Poslední bitva

Luc Besson kdysi točíval úžasné filmy. Poslední bitva mezi ně sice nepatří, i tak je to film povedený, na celovečerní debut velmi precizně zvládnutý a hlavně plný neotřelých nápadů. Sice se jedná o sci-fi z postkatastrofického světa, námět a příběh jsou tak nějak úplně jinde, že film patří spíš někam do klubové sféry. Dost se mi líbila část ve filmu, kdy spolu žijí ti dva chlapíci (vlastně ani nelze říct kdo) a jak spolu tráví a zabíjí čas. Tady se Besson vyřádil. Velká část stopáže se odehrává v jediné zbořené budově, ale díky solidní kadenci zajímavých nápadů mi to nikdy ani nepřišlo a za režisérův největší úspěch považuji dokonalou kamufláž omezeného rozpočtu. Na druhou stranu, některé pasáže, hlavně závěr, mi přišly už tak nějak moc mimo realitu. Kéž by ještě dnes ale Besson alespoň takovéhle filmy, bylo by to fajn. (27.05.2013)

Luc Besson vyšel ze Šíleného Maxe a překonal ho. A to dokonce bez barev a mluvení. Besson zvládá skoro vše vysvětlit jen obrazem nebo výrazem výborných herců. Film chvílemi plyne možná až moc pomalu, ale na všechno divák zapomene při strhujícím finále. Asi jediná trochu neštastná část filmu je hudba, která právě ke konci ztrapňuje jedinou akční scénu. (28.03.2010)

Zárodky jeho pozdější briliance už ve čtyřiadvacetiletém Bessonovi vidět byly, ale ve svém celovečerním debutu si tehdy ukousl až moc velké sousto. Dva roky po Mad Max 2 se nikoli nezajímavě snaží představit svou vlastní vizi špinavého postapokalyptického světa, kde lidé odění v hadry přežívají jako divoká zvířátka a jdou si navzájem po krku kvůli jakýmkoli zdrojům - a nejvíc kvůli kundě, samozřejmě. A přidává k tomu i trochu té francouzské poetiky, absurdity, a grotesky - ale co přidat zapomněl je příběh, který by tu celovečerní délku i utáhl. Takto mělo zůstat spíš jen u toho kraťasu. Aspoň že správně pochopil že lepší bude film natočit bez dialogů - jednak se to k tomu umírajícímu bizarnímu světu docela hodí, ale hlavně právě na dialozích toho dokáži amatérské filmové produkce obvykle nejvíc posrat. (16.01.2021)

Čo po nás zostane ? Len ruiny a veci, nepoužiteľné veci, časti vecí... a ľudia, čo zostali, zápasia o posledné zvyšky, namiesto toho, aby sa spojili a vytvorili niečo... po čom bytostne túžia, pretože až dojemne uchovávajú niektoré znaky civilizácie (ako starostlivo uchovával príbor a tanier, čo si nosil so sebou).. ___ Je veľmi zaujímavé, že obaja medzinárodne najúspešnejší francúzski režiséri 80. rokov Besson i Annaud, rezignovali vo svojich raných dielach na jazyk. Je to znak filmárskej odvahy v túžbe vyjadrovať sa iba obrazom, alebo možno aj vzbura proti tradične ukecanej francúzskej kinematografií (i spoločnosti) ? Podobnosť je zarážajúca. Hoci Annaud je v BOJI O OHEŇ na začiatku ľudského vzostupu k civilizácií a Besson v POSLEDNOM SÚBOJI na jej konci (alebo novom začiatku), obaja predvádzajú famóznu exhibíciu v precízne komponovaných, ambicióznych dielach so silným príbehom a snahou o všeobecne platný, symbolický význam. A hoci oboma nadšený, k obom mám výhrady. Že by bez reči tak ako tak mizol aj kus významu ? (18.09.2015)

Myslel jsem, že postapokalyptické filmy jsou záležitostí dneška. Všechny ty Legendy, Knihy přežití, Cesty... Koukám, že i v širém postapokalyptickém dávnověku, ze kterého jsem znal jen vskutku šíleného Mad Maxe se vynořují skvělé záležitosti... Ve filmu se nemluví a tak už nebudu ani já. Za svistu písečných bouří, omílajících pobořené domy a zprohýbané kusy železobetonu sledujte příběh přeživších. Pokud by někoho napadlo, že zmar a zkáza spojí posledni přeživší lidi dohromady, pak jste na omylu..... Jak řekl Einstein. “ Nevím jakými zbraněmi bude vedena třetí světová válka, ale čtvrtá – holemi a kameny“? Dávám 4 sledě, tohle mělo šmak a koule! * * * * (05.08.2013)