Frajer Luke

Fajnový "chlapácký" prison-film s velkou klikou v obsazení hrdiny. Ale hlavně, sympatický sdělení o vnitřní svobodě. Že ne každý je určen vést život dle společenských konvencí, všechen řád chce i svoji dávku chaosu a rebelský duše: sr*t na autority, pravidla a nařízení. Extra bod za rozvernou scénu s "Lucille" a kouzlo vyprahlých kalifornských lokací. (15.01.2022)

Padesát lidských duší za hodinu? Louis Cyphre by měl z Tebe, Lukeu, radost.. Na světě existují tři věci, které nelze zlomit. Duch Charlese Emersona Winchestera III. uprostřed korejské žumpy, jakákoliv kost v těle Chucka Norrise a Lucas Jackson. Člověk si tolikrát řekne, proč se na to nevykašle a nezačne používat rozum zamezující "selhání v komunikaci", ale pak vidíte, že on to vlastně nedělá pro sebe, ale pro vás, protože až tady jednou nebude, vy by jste si neměli o čem povídat.. (19.07.2010)

"Kdo naruší pořádek stráví noc v díře." Vždyť je to tak jednoduché. Stačí si jenom zapamatovat své číslo, neztratit lžíci, nedělat virvál, nervat se v baráku, být v osm v pelechu, nekouřit vleže, neodevzdávat špatné prostěradlo, nesedět na kavalci ve špinavých kalhotách, vracet prázdné láhve od pití, nemluvit hlasitě, pořádně makat a hlavně neutíkat. Vždycky se ale najde floutek, který to vidí jinak. Jako ctihodný občan věřící v právo jsem byl samozřejmě na straně dozorců a tajně doufal v návrat otrokářství do českých věznic, ale nějaká zparchantělá část mého JÁ si přesto hrozně přála, aby to Lukovi vyšlo. (07.12.2015)

Už dlouho mě nic tak nerozsekalo jako právě Luke. Mustr připomíná Přelet - jedinec se bouří v uzavřeném prostoru proti normám (subsystému), strhává s sebou další členy skupiny a tím se stává nebezpečným. Za což dostává pochopitelně před držku. On se ale zvedá a nepovoluje - rvačka, ač beze smyslu nám naznačuje s kým máme tu čest, to když Luke, jakkoliv bojující proti o hodně silnějšímu soupeři říká: Budeš mě muset zabít, Dragu... Rozdíl oproti Přeletu vidím v tom, že zde systém nemá konkrétní reprezantaci démonického zla, kterou je ve Formanově pecce vrchní sestra. Nevrlý dědeček jako kapitán, ani střelec, jehož brýle odráží realitu, aniž by ji chtěly měnit. Jsou jen apatickým, anonymním činitelem, soukolí stroje, který nelze zastavit, protože je jen otázkou času kdy vás semele. Úsměv na rtech frajerům zůstává. (28.09.2008)

Nadějným aspirantem v kategorii "nejnudnějších úvodních 40 minut v historii filmu" se stává počin Stuarta Rosenberga. Nuda, nuda a zase nuda. Nic jiného jsem si do scény, ve které k Lukeovi přijíždí na návštěvu matka, neříkal. Jestliže je v popisku k filmu zmíněno, že "dny plynou jednotvárně kupředu", tak režisérovi se tyto dny podařilo natočit se zarážející autentičností a já si kvůli tomu musel Frajera Lukea rozdělit na dvě části. Film jsem dokoukal po cca třítýdenní pauze, a to se mi snad ještě nikdy nepodařilo... Po dojemné rozmluvě s rodičem se však atmosféra promění, a začne nejpromakanější prison break v dějinách. Přiznám se, že jsem hrdinovo chování (až na útěky) nechápal, a celá pointa mi došla až pět minut po skončení snímku - asi jsem neměl svůj den - a o to více mne pak odzbrojila. Závěrečná hodina dělá v mých očích z filmu nevyvážený art, a mé pocity jsou tudíž rozporuplné. I tak ale nakonec po těch čtyřech hvězdičkách sáhnu... You´ve been warned. (21.12.2009)