Ozvěny mrtvých

Na jedno zhlédnutí to ujde, i když je to takové spíše televizní a prvotní zápletka spíše připomíná roli Richarda Dreyffuse v Blízkých setkáních třetího druhu. Jen s trochu jiným zakončením. Obehraným a vlastně nijak překvapivým. Možná až někde náhodou film uvidím podruhé, třeba mě příjemně překvapí, stává se. Ale spíše ne. (29.12.2012)

Sympatická a funkční malá duchařina, v níž rozlehlé a pochmurné viktoriánské sídlo nahradil řadový městský dům se zahrádkou a... duchem pochopitelně. Nastěhuje se sem nová rodinka, duch se začne ozývat, otci začíná hrabat a následkem toho začíná hrabat na zahradě, prostě klasika, až na pár detailů - např. tradiční příjezd autem je přeskočen a nedočkáme se tak povinných/oblíbených záběrů na autíčko z ptačí perspektivy proplétající se po silnici lesy. A hrdinova posedlost duchem má racionálně vysvětlení - pátrání po původu ducha mu dodává pocit smyslu v krizi středního věku / stereotypním životě telefonního technika (a ilustrace jeho zaměstnání ve filmu pěkně oživí jeden jeho telefonní hovor). Na nic se nečeká a s duchem se komunikuje od první scény, místy to má správně znepokojivou atmosféru - zhypnotizovaný hrdina v kině, jeho rudé záblesky, nebo mladík s pistolí - a je to i docela napínavé, plus hrdina i Bacon jsou fajn. Ale kdyby to bylo zamotanější, nezlobil bych se, ale tak to splnil Šestý smysl ze stejného roku. (08.12.2020)

Temný spíše thriller se zajímavým příběhem, kterému vévodí herecký výkon zhypnotizovaného Kevina Bacona a provází nás prakticky celým filmem. Příběh samotný se rozjíždí od samého začátku a je znát, že jen tak nepovolí. Nevím co bych filmu vytknul, možná jen fakt, že do kin se opravdu nehodí, ale do televize je jako dělaný. Srovnání se Šestý smyslem je také k věci jelikož oboje je na stejné téma, ale Šestý smysl je rozhodně temnější a duchařštější než Ozvěný mrtvých. I tak jsou ve filmu chvíle, kdy jsem nehnul brvou a sledoval, respektive čekal co se stane, což se nakonec vyplnilo a samotný gradující konec tomu dodal punc kvality. --- Ty žárlíš na moje halucinace? Jsi vážně těhotná. (17.03.2007)

Jednodušší bratříček Šestého smyslu. Film s překvapivě poutavou atmosférou, který jen na pár krátkých okamžiků nechává diváka nadechnout. Strhující tempo a mrazivé scény, které obalují kostru poměrně originálního děje. Kevin Bacon je naprosto přesvědčivý, velmi se doplňuje se svým filmovým synem v podvědomém sestavování domečku z karet, který se v naprostém závěru rozsype do překvapivého rozuzlení. Vizuálně velmi dobře provedený stav hypnózy, skvělá scéna ve které hlavní hrdina v podvědomí chytá za ruku přízrak mrtvé dívky a do jeho představy proniknou ruce jeho ženy a strhnou jej zpět do reality. Pátá hvězdička unikla tomuhle filmu jen o chloupek. Tím chlupem byly některé mezery mezi stěžejními scénami. Škoda že mi právě tenhle chlup vlítnul do nosu a já si místo dopsání páté hvězdičky kýchnul. Na videofilm je tohle fakt dobrá záležitost. (07.02.2004)

Ozvěny mrtvých nejsou žádným hororem. Jedná se o takové milé mysteriózní drámko. Od hororu tento film odlišuje především fakt, že zdejší duch je hodný. A komupak by hodný dušík naháněl strach. Že film nemá sebemenší snahu někoho děsit poznáte záhy a pokud se rychle přeorientujete, tak nebudete po skončení usínat úplně nasraní. Rozhodně nehrozí, že byste ze spaní chrochtali blahem. Až tak působivé to není. Závěr jde postupně do stále větších kytek a než se nadějete, tak máte z filmu kriminálku. Lepší 2*. (01.07.2013)