Na prahu temnot

Skvělé existenciální drama na téma: jak těžké je býti upírem (samozřejmě za upíra lze dosadit cokoliv). Alegorie o hledání smyslu života a místa na zemi (ve společnosti). Mnohovrstevný příběh lze sledovat v prvním plánu jako upírský horror, v dalších plánech však nabízí mnohem více. Postupně divák pochopí, proč se tak čaruje se stavem člověk-upír-člověk. Výborné efekty, vynikající hudba (njn Tangerine Dream jsou známkou kvality) a vydařená kamera. Syrový příběh, který nemá cenu více rozpitvávat. Lepší je se na něj prostě podívat. (17.07.2014)

70% tomu úplně pásne, možná bych šel i na 75%, takže za mě 4*. Jedná se osmdesátkovou stylovou upíří road movie, kdy různorodá partička upírů objíždí jůesej v různých rakvoidních karavanech a občas si po nocích někoho vysaje. Zápletka nastává v momentě, kdy mladá upírka zlehýnka rafne symaptickýho mlaďocha, který se začne samozřejmě nedobrovolně měnit v dalšího člena rodiny. Za mě určité OK upířina, které bych se nebál... (13.10.2013)

Hororový sexy thriller, který mohl a měl být ještě víc sexy. Pro Kathryn Bigelow šlo o první celovečerní sólový počin. „Posbírala“ (zejména Lance Henriksena a Billa Paxtona) herce z Vetřelců svého pozdějšího manžela Jamese Camerona a předložila příběh, kterak se jistý Caleb zakouká do tajemné Mae, a nadějný noční výlet se změní v kousanec do krku a pomalu vycházející slunce, které jeho tělo ohřívá intenzivněji než kdy dřív. Záhy se ocitá v karavanu s její rodinou, která si opakovaně chladí žáhy lidskou krví. Vrátí se ke své rodině, nebo zůstane nočním predátorem bez domova? V době vydání se sice jednalo o propadák, ale na videotrhu snímek povstal z mrtvých a získal si nejednoho uctívače. Výsledek sází na slušnou atmosféru, hudbu i kameru, navíc trikově to vůbec nebylo zlé. Ve výsledku nicméně jednohubka, která mohla chutnat víc. (01.11.2023)

Stylová osmdesátková kuriozitka, celá o upírech, aniž by v ní přitom aspoň jednou padlo slovo jako "upír", "vampyrismus" apod. Upíři jsou "samozřejmě" vyobrazeni v pokleslém stylu americké popkultury, tedy jako bezskrupulózní krvelačná monstra se zálibou v zabíjení a oháknutá jako glamrockeři. Zapomeňte na nějakou upírskou aristokratickou vznešenost, tohle jsou vulgární upírští plebejci. Nemám rád americkou představu upírů, protože mám rád evropskou představu upírů. Tedy, vlastně je mezi oněmi parodiemi na upíry i jedna citlivá a romantická upírka, ovšem její postava mě iritovala ještě víc. A ze závěrečného happyendu se mi zvedl kufr. Z hlediska vampyristické kinematografie je tedy Near Dark opravdu spíš jakási kuriozita či alternativa. Myslím, že kromě hudby je na filmu nejzajímavější fakt, že se v něm sešli hned tři herci z velkolepého druhého Aliena, a to android Bishop, sráč Hudson a božská svalnatá prsatice Vasquezová. A ona romantická upírská buchta je opravdu ona groupie, kterou si v The Wall přivede Pinky do hotelového pokoje, jak jsem si od první chvíle myslel. (13.05.2020)

Caleb je mlaďas v cowboyskom širáku, ktorý chce stoj čo stoj pôsobiť tvrdo. Jedného večera spozná krásnu Mae, do ktorej sa ihneď zamiluje. Jeho životná láska je však úplne iná, ako sa domnieva. Už čoskoro sa presvedčí, že zapliesť sa s touto slečnou, bolo veľkou chybou. Vždy keď pozerám filmy zo 70', 80', 90' rokov, prídu mi tie dialógy tak trápne. V dnešnej dobe keby prišiel chlap pred ženu, ktorá drží v ruke zmrzku a povedal jej hneď prvou vetou, že by rád ochutnal, výsledok by bol dvojaký. V tom lepšom prípade by dotyčná našpúlila papuľu na kríž, jak pri nejako selfi od zrkadla, pričom by len dodala - "pál do p**e". V horšom by mladík dostal lakťom na pisk od nejaké bezkrkého "Krakonoša", s predlaktím jak Pepek námorník s exekútorom za chrbtom na svojho bavoráka. Vlastne, ešte je tu jedna možnosť, ale dôsledkom toho by boli filcky či iná zgerba, vyhádzaná po chrbte. Ja si na toto asi "nikdy" nezvyknem. Mňa tieto filmy tak odrádzajú (ale stále na ne čumím čo? :D - je to z núdze cnosť!). Typickým pre tieto roky je aj výber hlavných postáv, ktorých povahové črty pripomínajú premotivovanú "grupu" feťákov. Ťažko som si zvykal aj na ich miestami až primitívne správanie. Každopádne, keď si odmyslím tieto "detaily", "Near Dark" je jeden z mála filmov z pred 30' rokov čo má hlavu aj pätu. Zaujme pomerne realisticky poňatý príbeh i riešenie nastolených situácii. Osobne ma to veľmi potešilo, lebo tento prvok dostáva pri hororoch priestor len zriedka. Mimoriadne gore by divák očakávať nemal, aj keď sa pár scén objaví, o žiadne "jatka" sa nejedná. V závere jedna vec zarazila. Penicilín podaný počas noci robí rovnaké zázraky, ako hot dog v žalúdku hladného. Preberte si to ako chcete. Tí čo film videli, vedia o čom hovorím, no toto je z môjho pohľadu obrovské - , aj keď pre záverečné rozuzlenie snímku, zrejme potrebný krok. Mám zmiešané pocity, no vďaka spracovaniu si nadpriemerné hodnotenie "Near Dark" zrejme zaslúži - 60%. (27.09.2014)