i studiové scény k tomuhle filmu tak nějak patří. Každopádně posvátný chrám je monumentální, tajemné město krásné a boj s kosatkami adrenalinový. Postavy jsou sympatické, nakonec i ten bručoun, suchar a mezek v jednom, sir Anthony Ross, v jisté chvíli roztaje a vykouzlí upřímné úsměvy. Freyja zde představuje jedinou hlavní ženskou postavu a nutno říci, že její představitelka je vskutku krásná. A nechybí ani špičkování mezi anglickým sirem a francouzským kapitánem, páč rivalita obou národu je už po staletí. Nakonec je ale možné, aby našli společnou řeč.... Studio W. Disney vědělo dobře i po odchodu svého zakladatele jak správně zacílit na diváky bez rozdílu věku.

Po výborné úvodní titulkové scéně přichází příběh Chrise, který se bojí tmy. Co se stalo v dětství s jeho rodiči není zcela jasné, ovšem kometa za tím byla určitě. Nevím, jak by mohlo jít o Halleyovu kometu, která nás navštěvuje jednou za cca 75 let, ale to je nakonec jedno. Každopádně kometa z Chrisova dětství se navrací a přináší sebou smrt a zkázu. Velmi temný snímek směřující k naprosté bezvýchodnosti. Viditelný je vliv minimálně Věci (1982) a H. P. Lovecrafta. Chapadla jsou zkrátka fajn, a když dívka zmutuje v pavoučí příšeru, je jasné, jak by to s mladíkem mohlo dopadnout. Lidé mutují, proměňují se, roztékají a rozpadají se a všude vládne chaos. Z nesmělého Chrise se nakonec vyklube zdatný bijec masakrující zrůdy. Ale i on má temné tajemství... Nechybí ani mimozemský sex! Ten přesah do surrealismu mě hodně bavil a konec vše podtrhnul. Výborná hudba - Sponge, Flying Turns. Sice je místy vidět menší rozpočet, ale na tom film nestojí. Rozhodně pro menšinové publikum, co rádo atypické snímky.

Čiň čertu dobře a peklem se ti odmění. Jedné noci je Amélie při návratu domů napadena bývalým přítelem Faridem, který ji zmlátí a pokusí se ji znásilnit. Amélie se ubrání, ale doma v koupelně nakreslí vlastní krví pentagram a přivolá ženského démona (džina) - Aishu Kandishu, aby ji pomstil. Jedna věc je ovšem bubáka vyvolat, a druhá se ho pak zbavit. A to není vůbec jednoduché, páč Kandisha si po vyvolání vezme šest mužských obětí. A jak mrtvých přibývá, uvěří Amélii nejen kamarádky, ale i syn exorcisty, kteří se jim pokusí pomoci. Zpočátku to vypadalo jako tuctová bubákovina na americký způsob, ale pak se to nějak zlomilo. Stupňující se atmosféra, hudba (rap nepočítám, ale chápu ho), démon s báječnými kopyty, co se ukázala jako smrtící zbraň, a přibývající gore. Jedna z nejlepších scén se odehraje v páře. Chtěl bych napsat, že došlo i na střeva ven, ale při roztržení oběti to nebyla jen střeva. Konec podivný, avšak s posledním záběrem logický. Spokojenost.