La Règle du jeu
The Rules of the Game
La Règle du Jeu
Režie:
Jean RenoirScénář:
Jean RenoirHudba:
Joseph KosmaHrají:
Nora Gregor, Paulette Dubost, Mila Parély, Odette Talazac, Claire Gérard, Anne Mayen, Lise Elina, Marcel Dalio, Julien Carette, Roland Toutain, Gaston Modot (více)Obsahy(2)
Pravidla hry vznikaly ve vypjatých chvílích novodobé evropské historie. Renoir psal scénář s Carlem Kochem v žáří 1938 po mnichovském diktátu, natáčení se časově shoduje s okupací Československa. Filmová adaptace komedie "Marianniny rozmary" od Alfreda de Musseta vypráví o složitých milostných vztazích mezi společenskou smetánkou i jejím služebnictvem. Přesto, že zápletka celého děje působí jako překombinovaná fraška, je snímek považován za to nejlepší, co ve své kariéře Renoir vytvořil, a je označován za zdařilou společenskou satiru. Ve filmu se odráží politická a duchovní atmosféra tehdejší Francie s takovou naléhavostí, že Renoirovo dílo bylo také označováno jako "zpráva o morální stavu francouzské společnosti." Děj sestává z drobných příhod, které se vzájemně proplétají a kombinují, z flirtování, nevěr a banálních vztahů. Když jedna z postav poruší pravidlo hry, dochází k tragédii. (Levné knihy)
(více)Videa (2)
Recenze (59)
Pokud jsem to pochopil správně, tenhle Renoirův film měl být jakási odlehčená kritika amorálnosti vyšší společenské vrstvy. Zásadní problém je v tom, že Renoir v mých očích nedosáhl v konečném důsledku ani jednoho z výše uvedených popisků – nenatočil ani opravdu satirický a vtipný film, ale ani film, který by byl opravdu rázný a kritický. Mám rád, když jde tvůrce v etické oblasti do důsledků – a hlavně když kritičnost vychází z něj samotného, z jeho nejniternějšího přesvědčení, zkušeností a z jeho svědomí. Renoir byl nejspíše až příliš nedílnou součástí francouzské smetánky, aby ji mohl nějakým upřímným a účinným způsobem napadat. A tak je jeho snímek jakýmsi nedochůdčetem šmatlajícím mezi Nenápadným půvabem buržoazie od Buňuela (opravdu vtipným, leč hodně sžíravým snímkem) a trudnomyslnou tvorbou jeho krajana Bressona - a nutno podotknout, že nedosahuje ani zdaleka kvalit tvorby zmíněných umělců. ()
Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. "Pravidla hry" se objevují každých deset let v anketě časopisu Sight and Sound o nejlepší filmy historie a to vždy v první trojce. ()
Po technické stránce mě dílo velmi mile překvapilo, bohužel méně se mi líbil příběh. Dlouho to byl takový spíš nic neříkající pohodový film, který obsahoval, až na sem tam nějakou trefnou hlášku, po hříchu málo humoru a na drama to dlouho taky rozhodně nevypadalo. Pak najednou přišla fraška, s minimem úsměvných momentů připomínající spíše grotesku a pak pro změnu prásk, film nečekaně zvážněl (a to na vyrovnanosti snímku příliš nepřidalo). Jako satira kritizující zhýralou buržoazii to nebylo zase tak špatné, ale divák by se u toho musel více smát, nebo naopak by ho přitom mělo více mrazit, což se nepodařilo ani v jednom případě, takže celkově pouze lepší 3*. ()
Já jsem vlastně strašně mile překvapený. Očekávál jsem nekoukatelný art, metaforickou satiru, která bude symbolizovat mnohé, ale já z toho nic nepochopím a umřu nudou při pokusu tomu vzdorovat. Nestalo se. Chvílemi to osciluje až na hraně nějaké střeštěné západní screwball komedie, ale postupem času to tak nějak nenápadně začne utahovat šrouby, až jsem si uvědomil, že koukám na vědomě exponované zoufalce, kteří volají o pomoc. A to vlastně s ohledem na rok vzniku není málo. Zajímavé. 7/10 ()
Blaseovaná snobská společnost, služebnictvo stejně zkažené jako panstvo...Vynikající obraz úpadku celé společnosti , kde frajírek hyne kulkou stejně pošetile jako králík zastřelený znuděným panákem. Restaurace filmu přinesla také na dobu svého vzniku neskutečný zážitek z technické dokonalosti filmu...Bravo, pane Renoire ! ()
Galerie (50)
Photo © Nouvelles Éditions de Films (NEF)
Zajímavosti (7)
- V roce 2002 byl film časopisem „Sight and Sound“ zvolen 3. nejlepším titulem všech dob. (ČSFD)
- Po komerční katastrofě, která v roce 1939 následovala uvedení filmu, byl film bez jakéhokoliv užitku sestříhán. Až v roce 1956 byl zrekonstruován do takřka celé původní délky a v roce 1959 uveden na filmovém festivalu v Benátkách. (Hans.)
- Film při premiéře neuspěl. Do kin se dostal sestříhaný a nakonec byl zcela zakázán. Byl považován za hněvivou společenskou satiru, jíž také podle jeho autora měl být. (Tommass95)
Reklama