Snídaně šampionů

Jestliže Hillova adaptace Jatek č. 5 trochu trpěla přílišnou usedlostí, zde naopak došlo k opačnému a horšímu selhání ve smyslu přehnané rozpustilosti. Kdybych neznal Vonnegutovu předlohu, možná bych si tu vcelku sympatickou obskurní satiru s hvězdami neodolatelně shozenými z piedestalů (představa, co by z Willise, Finneyho či Nolteho v tomto kontextu vytěžil nějaký imaginativnější a političtější režisér, je docela lákavá) užil, ale takto jsem cítil lítost, že se skoro nepodařilo na plátno přenést existenciální hloubku a postmoderní hravost knihy. Nicméně mnohem horší filmy se těší široké popularitě, takže útoky na tento dnes takřka zapomenutý snímek nepovažuji za zcela spravedlivé a do široké distribuce bych ho pustil bez obav. Vonnegut ovšem opravdu své dílo nezamýšlel jako přehlídku podivných lidí, nýbrž doširoka rozevřenou (malý test znalosti díla :D) meditaci nad stavem americké společnosti a strategiemi žití v ní. Postavy se staly jakýmisi zvláštními karikaturami, což se zejména u zástupců menšin až osudově míjí s Vonnegutovým kritickým poselstvím. (03.10.2023)

Film je podobný některým Vonnegutovým knihám a taky je důkazem, že je zfilmovat nelze. Podařilo by se to možná lépe, kdyby se režisérské stoličky chopil někdo od přírody šílený - třeba Lynch, nebo třeba Cronenberg, pak by se zřejmě na to dalo dívat. Ale takhle vznikla naprostá šílenost skoro bez hlavy a paty, pro normálního diváka neznalého Vonneguta nekoukatelné. A nezachrání to ani skvělé hláška zneuznalého spisovatele Kilgora Trouta. Ale člověk by si to asi měl raději přečíst, protože ty knihy jsou skvělá zábava. (16.05.2005)

Filmově jasný odpad! Jediné, co mě odradilo od tohoto hodnocení je Bruce Willis, který neudělal jedinou chybu, kromě té, že do tohoto šel. A Nick Nolte, který byl také výborný. Čiré šílenství a zoufalství. Nevím, co tím chtěl Alan Rudolph říci, ale mně tímto snímkem ukradl 110 minut života. Ještě, že dokud nezemřeš, je to život. (24.09.2013)

Nejen že jsem tu knihu četl,ale patří mezi mé nejoblíbenější! A tohle je ten vůbec nejhorší přepis podle knižní předlohy,jaký jsem kdy viděl!!! Asi text ,zmateným pánům filmařům připadal příliš prostý a tak ho domyšlenkovali.-Opravdu nejvíc mě naštvalo,že z poměrně jednoduché tragikomické dějové linky Rudolph slátal slátaninu (asi) svých intošských hnědých vizí,nebo neumí režírovat. -To mám za to, že knihy nečtu a na filmy se nedívám v černém roláku a s decentní bílou šálou na krku.A jestli tu někdo opakovaně (v podstatě) tvrdí,že bez knihy tohle hodnotit nelze,tak souhlasím s tím,že se tu především vyjadřujeme k filmům jako takovým (i když,pokud k filmu existuje nějaká předloha,většinou to dost láká srovnávat),ale hlavně tady to dílko s Vonegutem nemá nic společného!!! Kdo tohle viděl a přežil,doporučuji knížku si přečíst.Za prvý je to dobrý, za druhý vám tak jako mě začne být líto promarněné filmové příležitosti,ale snad se jednou někdo najde. (24.05.2009)

Ačkoliv se kniha může jevit jako bezdějová snůška keců, je to sranda a film je její zdařilou adaptací, obsahující jak Vonnegutovy kresby tak geniální praštěná herectví Bruce Willise, Nicka Nolteho a hlavně Omara Eppse. Ten je boží. Však kdo knihu nezná, nebo se mu nelíbila, film u něj nemá šanci. A dotyčný nemá ani šanci film dokoukat. (18.12.2008)