Snídaně šampionů

Na úvod dám do pozornosti, že postoj a prístup niektorých užívateľov csfd je na zaplakanie, čoho dôkazom (a filtrom) je práve profil tohto filmu. Je predsa blbosť separovať literatúru a film (tieto tendencie možno vyhľadať práve tu, v komentároch podaktorých užívateľov) – oni totižto patria k sebe, sú so sebou úzko späté a toho dôkazom môže by aj táto snímka, adaptácia prózy K. Vonneguta. ......... Preniesť dielo s obsahom a štruktúrou, akú majú práve Raňajky šampiónov, je jednoznačne veľké sústo. Adaptovať niečo také nie je dobrý, ale veľmi zaujímavý nápad a hutná výzva. Mohlo to dopadnúť všeliako, škála je široká – od úplného fiaska až po úžasný zážitok, rozoberajúci originálnym štýlom základné filozofické otázky. Pri kontakte s finálnym produktom práce možno skonštatovať, že práca sa vydarila, film sa nachádza niekde pri strede, bližšie k druhej, kladnej polovici škály. .......... Filmové spracovanie v eliptickom prístupe šikovne a s rozumom podáva Vonnegutovu prózu, základné motívy prenáša do audiovizuálnej podoby sviežo a účinne, z množstva vychytávok, detailov a kreatívnych maličkostí zostáva len výťah, našťastie dostatočne hustý, súmerný. Veľmi pekný je jasný presah charakteru obsahu do obrazu – šikmé uhly kamery, ostré farby, tragikomická cesta K. Trouta po zdevastovanom prostredí zrazu preseknutá záberom zo streštenej reklamy D. Hoovera, alebo skvelo nakrútené (nasnímané) prvé stretnutie s Waynom Hooblerom, taktiež s krásnou plynulosťou vsunuté ilustrácie z knihy pôsobia slušný divácky pôžitok, hlavne pre čitateľov, absolventov prózy. Skvelo podfarbená hra s, oproti predlohe, viac do popredia posunutou a elipsovito stuženou dejovou líniou. Expresívny trip, ktorý si užívajú najmä herci v stvárňovaní svojich "pošahaných" úlohách, často krát nie sú mimicky nič dlžný Messerschmidtovým bustám . Opozitnú stránku vytvára záver. Tu sa mohlo ubrať zo sentimentálnosti a patetickosti, s ktorou sa zbytočne ambuluje na úkor pôsobivosti záverečných, zbytočne prefarbených, minút, čo stíha mierne narušiť finálny dojem . ........ Vonnegutovej „ujetosti“ bolo učinené zadosť. V rámci možností obmedzení, avšak kde sa poskytol priestor na rozlet, tam bol aj plnohodnotne využitý, vyplnený. ......... Jednu vec majú Raňajky šampiónov v oboch formách spoločnú – tú streštenosť pevne držanú ((bez zadržania) v rozumne flexibilnej forme. Nehrozí žiadny rozpad , roztrieštenie celku a následný rozpad celého dojmu (jedine jeho čiastočné narušenia), celok sa ohýba a tvaruje, neustále pritom naberá zaujímavé tvary, aj keď nie až tak zaujímavé a unikátne, ako tie knižné. V istom zmysle sú Vonnegutove knihy ako oblaky – unesene ich sledujete, plynú, postupne nadobúdajú rôzne tvary a formy, každý si v nich môže nájsť niečo svoje, napriek uneseniu zachytávajú odrazy bežného života spoločnosti – dá sa v nich skvelo odpútať a sledovať veci s nadhľadom. Unikátna kniha obstojne prenesená na plátno. Svieže, menej uletené, viac pri zemi sa držiaci výstrelok. (20.08.2013)

Můj bože, přiznám se, že tohle neuvěřitelné svinstvo jsem ani nedokoukal do konce. Asi ve 2/3 filmu jsem to vzdal a vypnul TV, protože hrozilo nevratné poškození mozku. Tu slavnou knihu od Kurta Vonneguta jsem dosud nečetl, ale teď už si ji ani nepřečtu. Vůbec nechápu, jak se mohli takoví herci, jako Nolte, Willis a Finney propůjčit k natočení takové zhovadilosti. Tenhle film bych zakázal ve všech zemích po celém světě a tvůrce bych zbavil svéprávnosti, nebo bych jim aspoň zarazil natáčení jakéhokoliv dalšího snímku, a to doživotně. (24.07.2002)

Podle vysokého hodnocení je vcelku jasné, že knihu jsem četl:), totálně mě nadchla, tak jsem se těšil i na film... No a ten byl už trochu rozporuplný. Na jednu stranu jakžtakž věrně převedený příběh (až na pár drobností a konec, ale když v tom hrál i samotný Vonnegut, tak s tím nejspíš souhlasil) a báječní herci, kteří místy přehrávají, místy tak nějak nedohrávají:) a parádně tak podtrhují absurdní a trochu zmatenou atmosféru knihy. Ona rychlost a plynulost děje je dobře převedena i do filmu, i když pochybuju, že ten, kdo originál nečetl, z toho kdovíco pochopí. No, na 5* to není, zas tak úžasná adaptace to nebyla, možná s lepším režisérem a větší angažovaností Vonneguta do projektu by to dopadlo lépe, ale na ty 4* to zase určitě je. Volba vidět/nevidět je ale jasná - zcela se totiž odvíjí od vztahu ke knize (přečetl/nepřečetl). 80%. (09.11.2007)

Nejen že jsem tu knihu četl,ale patří mezi mé nejoblíbenější! A tohle je ten vůbec nejhorší přepis podle knižní předlohy,jaký jsem kdy viděl!!! Asi text ,zmateným pánům filmařům připadal příliš prostý a tak ho domyšlenkovali.-Opravdu nejvíc mě naštvalo,že z poměrně jednoduché tragikomické dějové linky Rudolph slátal slátaninu (asi) svých intošských hnědých vizí,nebo neumí režírovat. -To mám za to, že knihy nečtu a na filmy se nedívám v černém roláku a s decentní bílou šálou na krku.A jestli tu někdo opakovaně (v podstatě) tvrdí,že bez knihy tohle hodnotit nelze,tak souhlasím s tím,že se tu především vyjadřujeme k filmům jako takovým (i když,pokud k filmu existuje nějaká předloha,většinou to dost láká srovnávat),ale hlavně tady to dílko s Vonegutem nemá nic společného!!! Kdo tohle viděl a přežil,doporučuji knížku si přečíst.Za prvý je to dobrý, za druhý vám tak jako mě začne být líto promarněné filmové příležitosti,ale snad se jednou někdo najde. (24.05.2009)

Film je podobný některým Vonnegutovým knihám a taky je důkazem, že je zfilmovat nelze. Podařilo by se to možná lépe, kdyby se režisérské stoličky chopil někdo od přírody šílený - třeba Lynch, nebo třeba Cronenberg, pak by se zřejmě na to dalo dívat. Ale takhle vznikla naprostá šílenost skoro bez hlavy a paty, pro normálního diváka neznalého Vonneguta nekoukatelné. A nezachrání to ani skvělé hláška zneuznalého spisovatele Kilgora Trouta. Ale člověk by si to asi měl raději přečíst, protože ty knihy jsou skvělá zábava. (16.05.2005)